V roce 1958, kdy se konala světová výstava v Bruselu, bylo jádro považováno za zdroj energie budoucnosti. Na jaderný pohon měly jezdit i automobily. Nyní, kdy o budoucnosti planety a ochraně klimatu hovoří politici a odborníci na konferenci OSN v Katovicích, mají představy o využití atomu střízlivější podobu. Jednou z variant snížení produkce skleníkových plynů může být opět sázka na jádro a reaktory IV. generace, které nebudou produkovat téměř žádný jaderný odpad.
V roce 1958, kdy se konala Světová výstava v Bruselu a bylo postavené takzvané Atomium, byla jaderná energetika považována za technologii, na které bude stát budoucnost lidstva. Jádro mělo člověku pomáhat na každém kroku. Například jako pohon v automobilech.
Na tomto konceptu pracovala automobilka Ford s vozem Nucleon, který měl pomocí malého reaktoru pohánět automobil s dojezdem 8 tisíc kilometrů bez nutnosti výměny paliva. O jaderném pohonu v automobilech uvažovaly i značky Simca nebo Volkswagen.
Před 60 lety také první jaderná ponorka na světě Nautilus dosáhla pod hladinou severního pólu. Jádro bylo tak populární, že se vyráběly i stavebnice jaderných elektráren pro děti. Protesty proti využívání jaderné energetiky přišly až později, s nástupem ekologických hnutí v 70. letech.
V současnosti se stále více připouští varianta, že by jaderná energetika měla mít větší význam při řešení klimatických změn. Využití pouze obnovitelných zdrojů nemusí stačit na pokrytí poptávky po elektřině. Větší role jaderné energie je také tématem konference OSN o klimatických změnách v polských Katovicích.
Část vědců věří, že zejména jaderné reaktory čtvrté generace by měly zajistit stabilní a čistý zdroj energie. Jejich výhoda má být především v tom, že budou využívat mnohem méně jaderného paliva, než je tomu v reaktorech druhé a třetí generace. Tím by měly být i bezpečnější na provoz.
Studna energie. Výzkumníci z Řeže chtějí uspět s vlastním reaktorem IV. generace
Reaktory mají být chlazeny tavenou solí. Na vývoji se podílí rovněž čeští vědci ve výzkumném centru v Řeži u Prahy. Jaderné palivo je také v tekuté formě, proto by měla být bezpečnější manipulace s ním. Kromě uranu se může použít i thorium, které je v zemské kůře zastoupeno desetkrát více než v současnosti používaný uran 235.
Jaderné nehody, které jsou způsobeny nekontrolovanou řetězovou reakcí, budou v těchto reaktorech vyloučeny, tvrdí jaderný fyzik Götz Ruprecht, jenž na vývoji nové technologie pracuje v Berlíně. Neměly by se opakovat havárie z Černobylu nebo Fukušimy, které připomínají odpůrci využívání jádra.
Americký odborník na jadernou energetiku Matthew Bunn zdůraznil, že do roku 2050 se bude muset celosvětově zvýšit výroba elektřiny z jaderných zdrojů desetkrát, aby bylo možné udržet průměrnou teplotu Země pod dvěma procenty Celsia oproti 19. století. Reaktory čtvrté generace by měly rozšíření jaderných bloků pomoci.
| Reaktory čtvrté generace |
|---|
| Projekty IV. generace jsou zatím předmětem vývoje v několika různých koncepčních směrech. Jde převážně o první demonstrační reaktory, pracující s rychlými neutrony a uzavřeným palivovým cyklem, které umožňují efektivnější využití jaderného paliva a zároveň snížení množství radioaktivních odpadů. Patří sem však i některé technologie pracující s tepelnými neutrony a otevřeným palivovým cyklem. Zahájení provozu prvních pilotních jednotek této generace je podle stavu jejich vývoje odhadováno mezi lety 2030 až 2040, komerční nasazení po roce 2050. |
Zdroj: ČEZ
Dále čtěte:
Nová koncepce: Brusel vrací jadernou energetiku do hry
Němečtí zastánci jádra: Půl bilionu eur je pryč a stále pálíme uhlí
Nový hlídač Temelína i Dukovan. Miliardovou zakázku vyhrála firma bratří Bártů
Stavět, či nestavět jaderný reaktor. Korejci i další zájemci si možná budou muset počkat
