Žatecký poloraný červeňák, hlavní chmelová odrůda a velmi žádaný exportní artikl, má velký problém. Rostliny ztrácejí kvalitu. Proč se tak děje, prověřuje i speciální komise odborníků z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Hned co v září skončila sklizeň, řada pěstitelů se naplno pustila do stavby nových chmelnic. Mezi nimi třeba i Zemědělské družstvo Ročov. Do řádků pod nové konstrukce chtěli zkraje podzimu vysázet mladé rostlinky Žateckého poloraného červeňáku. Jenže potřebný klon od Chmelařského institutu nedostali. Vyhlášená šlechtitelská stanice nezískala potřebná uznání k povolení prodeje. Aby hektary nových chmelnic nezůstaly ladem, ročovský ředitel Josef Frič musel přijít s jiným řešením. V žateckém institutu si musel koupit klon červeňáku, který původně vůbec nechtěl.
A takhle vypadá zatím poslední dějství v poměrně rozsáhlé kauze, která dusí české a moravské chmelařství stále citelněji. Co se poslední léta probíralo jen šeptem, od loňska prověřuje speciální komise odborníků z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Panuje podezření, že mateřské rostliny z žatecké šlechtitelské stanice jsou nejspíš už z minulosti poškozené, a pěstitelům se v posledních letech dostává na pole červeňák, jehož štoky jsou slabé, šišky obsahují málo hořkých alfa látek a silic, tedy toho hlavního, proč chmel potřebují pivovary. A toho nejdůležitějšího, proč má český Žatecký poloraný červeňák dobrou pověst ve světě a proč se ho loni vyvezlo za více než 1,2 miliardy korun. To vše je nyní v ohrožení.
Po stopách průšvihu
Pátrání po začátku celého zádrhelu vede na Rakovnicko. Do obce Chrášťany ležící na kdysi vyhlášené chmelařské železniční trati z Krupé do Kolešovic, kde dnes během léta jezdí už jen výletní parní vlak Kolešovka. Jednou z firem, které tu drží tradici v pěstování „českého zlata“, jak se chmelu přezdívá, je rodinná farma Jana a Petra Bazikových. A právě tady se otázka nad současným stavem Žateckého poloraného červeňáku a jeho klonů otevřela. Ani jeden z nich však dnes na novinářské otázky odpovídat nechce. „Můj klient skutečně zaznamenal propad v produkci chmele,“ reaguje jen Martin Heřmánek, právní zástupce Bazikových.
Podle zjištění týdeníku Euro, který mluvil s několika dalšími pěstiteli, je to poměrně jednoduché. Bazikovi provozují jednu z nejmodernějších chmelnic v okolí, jako jedni z mála mají i závlahový systém. V minulých pěti letech na polovinu svých chmelnic, tedy zhruba 20 hektarů, vysadili nový poloraný červeňák z Chmelařského institutu Žatec. „Ty rostliny byly velmi bujné, objevily se velké listy i řapíky, pozdě kvetly a nedotáhly hlávky,“ popisuje jeden z pěstitelů.
Hlavní potíž se ale ukázala při sklizni. I když se měl výnos pohybovat kolem 1,8 až dvou tun na hektar, Bazikovi prý na nových chmelnicích dosahovali zhruba jen jedné tuny. V laboratořích se navíc zjistilo, že šišky obsahují mnohem méně hořkých alfa látek a silic. „Příčiny tohoto stavu jsou v současné době předmětem šetření,“ doplňuje právní zástupce Heřmánek.
Firma Bazikových pak podle neoficiálních informací nebyla schopná vykrýt všechny podepsané kontrakty s obchodníky, čímž jí začaly hrozit sankce z neplnění dodávek, a tak začala neradostnou situaci řešit.
Jak v uplynulých týdnech zjistil týdeník Euro, Jana a Petr Bazikovi nevedou svůj boj sami. Postupně se k nim přidalo několik dalších pěstitelů majících s chmelovými rostlinkami ze Žatce stejné trápení.
Chyby ve výrobě klonu?
Že jde o velmi citlivou věc, která může poškodit pověst českého chmele v zahraničí a připravit obchodníky a pěstitele o stovky milionů korun, nejlépe dokazuje mlčení, jež v telefonu zavládlo po položení novinářských otázek. „Dohodli jsme se, že ty výstupy zůstanou interní,“ byla nejčastější odpověď na dotaz, s nímž týdeník Euro oslovil několik členů inspekčního týmu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Skupina expertů už od loňska monitoruje chmelnice vybraných pěstitelů. „Předmětem našeho sledování byly výsadby chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák, klon 72, z let 2011 až 2016, dodavatel sadby Chmelařský institut. V těchto výsadbách se v různém procentuálním zastoupení nacházely odchylné rostliny, u nichž popis morfologických znaků neodpovídal úřednímu popisu odrůdy,“ upřesňuje Jaroslav Juřica, ředitel kanceláře Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
A na co přišli? Co by tedy mohlo způsobovat ony změny, kvůli nimž obsahují šišky méně hořkých alfa látek a silic, a proč není výnos takový, jaký by měl být? „Zatím příčinu přesně neznáme. Prověřujeme například možnost, zda by to nemohlo být způsobeno některými chybami ve výrobě rozmnožovacího materiálu metodou in vitro,“ pokračuje Juřica.
I proto zkušební ústav zahájil kontrolu v laboratořích Chmelařského institutu. Aby zjistil, kde a jak odchylky vznikly. Jedním z důsledků pak bylo, že zemědělci - včetně v úvodu článku zmíněného družstva Ročov - si letos nemohli pořídit jeden ze tří klonů červeňáku. Žatečtí šlechtitelé proto budou muset vyměnit matečné rostliny a množit ty „zvenku“, které by měly být v jiném stavu než laboratorní exempláře in vitro.
Na polích zase expertní inspekční tým posuzoval, jak velké plochy jsou zasaženy odchylnými rostlinami klonu 72. Tedy těmi s podivně nízkým obsahem hořkých alfa látek a silic. „Ve svém šetření jsme zjistili, že se odlišné rostliny odrůdy Žatecký poloraný červeňák ve vyšším procentu zastoupení (nad 50 procent) nacházejí na zhruba 210 hektarech chmelnic,“ doplňuje Jaroslav Juřica.
Nicméně podle některých oslovených lidí z oboru se „zdegenerovaná“ výsadba reálně týká 500 hektarů, nejodvážnější odhady mluví dokonce o tisícovce. Což může po sklizni znamenat kolem tisíce tun nekvalitního sušeného chmele. Jen pro srovnání - celková plocha osázená Žateckým poloraným červeňákem letos čítala 4349 hektarů.
Sami žatečtí šlechtitelé však odmítají, že by v laboratořích něco zanedbali nebo poškodili. Mluví o tom, že vliv na kvalitu chmelových rostlin na polích má postupující klimatická změna a způsob pěstování. Tedy prý i nevhodný způsob hospodaření některých zemědělců může způsobit, že chybí alfa látky i silice a výnos není takový, jaký by měl být.
Přečtěte si rozhovor:
Pražanům nejvíce chutná IPA, říkají zakladatelé pivní rozvážkové firmy Peevo
„Letošní sezona byla enormní, k morfologickým změnám docházelo i u jiných odrůd. Nebylo to jen v Čechách, ale i ve Francii a Německu,“ tvrdí Josef Patzak, jednatel Chmelařského institutu. „Jemné chmelové odrůdy nejsou na problém globálního oteplování připravené, některé německé firmy se obávají, jaká je vůbec budoucnost pěstování chmelu v Evropě,“ dodává. Argumentuje i tím, že zatímco od roku 2015 činil deficit srážek 200 milimetrů, během letošního roku vyskočil už na 400 milimetrů.
Věc z nejvyšších pater sleduje také ministerstvo zemědělství, protože chmel patří mezi citlivé komodity, jejichž pěstování resort dlouhodobě - i finančně - podporuje. A úředníci vědí, že se na českých a moravských chmelnicích něco děje. „V nedávné minulosti jsme obdrželi informace týkající se určitých morfologických odlišností některých rostlin Žateckého poloraného červeňáku,“ přikyvuje Vojtěch Bílý, mluvčí resortu.
Co na to Japonci
Jak zjistil týdeník Euro, aby dnes obchodníci dosáhli hořkosti, kterou od chmele požadují zákazníci z řad pivovarů, stále častěji musejí provádět silnější homogenizaci. Tedy šišky s nižším obsahem alfa látek mixují s těmi nejkvalitnějšími, aby měla výsledná směs potřebnou hořkost. Jenže toto míchání nepůjde dělat donekonečna, pokud chce český chmel zůstat cenově srovnatelný s konkurencí a jestliže bude alfa látek v porostech ubývat obecně.
A to hlavní, čeho se šlechtitelé, pěstitelé i obchodníci obávají, je ztráta výborného jména českého Žateckého poloraného červeňáku ve světě. Ostatně něčím podobným si před sedmi lety prošli němečtí pěstitelé. Tehdy se v jejich rostlinách objevily poměrně velké nedostatky, kvůli nimž odmítli německý chmel odebírat Japonci a přeorientovali se na Česko. Očista německého chmelařství pak byla bolestivá, drahá a zabrala několik let. Díky tomu je dnes Tokio hlavním odběratelem chmele z České republiky, v roce 2014 si tady nakoupilo celkově 1266 tun, loni pak 856.
Dá se čekat, že aktuální případ chrášťanského chmelařství Jany a Petra Bazikových naznačí, jakou budoucnost má žádaný poloraný červeňák pěstovaný na Žatecku, Tršicku a Úštěcku. Jestli tedy celý obor čeká pár roků starý německý scénář, nebo k zastavení morfologických změn probíhajících ve stovkách tisíc rostlin bude stačit jiný zákrok. Zatím ovšem nikdo neřekl, jaký konkrétně.
| Žatecký poloraný červeňák |
|---|
| Jde o jemnou aromatickou odrůdu, která se v pivovarech používá pro druhé, třetí či studené chmelení. Je základem všech českých odrůd chmele a jednou z nejpoužívanějších přísad při výrobě spodně kvašených piv plzeňského typu po celém světě. Původně byla tato odrůda pěstována v devíti klonech (například Blšanka, Zlatan či Siřem), dnes se množí jen Osvaldův klon 31,72 a 114. |
Dále čtěte:
