Úředníci ministerstva průmyslu loni zatrhli vývoz anestetika thiopental do Hongkongu, který už zase patří Číně, kam tak rád jezdívá prezident Miloš Zeman. Důvod? „Riziko použití vyváženého zboží k mučení,“ uvádí suše ministerská zpráva. Jde o jeden z mála případů z posledních let, kdy stát nepovolil vývoz zboží ze seznamu takzvaných „mučicích“ nástrojů.
Mučící nástroje definuje evropské nařízení a vedle dalších chemikálií k nim patří třeba biče s více pásky, palečnice nebo nástroje určené k popravě lidí. Obchod s většinou tohoto sortimentu je výslovně zakázán. Kdo si bude chtít pořídit třeba gilotinu, musí prokázat, že provozuje muzeum. To je totiž jediná výjimka.
Seznam ovšem obsahuje i obyčejná pouta, paralyzéry či pepřové spreje, tedy běžné, byť zneužitelné vybavení policie a jiných bezpečnostních složek. Zmiňuje dokonce i vodu, kterou lze použít do vodních děl ke krocení demonstrací. Obchod s takovým zbožím samozřejmě možný je, podléhá však dohledu úřadů. A do této kategorie patří i thiopental.
„Thiopental byl léta používán nejrůznějšími ‚policejními složkami‘ jako takzvané sérum pravdy. Subklinické dávky vedly k tomu, že sebekontrola byla oslabena a člověk na sebe řekl i to, co nechtěl,“ vysvětluje profesor Karel Cvachovec, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Při výsleších ho oficiálně podezřelým aplikovala například indická policie, často s rozporuplnými výsledky, což s sebou neslo mezinárodní kritiku.
Především se však thiopental dostal do povědomí širší veřejnosti jako utišující prostředek při popravách smrtící injekcí v USA. Do Spojených států se už proto od roku 2011 nevyváží, což vedlo k nedostatku látky na americkém trhu a k „experimentování“ s neodzkoušenými nebo méně účinnými látkami. Výsledkem byla například „zpackaná“, 43 minut trvající poprava odsouzeného vraha v Oklahomě v roce 2014, která pobouřila svět.
Švýcarská eutanazie
Podle aktuální zprávy licenčního odboru ministerstva průmyslu za loňský rok resort povolil vývoz zboží z mučicího seznamu mimo EU v jedenácti případech. V pěti z nich se jednalo o thiopental, o nějž je v zahraniční dlouhodobě velký zájem. Látka, kterou vyrábí v Roztokách u Prahy společnost VUAB Pharma, směřovala loni do Jordánska, Iráku, Íránu, Alžírska a Švýcarska. Alpská země mezi cílovými státy figuruje pravidelně. Jde o zemi, kde je legální eutanazie, a je tak možné, že thiopental tam slouží jako utišující prostředek při dobrovolné smrti.
Podle profesora Cvachovce šlo až do konce minulého tisíciletí o dominantní látku v anesteziologii, pak ji však vytlačily jiné přípravky. „Na některé situace, jako je obtížně zvládnutelný epileptický stav, se nejlépe hodí thiopental. Jeho potřeba už ale není dneska masová,“ vysvětluje Cvachovec. I v případě vývozu do některých „kontroverzních“ zemí se tedy může jednat o odůvodněnou potřebu tamních nemocnic a nemusí jít nutně o zneužití.
Hongkong byl jedinou zemí, které ministerstvo loni licenci pro export odmítlo vydat. Bližší podrobnosti nelze zjistit. Mluvčí ministerstva průmyslu Milan Řepka s odvoláním na obchodní tajemství odmítl poskytnout jakékoliv další informace. „K žádostem o vývoz vydává závazné stanovisko ministerstvo zahraničních věcí. Pokud vydá ke konkrétnímu obchodnímu případu stanovisko ze zahraničněpolitických důvodů negativní, nemůže ministerstvo průmyslu a obchodu povolení pro vývoz udělit,“ uvedl pouze Řepka.
Jednou ano, pak zase ne
Není tedy jasné, kdo měl být příjemcem thiopentalu ani v jakém množství měl být dodán. Vedle Hongkongu neprošel vývoz anestetika v roce 2015 také do Vietnamu. „Ve Vietnamu jsou denně zavíráni disidenti,“ kvituje zamítnutí Martin Balcar, který v organizaci Amnesty International monitoruje mezinárodní obchod se zbraněmi. Jinak však nad informacemi o udělených vývozních licencích kroutí hlavou.
Podle jakého klíče ministerstvo o povolení vývozu rozhoduje, není totiž zřejmé. Pepřové spreje pro Kosovo předloni dostaly stopku, s paralyzéry v roce 2009 však v té samé zemi problém nebyl. Do velmi problematického Egypta resort vývoz paralyzérů a sprejů v roce 2013 v jednom případě povolil a v jiném zamítl. V roce 2009 odklepl nožní pouta do Vietnamu bez problému, stejně jako paralyzéry a pepřové spreje pro Hongkong o rok později. Dnes však do těchto zemí thiopental vyvést odmítá. Zatímco před deseti lety ještě neprošel Írán, v pozdějších letech se mezi cílovými státy objevuje pravidelně.
V souvislosti s nedávnou brutální vraždou novináře Džamála Chášukdžího na saúdskoarabském konzulátu v Turecku, který byl před smrtí pravděpodobně mučen, je s podivem, že thiopental z Česka směřoval v roce 2014 také do Saúdské Arábie. „Vypadá to, jako by se se Saúdskou Arábií až nyní všichni probudili,“ říká Balcar s tím, že zrovna v této zemi jsou lidé mučeni a popravováni dlouhodobě.
Přečtěte si: Takoví normální sovětští zabijáci
Podle Balcara představuje určité vodítko nejen pro české úřady index organizace Freedom House, který hodnotí svobodu v jednotlivých zemích podle bodového systému a uznává ho i Česká republika. Z toho pohledu by však za loňský rok mělo ministerstvo vedle Hongkongu odmítnout i vývoz do Íránu, na hraně by byly Irák a Alžírsko. Čína má mimochodem horší hodnocení než zmiňované muslimské země. Podle Balcara si však Česká republika nedělá těžkou hlavu u zemí, které v hodnocení Freedom House obdržely špatné známky, ani při vývozu zbraní.
Jestli bude export pokračovat ve stejné míře, je minimálně v případě thiopentalu poměrně nejisté. V poslední době totiž anestetikum není nedostatkovým zbožím pouze v USA, ale i v tuzemsku a v Evropě vůbec. Na trhu se objevilo několik nekvalitních šarží a Státní ústav pro kontrolu léčiv nařídil jejich stažení. Naposledy se tak stalo v srpnu. Problém se navíc neomezuje pouze na Českou republiku, v září zmizel kvůli problémům s kvalitou thiopental i z trhu na Slovensku. „Jinými slovy surový thiopental přestal být dostupný a nyní jsme v situaci, kdy ho nemáme,“ shrnuje anesteziolog Cvachovec.
Přečtěte si také:
