Nevládní Organizace na pomoc uprchlíkům v roce 2010 konstatovala, že délka správního řízení o udělení azylu v Česku často spolu se soudním přezkumem přesahuje maximální možnou lhůtu 180 dní. Někteří žadatelé čekají dokonce několik let. Ne tak Oleksandr Tymošenko. Manžel bývalé ukrajinské premiérky Julije Tymošenkové nemusel vyčkávat ani 90 dnů, do nichž má odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra rozhodnout. Žádost o azyl podal loni v listopadu, vyhověno mu bylo už počátkem ledna. Za náhlou akceschopností českých úřadů však nestojí touha pomoci člověku, jemuž jsou odpírána lidská práva, ale Tymošenkovy politické a ekonomické kontakty v Česku.
Politický štvanec?
„Řízení probíhalo zcela standardně, pan Tymošenko předložil veškeré doklady týkající se jeho osoby, politické situace na Ukrajině a doklady dokumentující stav dodržování lidských práv. Ze všech těchto dokumentů je zřejmé, že na Ukrajině nejsou občanům garantována základní lidská práva, především právo na spravedlivý soudní proces… Soudní systém je jednoznačně zneužíván pro politické účely,“ uvádí česká právnička ruského původu Marina Machytková, která Tymošenkovi pomáhala žádost o azyl vyřizovat.
Ke klientům advokátky patřil také další ukrajinský exponent Bohdan Danylyšyn, který dostal politický azyl v Česku loni. Ten byl ve vládě Julie Tymošenkové ministrem hospodářství a byl na něj vydán mezinárodní zatykač, protože údajně způsobil Ukrajině škodu ve výši necelých dvou milionů dolarů. „Ke kontaktu s panem Danylyšynem došlo v říjnu roku 2010 na základě žádosti mých obchodních přátel a klientů. Ke kontaktu s panem Tymošenkem došlo na základě žádosti pana Danylyšyna,“ připustila Machytková.
„V případě návratu do vlasti se pan Tymošenko obává, že by mu hrozilo pronásledování pro jeho politické názory. Lze totiž předpokládat, že by mohlo dojít k jeho zatčení s ohledem na to, že bylo příslušnými ukrajinskými orgány deklarováno, že bude opětovně obnoveno vyšetřování proti jeho osobě, jeho manželce a jeho otci z let 1995 až 1996, ačkoli veškerá tato vyšetřování byla ukončena v lednu 2005, kdy Generální prokuratura Ukrajiny všechny obviněné osoby zprostila viny (v té době se Tymošenková stala premiérkou – pozn. red.)… Cílem současné vlády je totiž zbavit se jakéhokoli možného představitele opozice, který by byl schopen být vůdčí osobností v dalším politickém boji,“ tvrdí Machytková.
Kontakty vlevo i vpravo
Oleksandr Tymošenko působí v České republice delší dobu. Už v letech 1999 a 2000 stál za vznikem dvou firem s ručením omezeným – International Industrial Projects a Industrial Projects – přičemž z jedné později vystoupil. Především ale spolu s obchodníkem Jiřím Nestávalem založil Českou-Středoasijskou smíšenou obchodní komoru (ČSOK), jejímž prostřednictvím navázal kontakt na vrcholné české politiky. Komora zaplatila před lety například náklady spojené s cestou Jiřího Paroubka a jeho manželky do Sýrie, kde mimo jiné proběhlo setkání s tamním prezidentem Bašárem Asadem.
Na jaké bázi se odvíjely aktivity České-Středoasijské obchodní komory, ilustrují slova jejího předsedy Jiřího Nestávala. „Samozřejmě že významným činitelem úspěchu komory na Ukrajině je skutečnost, že viceprezidentem a reprezentantem ČSOK na Ukrajině je Oleksandr Tymošenko, jehož manželkou je současná premiérka Ukrajiny. Věříme, že po prezidentských volbách na Ukrajině, ve kterých kandiduje premiérka Tymošenková, bude v případě zvolení Julije Tymošenkové za prezidentku ještě úspěšněji než dosud,“ stojí na internetových stránkách komory.
Za členství v komoře se platil poplatek od sta tisíc korun výše. Jeden z členů týdeníku Euro nicméně prozradil, že se efekt rovná téměř nule. „Naslibují se hory doly. Pak se odjede na Ukrajinu, kde má být Tymošenko garantem schůzek a kontraktů, které už jsou podle komory domluvené. Servíruje se alkohol ve stylu pivo, vodka, pivo, jenže ve finále se zájemci vracejí bez výrazných obchodních příslibů,“ tvrdí člen komory, který si nepřál být jmenován.
Nestával umožnil Tymošenkovi proniknout i do pravého spektra české politiky. Tymošenko v roce 2006 podle informací týdeníku Euro osobně navštívil tehdejšího českého ministra financí Vlastimila Tlustého a jednali o deblokaci ukrajinského dluhu vůči České republice, který vznikl před rokem 1989. Jednání byl přítomen také Nestával. Tymošenko tehdy navrhoval, že by bylo pro Česko výhodné, kdyby mandát k deblokaci od české vlády získala právě ČSOK, na ukrajinské straně to měl být Ukrtransgaz. Ukrajinskou splátkou dluhu měla být dodávka asi 1,4 miliardy krychlových metrů zemního plynu. Tlustý nakonec návrh zamítl i kvůli nestabilní politické situaci na Ukrajině. Nestával na dotazy týdeníku Euro nereagoval.
Tymošenko měl trvalé bydliště v Lidicích, ale podle informací týdeníku Euro pobýval v Ústí nad Labem u svého obchodního partnera Vlastimila Prokeše. Tam také navázal kontakty s dalšími politiky ODS Alešem Řebíčkem a Petrem Gandalovičem. S pomocí Nestávala měl přístup i k Mirku Topolánkovi ještě předtím, než se stal šéfem ODS a předsedou vlády. Ostatně Topolánkův spindoktor Marek Dalík se údajně zajímal o zmíněnou deblokaci ukrajinského dluhu.
Mlha přede mnou, mlha za mnou
Jak jsme už zmínili, Oleksandr Tymošenko v Česku působil ve dvou firmách: International Industrial Projects a Industrial Projects. V Industrial Projects byl jednatelem Vladimír Kovačík, na jehož adrese v Lidicích byl Tymošenko hlášen. Stoprocentním vlastníkem této společnosti je ale od prosince roku 1999 firma Romylos Trading z kyperského Limassolu. Tamní obchodní rejstřík pak o firmě napovídá pouze to, že se její statutární orgány nejspíše skládají z najatých bílých koní, kteří mají zastřít skutečného vlastníka.
Kovačík figuroval rovněž v podobně tajemné společnosti T.W.P., jejímž vlastníkem je jiná kyperská firma Bomenio Enterprises. Ani o skutečných vlastnících tohoto podniku nelze v oficiálních databázích nic dohledat.
Není přitom vyloučeno, že Tymošenko má se společnostmi Romylos Trading a Bomenio Enterprises Limited něco společného. Člověk blízký ukrajinským tajným službám, s nímž týdeník Euro pod slibem utajení identity hovořil, naznačuje, že by tyto firmy mohly být součástí řetězce firem, jejichž prostřednictvím byly vyváděny peníze z Ukrajiny.
K finančním machinacím Oleksandr Tymošenko v minulosti neměl daleko. Spolu se svou manželkou Julijí a bývalým premiérem Ukrajiny Pavlem Lazarenkem jsou podezřelí z toho, že Ukrajinu připravili o stovky milionů dolarů prostřednictvím společnosti Unified Energy Systems of Ukraine (UESU). Lazarenko si kvůli praní špinavých peněz a vyděračství od roku 2006 odpykává trest v USA. Z vězení v San Francisku má podle dostupných informací vyjít letos 1. listopadu.
Ve firmě UESU, kde Tymošenko od roku 1995 pracoval jako ředitel jedné z divizí, docházelo podle ukrajinských vyšetřovacích orgánů k podivným převodům peněz na soukromá konta do daňových a offshorových rájů, část z nezákonně nabytých peněz skončila na kontech Lazarenka. Dohledání milionů dolarů uklizených Tymošenkovými se věnuje zhruba sedmdesátka specialistů. „Zaměřují se nejvíce na Švýcarsko a Lichtenštejnsko, velkou část peněz zabavili Američané expremiérovi Lazarenkovi, ale zbývá dohledat něco mezi dvěma až třemi sty miliony dolarů,“ konstatuje zdroj týdeníku Euro.
Ministerstvo mlčí
Jak je možné, že české ministerstvo vnitra všechny tyto informace při vydávání azylu nezohlednilo? „Ministerstvo není oprávněno komukoli sdělovat informace o žadatelích o mezinárodní ochranu ani o průběhu, okolnostech či jiných detailech řízení. Pokud totiž osoba o mezinárodní ochranu požádá, jakákoli poskytnutá informace by mohla ohrozit základní lidská práva takové osoby včetně jejího života, případně života jejích blízkých a osob, které se nacházejí v zemi původu takové osoby,“ reagoval na otázky týdeníku Euro mluvčí ministerstva Pavel Novák.
Cílem ukrajinských vyšetřovatelů je dostat Pavla Lazarenka po očekávaném listopadovém propuštění co nejdříve zpátky do země s nadějí, že se o podivných energetických obchodech, například s dramaticky předraženým zemním plynem, otevřeně rozpovídá. Pokud by se tak stalo, nepochybně by to otřáslo důvěryhodností copaté ikony oranžové revoluce i jejího manžela. A možná bychom se dozvěděli něco více také o působení Oleksandra Tymošenka v Česku.
