Menu Zavřít

Pokažená párty. Trumpovy kroky proti Íránu netěší evropské firmy

20. 10. 2017
Autor: Profimedia.cz

Vypovězení jaderné dohody Spojenými státy s Íránem může zastavit jednání o investicích nejen německých firem. Spolupráci podporuje evropská diplomacie. V konečném důsledku by mohly být ohroženy i české projekty.

V roce 2015 si mnoho manažerů mnulo ruce a těšilo se, jak využijí obchodní a investiční příležitosti v Íránu. Za éry Baracka Obamy se podařilo domluvit jadernou dohodu, kterou podepsalo také Německo, Británie, Francie, Rusko a Čína. Znamenala zrušení ekonomických sankcí uvalených na Írán a možnost investic západních firem. Teherán se zavázal zpomalit jaderný program a nevyužívat jej k vojenským účelům.

Tuto dohodu nový americký prezident Donald Trump odmítá. Teherán ji podle něj porušuje testem raket. „Jaký smysl má smlouva, která existenci jaderného arzenálu oddaluje jen na krátkou dobu?“ ptá se Trump.

Vyostření vztahů s Íránem si nepřeje evropská diplomacie ani firmy, které vidí v modernizaci íránské infrastruktury velkou příležitost. Jejich projekty by mohly skončit dříve, než se vůbec ve větším měřítku rozeběhnou.

„Německá vláda, která se na vyjednávání intenzivně podílela a dohodu považuje za jednu z největších diplomatických úspěchů, je představou jejího vypovězení zděšená, napsal německý Handelsblatt.“

„Vidím to jako obrovské narušení důvěry ke Spojeným státům, zejména se to týká evropských partnerů,“ míní Wolfgang Ischinger, bývalý německý diplomat a současný ředitel Mnichovské bezpečnostní konference. Pokud se Spojené státy rozhodnou izolovat od Íránu, bude se muset Brusel podřídit a s Washingtonem spolupracovat. Evropská unie se ale stále snaží situaci se zemí bohatou na ropu zachránit. Ministři zahraničí zemí EU dohodu podporují.

Země s největšími zásobami ropy (v mld. barelů)
1. Venezuela 301
2. Saúdská Arábie 266
3. Kanada 169
4. Írán 158
5. Irák 143

Zdroj: EIA na začátku roku 2017

„Jsme velmi znepokojeni tím, že rozhodnutí amerického prezidenta by nás mohlo vést zpět do vojenské konfrontace s Íránem,“ řekl úřadující německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel. Kolaps spolupráce s Teheránem by mohl ohrozit i případná jednání se severokorejským režimem. Podle kancléřky Angely Merkelové je spolupráce s Íránem modelovým příkladem pro zlepšení vztahů i se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem.


Jak si žije severokorejský vládce:

Luxusní tabák, delikatesy a sexuální otrokyně: tak si žije neomezený vládce Severní Koreje

[mf-galerie id=2863]


Otevření íránské ekonomiky, která měla v roce 2015 podle Světové banky hodnotu téměř 400 miliard dolarů (8,8 bilionu korun), by pro mnohé evropské firmy znamenalo vstup na zajímavý trh. Už během tohoto roku rostl zahraniční obchod Německa s Íránem o 20 procent, i přes pokračující nesnáze projekty v blízkovýchodní zemi financovat. Export táhly strojírenské firmy.

Na velký kontrakt spoléhala firma Siemens, která již dodala komponenty pro 50 dieselových motorů do lokomotiv a podepsala memorandum o dodávce vysokorychlostních vlaků. Velký byznys větří i automobilka Volkswagen, která chce postavit továrnu na výrobu automobilů nedaleko Teheránu. Daimler vstoupil do společného podniku ve firmě Iran Khodro Diesel, která má vyrábět nákladní vozy.


V jaký byznys s Íránem doufají Češi?

České firmy objevují Írán: krouží kolem energetiky, letiště či metra

 Plynové naleziště South Pars


Tyto firmy jsou ale aktivní i na americkém trhu, a proto by v případě vyostření americko-íránských vztahů mohly čelit represím ve Spojených státech. „Firmy potřebují spolehlivé prostředí pro dohody s Íránem. Neschválení jaderné dohody vytváří opak,“ postěžoval si Volker Treier, zástupce generálního ředitele v německé obchodní a průmyslové komoře.

Nejistotu zažívá i německá chemička BASF. Ta podepsala memorandum o spolupráci s Teheránem, ale není jisté, zda projekt v oblasti petrochemie vůbec začne. „Není vidět, že by sankce byly zrušeny tak rychle, jak jsme očekávali,“ řekl ředitel BASF Klaus Bock. Firma by nerada svými aktivitami v Íránu ohrozila podnikání v Americe.

Také velcí výrobci dopravních letadel Airbus a Boeing chtěli do osmdesátimilionové země prodávat letadla pro leteckou společnost Iran Air. Obě firmy počítaly s obchodem za 8 miliard dolarů (175 miliard korun). Pokud Spojené státy obnoví sankce, dohoda spadne pod stůl.

Nejistota financování projektů a platnost zbrojních sankcí obchody s íránským režimem komplikují, potvrdil Oliver Wieck, generální sekretář německé obchodní komory.

MM25_AI

Dále k tématu čtěte:

Jaderné zbraně nikdy nevyrobíme, tvrdí íránský ministr zahraničí

Češi ulovili v Íránu kontrakt za více než 2 miliardy. Postaví spalovnu

Zařízení na energetické využití odpadu, ilustrační foto


  • Našli jste v článku chybu?