Průmyslová produkce v červenci zrychlila meziroční růst na 10,3 procenta z červnových revidovaných 3,1 procenta. Po očištění o sezonní vlivy byla výroba vyšší o 6,7 procenta. K růstu přispěla všechna odvětví, nejvíce výroba a rozvod energií. Meziroční růst na 15,8 procenta zrychlila i stavební výroba z červnového revidovaného růstu o 5,5 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad.
„Vysoký růst byl zčásti ovlivněn nízkou srovnávací základnou. Vloni v červenci byla omezena výroba elektřiny z důvodů odstávek ve významných výrobních závodech,“ uvedl ředitel odboru statistiky průmyslu Českého statistického úřadu (ČSÚ) Radek Matějka.
Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu byly meziročně vyšší o 23,4 procenta. Produkce kovových konstrukcí a kovodělných výrobků se zvýšila o 10,9 procenta a výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů vzrostla o 7,1 procenta.
Hodnota nových zakázek ve vybraných odvětvích se v porovnání s loňským červencem zvýšila o 11,2 procenta. Nové zakázky ze zahraničí byly vyšší o 10,7 procenta, tuzemské o 12,5 procenta. Zakázky rostly ve všech odvětvích, výjimkou byla výroba oděvů, která o 3,3 procenta klesla.
Zdroj: ČSÚ
Meziměsíčně byla průmyslová produkce v červenci po očištění o sezonní vlivy nižší o 1,8 procenta.
Bytů se začalo stavět méně
Letošní červenec měl ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku o jeden pracovní den více, po očištění o tento vliv vzrostlo stavebnictví o 14,2 procenta. Meziměsíčně po vyloučení sezonních vlivů včetně vlivu počtu pracovních dnů byla stavební produkce reálně vyšší o 2,7 procenta.
Počet zahájených bytů v červenci meziročně klesl o 4,9 procenta na 2485 bytů. Počet dokončených bytů vzrostl o 55,3 procenta, dostavělo se jich 3117.
Stavební úřady vydaly v červenci 6746 stavebních povolení, meziročně o 2,2 procenta méně. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 25,4 miliardy korun a ve srovnání s loňským červencem klesla o 23,5 procenta. „Meziroční pokles zčásti ovlivnila vysoká srovnávací základna z července minulého roku, kdy byly povoleny velké stavby dopravní infrastruktury,“ uvedl ČSÚ.
Konec slev: tendr na část dálnice D3 ukázal, že doba levného stavění je pryč
Za prvních sedm měsíců stouplo stavebnictví v souhrnu o 9,9 procenta. Analytici za celý rok očekávají růst o deset až 11 procent.
„Boom realitního trhu se nadále odrážel na rychlém vzestupu pozemního stavitelství. Dařilo se především komerční výstavbě, zatímco bytová výstavba tentokrát vykázala o něco slabší výsledky. Navzdory silné poptávce se nedaří rozjet výstavbu bytů především v bytových domech. A na vině je, jako již tradičně, především byrokracie při povolování nové výstavby. Tu pak lidé silně pocítí ve vyšších cenách bydlení,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Inženýrské stavitelství, tedy především výstavba dopravní infrastruktury, v červenci meziročně vzrostlo téměř o pětinu. Analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda upozornil, že je to nejvýraznější tempo růstu od července 2015, kdy vrcholilo dočerpávání evropských dotací z minulého programového období. „Tyto peníze zhusta mířily právě do inženýrského stavitelství, například na opravu silničních komunikací. Podobný efekt začíná být patrný i v současnosti, kdy rovněž čerpání prostředků z fondů EU zrychluje,“ doplnil Kovanda.
Zdroj: ČSÚ
Podle analytičky Komerční banky Jany Steckerové byl růst inženýrského stavitelství způsoben výrazným zvýšením kapitálových výdajů veřejného sektoru, roli mohly sehrát i blížící se komunální volby. „Za celý letošní rok podle naší prognózy stavebnictví vzroste o 11 procent. Nutno podotknout, že za tímto výsledkem stojí z části i nízká srovnávací základna z loňského roku,“ uvedla Steckerová.
Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška je výhled pro stavebnictví méně příznivý, než naznačují poslední čísla. Jako důvod vidí pokles veřejných stavebních zakázek v červenci, kdy teprve následující měsíce ukážou, zda nešlo jen o dočasný výkyv. „Pokud přidáme nabídková omezení, daná zejména nedostatkem lidí v oboru, čekáme v dalším období od stavebnictví jen jednociferné meziroční přírůstky. Stavebnictví tak nemá šanci stát se motorem české ekonomiky,“ podotkl Sobíšek.
Čtěte také:
