Když loni v květnu ve finském Turku odborná porota oznámila, že Grand Prix prestižního ocenění Europa Nostra získala obnova barokního areálu Kuks za téměř půl miliardy korun, bylo to vůbec poprvé, kdy Česká republika tohoto „památkářského Oscara“ získala. Ocenění ale chytilo patinu už letos 6. září. Ten den totiž státní zástupce kvůli korupci při opravě obžaloval čtyři lidi, jimž v krajním případě hrozí až deset let vězení.
V poněkud kostrbatě pojmenované zakázce Granátové jablko, Hospital - revitalizace obnovy zvítězilo sdružení firem Gema Art Group a Hochtief. Vyšetřovatelé podle zdrojů ČTK tvrdí, že hlavní inženýr celého projektu Dalibor Dubový poskytoval prostřednictvím e-mailů interní informace z tvorby zadávacích podmínek dalšímu obžalovanému Petrovi Semeniukovi, který je dále přeposílal lidem z Gemy - konkrétně jejímu statutárnímu řediteli Zdeňku Fučíkovi a člence dozorčí rady Kateřině Richterové.
Gema se takto údajně předem dostala k zadávací dokumentaci, kvalifikační dokumentaci i navržené smlouvě o dílo a sama dokumenty ovlivnila tak, aby jí zadání co nejvíce vyhovovalo. Nabyté informace pak na úkor ostatních zájemců o zakázku využila k tvorbě soutěžní nabídky, která ve výběrovém řízení zvítězila.
Přečtěte si komentář o vývoji ekonomiky: Sýčkování na prosluněné stráni
Kriminalisté dále věří tomu, že zprostředkovatel Semeniuk si s Fučíkem za své služby předem sjednal odměnu zhruba 12 milionů korun. Na jejím vyplacení se prý ale později „zřejmě nedohodl“, a proto údajně padělal směnku, podle níž mu Gema danou částku dlužila. Směnku pak podle policie udal jako pravou jiné firmě, která poté na Gemu jako na dlužníka podala směnečnou žalobu. Semeniuk proto čelí obžalobě také z padělání platebního prostředku, za což ho soud může poslat za mříže až na 12 let.
Případem se bude zabývat Městský soud v Praze. Kdy, to zatím není jasné. Gema na žádost týdeníku Euro o vyjádření nereagovala. Oprava areálu každopádně vyšla na pěkných 322 milionů korun, z čehož 314 poskytla Evropská unie.
O fondech není řeč náhodou, protože v současné době hrají roli i v dalších kauzách. Jsou přirozeným magnetem, jenž přitahuje ty, kteří veřejné peníze berou tak, že nepatří nikomu.
Z Kuksu je to do Národního hřebčína v Kladrubech přesně hodina jízdy. Než se ale sedmnáct obviněných manažerů, podezřelých mimo jiné z poškozování zájmů EU, dostalo před soud, trvalo to pět let. Jeden se hlavního líčení ani nedožil.
Nedostatek surovin dopadl i na Česko. Dochází písek, Sahara nás nespasí
Všechno začalo poslední květnový pátek roku 2013. Zatýkání měla pod dohledem vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová a v síti uvízli manažeři firem Enteria, Geosan Group, Strabag nebo Metrostav. Machinacemi měli podle státního zástupce Adama Borguly údajně získat 11 897 053 korun a 80 haléřů k tomu. Přitom zálusk měli údajně až na téměř čtvrt miliardy.
Šlo o to, že škodu měli udělat na již proplacených nákladech, chystat dotační podvod a vyjednávat výhodu při zadání veřejné zakázky. V krajním případě se hraje až o deset let za mřížemi. Soud začíná v Hradci Králové 19. listopadu a líčení je zatím plánováno na deset dní. Mezi obžalovanými jsou kromě zástupců firem také Simona Voňková, která měla tehdy v Kladrubech velké opravy za evropské peníze na starost, a tehdejší šéf hřebčína Jiří Jehlička.
Za kolik to dáme
Druhým symptomem stavebních průšvihů současné doby hojnosti je zručná dohoda mezi firmami. Stejně jako se podle obžaloby dokázalo dohodnout 17 manažerů kvůli kladrubskému hřebčínu, umějí se zástupci firem dohodnout i jinde. To slovo, které charakterizuje společný a neférový postup při veřejných zakázkách, se jmenuje kartel.
Odborníci vědí, že je extrémně těžké kartel prokázat a ještě těžší je ho odsoudit. V případě pokuty 300,7 milionu korun za jedno z největších údajně nelegálních spojení firem v zemi se to také nepovedlo. Z původně bombastické zprávy zbyla letos na jaře jen noticka. Krajský soud v Brně pokuty uložené antimonopolním úřadem (ÚOHS) největším tuzemským firmám v oboru, jako jsou například Hochtief, OHL ŽS nebo Strabag, prostě zrušil.
Podle soudce Krajského soudu v Brně Davida Rause se sice kartelové jednání firmám nesmí vyplácet, ale potrestání musí nastat při respektování procesních pravidel, což se v tomto případě nestalo. ÚOHS podle něj obsah správního řízení vymezil na samotném počátku příliš obecně. Na začátku se zabýval třemi zakázkami, pak obsah řízení ještě rozšířil a zaměřil jinam, což vedlo k nezákonnosti přepadových šetření, která konkrétní podezření daná na počátku správního řízení přesahovala. Tečka.
| • 300,7 milionu korun je pokuta za kartel stavebních firem, kterou vyměřil antimonopolní úřad. Soud pokutu zrušil, úřad o její udělení ale dál bojuje. |
| • 11 897 053 korun a 80 haléřů činí škoda, která měla vzniknout při zakázce na opravu Národního hřebčína v Kladrubech. |
| •1,75 miliardy je cena, za kterou se opravuje úsek D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem. Aktuálně má oprava velké zpoždění a firmám i přes snahu o nápravu hrozí pokuty v řádu desítek milionů nebo výpověď. |
Rozsudek soudu se týká případu, který antimonopolní úřad uzavřel v roce 2016. Tehdy dospěl k závěru, že celkem 12 společností se dopustilo kartelu a má zaplatit dohromady 300,7 milionu korun. Firmy prý koordinovaly svoje nabídky při výběrových řízeních v Jihočeském kraji a na Vysočině.
Úřad zajišťoval důkazy při přepadových kontrolách. Firmy podle něj koordinovaly svoje nabídky u 11 regionálních zakázek. Šlo například o e-maily, kterými si firmy zasílaly krycí nabídkové rozpočty, kontroloři nalezli také nabídkové rozpočty konkurentů uložené v počítači z data předcházejícího podání nabídek.
„V některých případech byla zjištěna podstatná podobnost nabídek mezi uchazeči svědčící o jejich koordinaci,“ uvedl k případu v minulosti předseda ÚOHS Petr Rafaj.
Chyť mě, když to dokážeš: pátrání po skutečných vlastnících zůstává složité
Nejvyšší pokutu měla zaplatit společnost Swietelsky stavební, ÚOHS jí vyměřil 76 milionů korun. Druhou nejvyšší sankci dostal Hochtief - 65,3 milionu, OHL ŽS 53,5 milionu, Colas CZ měl zaplatit 50,3 milionu, Strabag pět milionů, Lesostavby Třeboň 3,4 milionu, Radouňská vodohospodářská společnost 2,5 milionu, Vidox 31,5 milionu, Daich 1,4 milionu, Vialit Soběslav 136 tisíc, Ave CZ odpadové hospodářství 10,8 milionu a Kostka JH 144 tisíc korun.
Případ ale stále nespí. Podle zjištění týdeníku Euro ÚOHS podal kasační stížnost proti rozsudku k Nejvyššímu správnímu soudu a správní řízení přerušil až do doby rozhodnutí o této stížnosti.
Návrat do socialismu: kvůli stavebnímu boomu v Česku došly cihly
Antimonopolní úřad se obává, že mravenčí práce vyšetřovatelů přijde vniveč. Proti rozhodnutí soudu argumentuje tím, že kartel v drtivé většině případů zahrnuje více zakázek a jde o komplexní, sofistikované a zpravidla i dlouhodobé jednání, kdy se firmy střídají v tom, která má vyhrát.
Proto prý zásadně nejde o jednorázový delikt, a i když Úřad nemá v konkrétní chvíli v rukou konkrétní reálné důkazy, je z logiky věci rozumné předpokládat širší jednání, zahrnující více zakázek. Zjednodušeně řečeno: Je úplně normální, že když se pustíme do podezření o kartelu, rozkryje se řada nových věcí, o nichž jsme na začátku neměli tušení.
Pařba na „óčku“
Zájmy Evropské unie jsou dost ohroženy i v následujícím případě, který se chystají soudy v nejbližší době rozplést. Jde o ostře sledovanou takzvanou druhou větev korupční kauzy bývalého hejtmana ČSSD Davida Ratha. V ní figuruje největší stavební firma v zemi - Metrostav. Jde konkrétně o přípravu údajného podvodu v nakonec nerealizované zhruba stamilionové zakázce v kolínské krajské nemocnici. Z odposlechů je tenhle případ známý pod zkratkou óčko, tedy budování pavilonu O, očního a ušního oddělení.
Ke stavbě nedošlo proto, že firma zakázku vyhrála tři dny po zatčení hejtmana Ratha, kdy kraj sporný projekt raději stopl. Citlivá je kauza zejména proto, že jsou v ní obviněni někdejší vysocí manažeři - generální ředitel Pavel Pilát a obchodní náměstek Jiří Anděl. Podíleli se prý na vyjednávání o machinaci se zakázkou. Kdy začne soud kauzu rozplétat, není jasné. Metrostav si ale už nadběhl. Podle zpravodajského webu Seznam zprávy požaduje po ministru spravedlnosti, aby podal kárnou žalobu na státního zástupce Jiřího Pražáka, který má případ na starost. Proces by se tak podařilo přinejmenším oddálit.
Čtěte: Babiši, Romane, ukažte se! EU chce skoncovat se skrytým vlastnictvím firem
Mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha se pro týdeník Euro k případu odmítl konkrétně vyjádřit, firma ve svém prohlášení nicméně uvedla, že státní zástupce prý nerespektoval pravomocné rozhodnutí Krajského soudu v Praze, který mu věc vrátil k došetření, a namísto toho podal žalobu v původním znění. Z toho vyvozuje, že z nerespektování pravidel by měl plynout postih.
Kazačok na D1
Zatím byla řeč o dohodách firem a o zálusku na evropské dotace. Stávající ekonomická situace, v níž se země nachází, znamená pro velké stavební projekty ale ještě jedno nebezpečí. Netýká se přímo nekalých praktik, ale prostě a jen toho, co s sebou ekonomický boom nese - nedostatku stavebních kapacit. Problém v tomto znění hrozí nyní při ostře sledované opravě dálnice D1. Konkrétně jde o úsek mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem.
Zakázku za 1,75 miliardy korun má na starost sdružení italské Toto Costruzioni Generali, kazašské SP Sine Midas Stroy a české Geosan Group. Hrozí mu pokuta v řádu desítek milionů, v krajním případě i výpověď, protože oprava 13,6 kilometru dlouhého úseku nabrala neúměrné zpoždění. „Naši lidé jsou na místě, situaci pravidelně dozorují. Stavební firmy navýšily kapacity, nicméně k likvidaci skluzu zatím nedošlo,“ řekl mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl. Jak velký zásek firmy mají, se ukáže za několik dní. V srpnu byly firmy na 65 procentech toho, co měly mít hotové.
Zpoždění má z obdobných důvodů celá oprava dálnice. ŘSD nyní dělá vše pro to, aby všech 21 úseků bylo opraveno v roce 2021, tedy s ročním zpožděním.
Kartely, zpoždění a odírání evropských dotací jsou nesmazatelným jevem doby ekonomické prosperity a stavebního boomu v zemi. Pohledem na nový návrh evropského rozpočtu, který už Česku tolik peněz nepřisuzuje, divoká jízda brzy skončí. Vzhledem k zachování „jakés takés“ pověsti České republiky je to nejspíš dobře.
Přečtěte si také:
Pod jedním satelitem. Kellner přetlačil Kapsche v souboji o miliardy z mýta
