Producenty tradičního českého koření trápí nedostatek ochranných prostředků. Na nalezení vhodné látky dostanou od státu 100 tisíc korun.
Přísné předpisy pro využívání pesticidů dopadly i na tuzemské pěstitele kmínu. Některým látkám využívaným k ochraně kmínu kořenného skončila registrace a další nejsou k dispozici. “Bohužel v letech 2017 a 2018 toho skončilo poměrně hodně. Vypadl třeba přípravek Afalon, skončily také některé graminicidy, to jsou přípravky na ochranu proti travnitým plevelům. Není toho moc, co by se dalo použít,” říká Josef Linhart, předseda sdružení Český kmín.
Koření doplácí na skutečnost, že se v celkové zemědělské produkci jedná o relativně zanedbatelnou plodinu. Neustále se zpřísňující pravidla dělají z vývoje a registrace ochranných látek rostlin extrémně nákladný proces. Výrobci a distributoři se tak soustředí raději na přípravky určené masově pěstovaným plodinám, jako je pšenice, kukuřice nebo řepka, kde mohou očekávat vysoký odbyt. Pro méně významné plodiny pak ochranné prostředky nejsou k dispozici.
“Je to tak malá plodina, že není pro firmy lukrativní přípravky registrovat, protože registrace je strašně nákladná,” dodal Linhart. Stát proto pravidelně přispívá na testování látek, které jsou pro ochranu kmínu vhodné. Aktuálně tak sdružení Český kmín od ministerstva zemědělství získá 100 tisíc korun bez DPH. Podaří-li se vhodnou látku nalézt, mělo by dojít i k její registraci.
Český kmín patří vedle Žateckého chmele nebo Pohořelického kapra mezi produkty disponující evropským chráněným označením původu. Takových je v Česku pouze šest. Podle dat Českého statistického úřadu se letos pěstoval na 4,7 tisících hektarů, což představuje meziroční nárůst o 13 procent. Celková osevní plocha však dosáhla 2,46 milionů hektarů, jde tedy o marginální plodinu.
Dále čtěte:
Raněný chmel. České zlato ze Žatce ztrácí kvalitu
Zemědělci budoucnosti: francouzský pár živí „zanedbaná minifarma“
Dopady změny klimatu: vítězi v bioloterii se stávají agresivní komáři a plevel kyprej
