Převálcováni Lidlem. Německý diskont v Česku roste rychleji než soupeři

29. 3. 2019

Řetězec Lidl uzavřel obchodní rok 2017/2018 s rekordním ziskem 5,03 miliardy korun. O podobných číslech si konkurenti mohou nechat zdát.

Lidl je levný. S tímto heslem před šestnácti lety vstupoval německý diskontní řetězec na český trh. Jak ukazují nedávno zveřejněné výsledky obchodních řetězců, Lidl je výrazně ziskovější a roste mnohem rychleji než jeho soupeři. Jen v obchodním roce 2017/2018 vydělal přes pět miliard korun po zdanění. Tedy zhruba stejně, jako šest dalších hlavních maloobchodních řetězců v Česku dohromady.

K výsledkům obchodních řetězců se lze dostat až se zpožděním. Některé z nich využívají maximální lhůtu dvanácti měsíců pro zveřejnění účetní závěrky v obchodním rejstříku. Kaufland, Lidl i Tesco navíc mají posunutý finanční rok končící 28. února. Teprve teď lze tedy porovnat, jak se lídrům českého maloobchodu dařilo v předminulém roce.

Nakupujete v Lidlu?

Co dále zveřejněná čísla ukazují? S kladným výsledkem hospodaří všech sedm velkých řetězců, což dříve nebývalo pravidlem. Jenže zisky jsou značně nevyrovnané. Zatímco Lidl vydělal pět miliard a Kaufland přes tři miliardy, další obchodní řetězce se musejí spokojit s výdělkem v řádu stovek milionů. Například Albert při podobných tržbách jako Lidl vytvořil zisk 170 milionů korun.

Hypermarkety na ústupu

Velké obchodní řetězce v předminulém roce utržily celkem 288 miliard korun, tedy o 44 miliard korun více než o pět let dříve. Jenže růst jednotlivých řetězců je značně nevyrovnaný. Lidl zvýšil během těchto pěti let tržby více než dvojnásobně na 52 miliard, Billa si polepšila o 25 procent a Kaufland o téměř 20 procent. Naopak hypermarkety Tesco Stores či Globus stagnovaly na stejných číslech. Pokles obliby hypermarketů potvrzují i data analytické společnosti GfK.

Uzenář Lenc: Je zvláštní, že španělské maso v Česku stojí stejně jako domácí

„Podíl hypermarketů na výdajích se od roku 2014 průběžně snižuje. V roce 2014 přesáhl 33 procent, dnes už je menší než třetinový. Naopak se v nákupech domácností zvyšuje podíl supermarketů a diskontních prodejen. V nich již české domácnosti zanechávají více než pětinu svých výdajů a v moderních supermarketech více než 17 procent,“ uvádí manažerka GfK Vladimíra Šebková.

Více než v tržbách se ekonomický boom projevil v zisku obchodních řetězců. Všech sedm sledovaných společností bylo předloni v plusu. Dříve to nebývalo pravidlem, se záporným výsledkem se potýkalo Tesco Stores ČR i Albert Česká republika, do konce loňského roku působící pod názvem Ahold Czech Republic. Chronicky ztrátový Spar své působení v Česku ukončil před pěti lety, kdy své provozovny prodal Aholdu.

Společnosti Lidl ČR a Kaufland ČR též dělají radost svému německému vlastníkovi, koncernu Schwarz Gruppe. Prakticky celý vytvořený zisk totiž pravidelně vyplácejí majiteli. Jiné řetězce nevyplácejí dividendy vůbec nebo jen nárazově. Například v roce 2016 takto Billa vyplatila 1,2 miliardy a Penny Market 3,5 miliardy korun. Také tato dvojice má německého vlastníka, a sice koncern REWE.

Příchod konkurence

Ziskovost Lidlu nenahlodalo ani zvyšování mezd, ve kterém je tento obchodní řetězec odvážnější než jeho soupeři. Na konci února se pochlubil, že nástupní mzdu pokladních zvyšuje na 28 tisíc korun při plném úvazku, respektive na 24 500 korun při 35hodinovém úvazku. Díky tomu nemá o zaměstnance nouzi. Současně tím vyvolává tlak na konkurenty, kteří musejí jít nahoru s výší platů také.

Zatímco mzdové náklady rostou, prodej zboží začíná narážet na své limity. V roce 2017 podle údajů GfK rostly výdaje českých domácností za rychloobrátkové zboží - tedy potraviny, nápoje či drogerii - o pět procent, loni růst zpomalil na 2,7 procenta. Tlak na obchodní řetězce může zvýšit i rostoucí zájem o nakupování přes internet s dodávkou až ke dveřím.

Tady se snaží prosadit kapitálově české firmy Velká pecka (pod značkou Rohlík.cz) a Košík.cz. Své finanční výsledky však zatím tají; dosud nezveřejnily ani čísla za rok 2017.