Evropská investiční banka už nechce dále podporovat fosilní zdroje energie. Německo a Itálie se snaží vyjednat výjimku pro zemní plyn. Zejména němečtí politici se obávají, že východoevropské země začnou po konci uhelných elektráren využívat ve velké míře jádro.
Prezident Evropské investiční banky (EIB) Werner Hoyer usiluje o to, aby největší finanční instituce svého druhu na světě nefinancovala projekty, jež souvisí s podporou fosilních zdrojů. Kromě uhlí to znamená i konec finanční podpory projektům spojených s využíváním zemního plynu.
To se nelíbí hlavně zástupcům Německa a Itálie, jež v EIB vlastní jako akcionáři podíl ve výši 16,1 procenta. Stejnou sílu má i Francie a Velká Británie.
Německý deník Handelsblatt napsal, že Německo společně s Itálii posazují výjimku pro financování projektů pro zemní plyn. Obávají se, že by východní Evropa začala ve větší míře nahrazovat uhelné elektrárny jadernými.
Přitom jaderná energetika podporu od EIB nedostává. O to zase usiluje Francie, jež potřebuje modernizovat několik desítek jaderných bloků. Na to nechce přistoupit Německo, jež naopak nákladně svých jaderných reaktorů zbavuje.
Němci rozebírají 22 reaktorů. Na největším jaderném šrotišti světa vzniká nový byznys
Menší skandinávské země zase prosazují co nejmenší podporu fosilním projektům. Kompromisní návrh předpokládá, že by EIB, jež rozděluje větší objem peněz než Světová banka, moha podpořit i projekty v oblasti zemního plynu, pokud to je ve společném zájmu EU a jež by schválila komise do konce roku 2021. To by pravděpodobně znamenalo finanční injekci pro několik desítek infrastrukturních projektů.
Hoyer původně požadoval, aby investice do fosilních zdrojů byly ukončeny na konci roku 2020. I nová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová chce, aby byla EIB hlavním finančním nástrojem pro zelenou revoluci v rámci EU.
Reaktor dneska objednáme, zítra postavíme
Alex Doukas z neziskové organizace Oil Change International podporující obnovitelné zdroje energie rozpory mezi členy EU vnímá jako důkaz toho, že snaha snižovat produkci skleníkových plynů se projevuje zejména v rétorické rovině. Pokud by chtěla Evropa splnit své klimatické cíle, nemá už další prostor pro podporu zemního plynu.
Od roku 2013 EIB podpořila fosilní projekty částkou 13,4 miliardy eur, 9 miliard eur směřovalo na výstavbu plynovodů. Zástupci plynárenského sektoru tvrdí, že tato surovina je nejvhodnější pro období transformace energetiky od fosilních zdrojů směrem k obnovitelným.
Dále čtěte:
Výstavba větrných turbín v Německu vázne. Ministři se hádají, kdo za to může
Větrné turbíny mohou vyrobit mnohem více elektřiny, než lidstvo spotřebuje
Chaos v Bolívii ohrožuje německou e-mobilitu. Morales před svým pádem zastavil projekt těžby lithia
