Po autech vlaky. V Německu debatují o zákazu dieselových lokomotiv

13. 2. 2019

V Braniborsku byl uveden do provozu první vlak na vodíkový pohon, který jezdí do Berlína. V souvislosti se zaváděním vodíkových vlaků se začíná v Německu debatovat o tom, že by naftou poháněné lokomotivy měly časem úplně zmizet z kolejí. Když do center měst nemohou vjíždět auta se staršími naftovými motory, proč by směly dieselové lokomotivy, zní jeden z argumentů.

Ministři spolkové země Braniborsko se sešli na nádraží v městečku Basdorf, které leží severně od Berlína, aby oslavili zavedení příměstského vlaku na vodík, který tudy bude projíždět do berlínské čtvrti Pankow. Jeho výhoda je v tom, že téměř není slyšet a neprodukuje emise skleníkových plynů.

Po loňské zářijové premiéře v Dolním Sasku se jedná o další trať, kde bude jezdit vlak Coradia iLint od francouzského výrobce Alstom. „Vodíkový vlak je ekologickou alternativou k dieselovým vlakům,“ zdůraznila braniborská ministryně pro infrastrukturu Kathrin Schneiderová z SPD. Podle ní by Braniborsko mělo vypisovat veřejné soutěže na nákup pouze bezemisních vlaků.

Vodíkový vlak Coradia iLint:

Vlak vypadá stejně jako běžné příměstské soupravy, na střeše má ale nádrž na vodík a palivové články, které mění vodík a kyslík na elektřinu pro elektromotory. Souprava může jet rychlostí až 140 kilometrů v hodině. Ze zásobou vodíku o hmotnosti 360 kilogramů může vlak ujet tisíc kilometrů, vysvětlil Jens Sprotte z německé pobočky společnosti Alstom.

Zákaz diselů: když ne auta, proč ne i vlaky?

Potenciál vodíkových vlaků je velký, v Německu není elektrifikováno 40 procent z celkových 34 tisíc kilometrů železniční sítě. „Otázka, jak nahradit naftové motory čistší technologií, je v železničním sektoru stále důležitější,“ tvrdí Suzanne Henckelová, šéfka veřejné dopravní společnosti Verkehrsbund Berlin-Brandenburg (VBB).

„Dieselové vlaky stále jezdí do center měst, to je problém,“ dodala. Henckelová očekává, že také pro vlaky s naftovými motory začnou platit přísná emisní omezení jako je tomu v případě automobilů. Elektrifikace tratí by byla dražší a pomalejší, než výměna dieselových souprav za vodíkové.

Nehostinný hyperloop: cestujícím hrozí nebezpečí jako ve vesmíru

Že se má vodík stále více prosazovat jako zelené alternativní palivo dokládá i to, že německá společnost Amprion investuje do továrny, která bude z obnovitelných zdrojů vyrábět vodík. Projekt má stát 150 milionů eur (3,9 miliardy korun). Do roku 2030 by měl být vodík běžně dostupný.

Také Alstom plánuje, že vodíkové stanice budou dostupné nejen pro vlaky, ale i pro silniční nákladní dopravu. Výrobce tvrdí, že životnost vlaku na vodíkový pohon je 25 až 30 let a provozní náklady jsou nižší než u tradičního motorového vlaku. Pořizovací cena je ale vyšší. V Dolním Sasku si objednali kromě dvou vlaků, jež jsou v provozu, dalších 14 vozů. Mají stát 81 milionů eur (2,1 miliardy korun).

Henckelová zdůraznila, že by měli všichni regionální dopravci v Německu podpořit stejný systém pro zavádění vodíkových vlaků, aby by se provozní náklady dále snížily.