Do deseti let se zdvojnásobí počet podnikatelů starších 60 let. Dva z deseti českých důchodců plánují, že rozjedou vlastní byznys.
Proč se senioři vydávají na tenký led vlastního byznysu? Motivem nejsou jen peníze, ale i pocit, že jsou prospěšní pro společnost a udržování psychické a fyzické aktivity. Ukázal to průzkum, který pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR) provedla výzkumná agentura IPSOS.
Důchodci jsou atraktivní i pro firmy. Zaměstnavatelé je považují za nadprůměrně schopné pracovníky a oceňují jejich zkušenosti. Navíc je vnímají jako spolehlivé a zodpovědné.
„V Česku je populární klišé, že jsou lidé nad padesát nezaměstnatelní. Firmy prý nemají o starší generaci zájem. U nás je na vedoucích pozicích třetina lidí nad 55 let. Musím říct, že jsou pro nás přínosem – každopádně jsou zodpovědnější než třicetiletí kluci,“ říká finanční ředitel firmy, která distribuuje nápoje, Michal Hanzlík.
Byznysoví nadšenci z 90. let míří do penze
Nadšená podnikatelská generace 90. let se dostává do důchodového věku. Mezi 991 tisíci aktivních OSVČ je dnes už 190 tisíc podnikatelů starších 61 let. Do deseti let jich bude v absolutním počtu dokonce dvojnásobek.
Klesající apetit mladé generace potvrzuje předseda AMSP ČR Karel Havlíček: „Český podnikatelský stav postupně ztratil tah na branku. Chybí nám generace nadšenců, která tu byla v 90. letech. Po dlouhých letech nesvobody viděli lidé v podnikání lákavý způsob seberealizace, což už dnes neplatí.“
Úsvit seniorů: starší generace bohatne a hýří aktivitou
Proto ubývá podnikatelů mezi lidmi do pětatřiceti let. Zatímco ještě v roce 2016 bylo mladších 36 let 20 procent živnostníků, loni jich bylo už jen 18 procent. V tomto roce je poprvé větší počet podnikatelů důchodců než těch, kteří ještě neoslavili 36. narozeniny.
Lidé starší 55 let se shodují, že jim psychická i fyzická aktivita pomáhá prodloužit život a zlepšuje zdraví. Volný čas sice nejčastěji tráví turistikou, cestováním, četbou nebo hlídáním vnoučat, ale chtějí být aktivní i v zaměstnání nebo podnikání. To jim pomáhá pokrývat životní náklady, ale udržuje je také v interakci s lidmi kolem nich a zlepšuje psychickou kondici.
Čtvrtina lidí v předdůchodovém věku a 15 procent lidí starších než 64 let dokonce uvažuje o tom, že začne „na stará kolena“ podnikat. Pokud se do byznysu pustí, očekávají zejména podporu rodiny, ale rovněž nestranné informace o možnostech a povinnostech spojených s malým a středním podnikáním.
Senioři chtějí věnovat práci pět až osm hodin denně, nejpreferovanějšími obory podnikání jsou pro ně obchod, administrativa, pedagogika, drobná výroba a poradenství.
Výkonní a nenahraditelní?
Slova Michala Hanzlíka potvrzuje i zmíněný průzkum. Až 82 procent malých a středních firem v ČR lidi starší 55 let zaměstnává.
Podniky přitom dokážou využít jejich zkušeností a dalších předností, protože 45 procent z nich prý dosahuje větší výkonnosti než ostatní zaměstnanci. S ohledem na mzdy jsou senioři na podnikovém průměru, shodují se oslovené firmy. Zaměstnavatelé si skutečně cení jejich zkušeností, spolehlivosti a zodpovědnosti.
Změny v důchodech: pevná část stoupne na deset procent průměrné mzdy, oslabí zásluhovost
Za slabiny důchodců pak považuji menší rychlost, vyšší nemocnost a omezenou schopnost pracovat s novými technologiemi. Šéfové firem si uvědomují, že starší pracovníky nelákají sliby profesního růstu a komfortu, ale sázejí na jistotu, dobré osobní vztahy a vzájemný respekt. Zároveň si vycházejí vstříc ve zkrácených úvazcích, dohodách, ale i v práci na IČO.
„Udržet seniory v aktivní ekonomické činnosti se musí stát celospolečenským tématem. Jejich rychlý úbytek jakožto živnostníků by měl přímý dopad na obslužnost regionů, neboť jsou základem drobného obchodu, řemesla nebo malého zemědělství,“ říká k tomu předseda AMSP ČR Karel Havlíček.
„Stejně tak by senioři chyběli i na trhu práce, neboť jsou nejenom spolehlivou a výkonnou pracovní silou, ale v době minimální nezaměstnanosti jsou jednoduše nenahraditelní,“ doplňuje Havlíček.
Článek vyšel v magazínu Profit
