Protekcionistická opatření, jako jsou regulace slev, povinný podíl zboží od tuzemských producentů či stanovování minimálních prodejních cen, by vedla jen ke zdražení a zmenšení výběru zboží pro spotřebitele. Na konferenci Retail Summit to uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Spolu se zákazem prodeje za podnákupní cenu jde o opatření, která v posledních letech zmiňovalo ministerstvo zemědělství.
„Tlak některých výrobců na vytváření protekcionistických opatření ze strany vlád je jenom důkazem, že nemohou obstát v otevřené evropské konkurenci, ať již se jedná o zaostávání v produktivitě práce či v inovačních technologiích,“ uvedl Prouza.
Příkladem je podle prezidenta svazu sektorové zdanění maloobchodu na Slovensku, které nemůže dopadnout jinak, než že ho vždy zaplatí spotřebitel. Slovenský parlament na konci roku potvrdil zavedení zvláštní daně na velké obchodní řetězce, které prodávají i potraviny. Řetězce jsou zatíženy odvodem 2,5 procenta z obratu sníženého o obrat některých prodejen.
V Česku podle Prouzy také stále existují snahy stavět maloobchod do role nepřítele „národních zemědělsko-potravinářských“ uskupení. „Obvinění, že zahraniční maloobchodní společnosti dováží dotované zboží ze svých mateřských zemí s cílem zlikvidovat tuzemské producenty, jsou na hraně konspiračních teorií,“ dodal Prouza.
Protekcionismus: nic nového pod sluncem
Podle Prouzy jsou tuzemští producenti schopni zabezpečit soběstačnost pouze v hovězím mase, mléce a pivu. Zbytek základních potravin je v bilanci výroby a spotřeby deficitní a většinou se dále prohlubuje. V případě vepřového masa dosahuje soběstačnost 45 procent, u drůbežího 66 procent a u másla 91 procent.
O nastavení pravidel pro fungování slevových akcí debatuje s jednotlivými obchodními řetězci ministerstvo zemědělství. Ministr Miroslav Toman (za ČSSD) v říjnu uvedl, že by chtěl uzákonit, aby se potraviny v Česku nedaly prodávat za podnákladové ceny. Slevové akce však úplně rušit nechce. „Nabízí se několik možností řešení, například snížení podílu prodeje v promo akcích nebo nastavení maximální výše slevy,“ uvedl tehdy ministr. Ministerstva financí a zemědělství také zjišťují, zda řetězce více nepodporují dovozové potraviny na úkor tuzemských a zda nemůže jít o dumping nebo nepovolenou exportní podporu. Například máslo z dovozu se loni do pololetí ve slevových akcích v Česku prodávalo podle ministerstva v průměru za 126,09 koruny za kilogram, české za 166,52 Kč/kg.
Dále čtěte:
Všechny zdi světa. „Donaldův val“ má mnoho předchůdců
Memento pro Trumpa aneb Jak Reagan prohrál válku o japonská auta
Co s Trumpem? Oko za oko, zub za zub?
