Zatímco Rakušany trápí jaderné elektrárny v okolních státech, rakouské investiční fondy s jadernou energetikou problém nemají. Ze stovky největších fondů má ve svém portfoliu 63 procent firmy, které se podílejí na jaderné energetice. Do energetiky závislé na fosilních palivech investuje dokonce 91 procent rakouských fondů. Meziročně nicméně poklesl podíl fondů, které investují do uhlí.
Rakušané jsou ve střední Evropě hlasitými kritiky jaderné energie. V regionech u českých hranic se obávají potenciální jaderné havárie v elektrárnách Temelín nebo Dukovany, nelíbí se jim ani hledání dlouhodobého úložiště jaderného odpadu v blízkosti rakouských hranic.
Maďarsko kritizují za výstavbu dvou nových reaktorů elektrárny Paks s finanční pomocí Ruska. Rakousko v minulosti kritizovalo i dostavbu slovenské elektrárny Mochovce.
Největší rakouské investiční fondy se ale jaderné energetiky „neštítí“, ačkoliv Rakousko žádnou jadernou elektrárnu neprovozuje. Jak uvedla vídeňská poradenská firma ESG Plus, jež se zaměřuje na ekologicky udržitelné investice, 63 procent rakouských investičních fondů, které patří mezi stovku největších, má ve svém portfoliu firmy, které se přímo či nepřímo zapojují do výroby elektřiny z jádra.
Prospívají planetě i peněžence. Etické fondy připisují dvouciferné zisky
„Jaderná energie je vysoce riziková alternativa vzhledem k obnovitelným zdrojům energie. Nikdo nechce mít ve svém okolí jadernou elektrárnu, u které hrozí riziko jaderné havárie. 63 ze 100 rakouských fondů investuje do výrobců jaderné energie,“ píše ESG Plus na stránkách projektu, který analyzuje investice fondů do jádra, fosilních zdrojů nebo zbraní.
„Není vždy snadné zjistit, do kterých sektorů fondy investují z pohledu udržitelného rozvoje. Stále neexistuje standard udržitelnosti, který by mohl fondy srovnávat. To chce náš projekt změnit,“ vysvětlil Armand Colard z ESG Plus.
Devět z deseti rakouských fondů má navíc investiční expozici ve firmě, která produkuje energii z fosilních zdrojů – ropy, zemního plynu nebo uhlí. Pozitivní trend je možné zaznamenat u investic do uhlí, které se snižují. Do společností spojených s těžbou nebo výrobou elektřiny z uhlí investuje 39 procent fondů. Z celkové sumy 28,2 miliardy eur, které fondy obhospodařují, dvě miliardy směřují do firem, jež produkují energii z fosilních paliv.
Dále čtěte:
5 tipů, jak vydělat na klimatické změně
Komu smrdí uhlí? Odklon od fosilních paliv zdraží elektřinu
Uhni, uhlí. Ve finančních ústavech roste odpor vůči fosilním palivům
Melouni všech zemí, spojte se. Energetická politika míří k marxismusu-leninismu
