Čistý zisk energetické společnosti ČEZ klesl v pololetí meziročně o 54 procent na 7,7 miliardy korun. Důvodem jsou jednorázové výnosy v loňském roce, a to ve výši téměř sedmi miliard korun, zejména prodej akcií MOL. Negativně působil i růst tržních cen elektřiny. Tržby klesly v pololetí o 14 procent na 86,3 miliardy korun. Výsledky zaostaly za odhady analytiků, očekávají pokles akcií na pražské burze.
Podle finančního ředitele ČEZ Martina Nováka spadly v prvním pololetí letošního roku výsledky společnosti zřejmě na pomyslné dno. Do budoucna podle něj hospodaření společnosti vylepší mimo jiné růst velkoobchodních cen elektřiny, které mají vliv na to, za kolik ČEZ prodá vyrobenou elektřinu. Podotkl, že k předpokládanému růstu přispějí i další faktory. Více než v nadcházejících čtvrtletích letošního roku bude podle něj nárůst zřejmý v příštím roce a v roce 2020. ČEZ dnes potvrdil, že očekává letos provozní zisk EBITDA 51 až 53 miliard korun a očištěný čistý zisk 12 až 14 miliard korun.
Pro analytiky jsou oznámené výsledky zklamáním. Pokles čistého zisku i tržeb ve druhém čtvrtletí byl podle nich větší, než trh očekával. „Hlavním důvodem slabší ziskovosti, než se předpokládalo, bylo přecenění zajišťovacích kontraktů na dodávky elektřiny z plánované výroby na druhé letošní pololetí a obchodní zajištění nákupu emisních povolenek pro celý rok s celkovým negativním dopadem do provozního zisku EBITDA ve výši 1,6 miliardy korun,“ uvedl analytik Fio banky Jan Raška.
Novák řekl, že ČEZ podal minulý týden správní žalobu na bulharský antimonopolní úřad. Důvodem je červencové rozhodnutí úřadu, ve kterém zamítl prodej bulharských aktiv ČEZ tamní firmě Inercom. Připomněl, že podobnou žalobu podal na konci minulého měsíce i Inercom.
Přečtěte si komentář: Česká energetika bez šťávy
ČEZ podepsal smlouvu o prodeji svých bulharských aktivit Inercomu letos v únoru. Smlouva, jejíž hodnota se odhaduje na 320 milionů eur (8,2 miliardy korun), vzbudila pochybnosti, zda tak malá společnost, jako je Inercom, dokáže financovat a řídit strategicky důležité energetické provozy. Nedůvěru vyvolaly také nejasnosti, z jakých zdrojů firma získala peníze nutné k tak velkému nákupu.
Bulharský antimonopolní úřad v rozhodnutí uvedl, že transakce by mohla Inercomu pomoci získat na bulharském trhu dominantní postavení, což by mělo negativní dopady na hospodářskou soutěž. „Nedává to úplně na první pohled smysl. My jsme to takhle vyhodnotili a přijde nám, že rozhodnutí antimonopolního úřadu není podle nás opodstatněné. Proto jsme podali správní žalobu,“ uvedl dnes Novák. Inercom podle něj podal žalobu samostatně.
ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií společnosti.
Přečtěte si také:
