Řetězec Globus vykořisťoval dodavatele. Dostal pokutu 183 milionů

15. 12. 2017

Řetězec Globus dostal od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pokutu 183 milionů korun, a to za porušení zákona o významné tržní síle. Podle úřadu se ho dopouštěl vůči některým dodavatelům potravin. Museli přistoupit do účetního systému Markant, který jinak nepotřebovali. Pokuta pro Globus je dosud nejvyšší sankcí za zneužití zákona o významné tržní síle. Rozhodnutí není pravomocné, Globus proti němu může do 15 dnů podat rozklad.

Mluvčí Globusu Pavla Hobíková uvedla, že firmu mrzí, že nedokázala ÚOHS přesvědčit o tom, že nemá žádné špatné úmysly. „Naši zákaznici jsou pro nás na prvním místě a chceme všechny ubezpečit, že tato záležitost žádným způsobem neovlivní kvalitní služby, které jim Globus dlouhodobě garantuje. Skutečně je nám velice líto celé situace,“ uvedla Hobíková.

Globus podle úřadu v období od 6. března 2016 do 30. června 2017 podmiňoval vzájemnou obchodní spolupráci s dodavateli uzavřením úplatné smlouvy a zapojením se do tzv. systému Markant. „V tomto systému byly dodavatelům poskytovány služby účetního charakteru, které by ale dodavatelé z vlastní iniciativy nepoptávali. Pokud by dodavatelé na účast v systému nepřistoupili, hrozilo jim ze strany společnosti Globus jednostranné ukončení spolupráce,“ uvedl předseda ÚOHS Petr Rafaj. Nátlak na hrazení některých poplatků za účast v tomto systému úřad označil za uplatňování zákonem zakázaného zalistovacího poplatku, tedy poplatku za přijetí potravin do prodeje.

Nákupní timing: jídlo a pití na Vánoce a Silvestra lze pořídit o tisíce levněji

Dodavatelé podle úřadu v rámci zapojení do systému Markant platili i náklady na účast společnosti Globus v tomto systému. Obchodní řetězec tedy čerpal účetní a marketingové služby Markantu zcela zdarma. Dodavateli tím pádem byl účtován ještě další poplatek, který společnost Markant využila k pokrytí služeb využívaných členskou společností v systému. Toto jednání úřad označil za získávání plnění od dodavatelů bez protiplnění. Globus kromě pokuty musí v těchto praktikách, které ÚOHS označil za vykořisťovací, přestat.

Zákon o významné tržní síle platí od roku 2010. Odborníci ho od počátku kritizovali. Zabývala se jím i Evropská komise, řízení s Českem ale nezahájila. Potravinářská komora v minulosti uváděla, že řetězce díky zákonu začaly dodržovat třicetidenní lhůty splatnosti.

Zákon byl podle některých odborníků tak špatný, že vyžadoval novelizaci. Pokuta pro Globus padla už po změnách v této normě. Podle informací z listopadu ÚOHS letos zahájil pět správních řízení v oblasti významné tržní síly, která se týká zejména obchodních řetězců. Ve dvou případech už řízení ukončil, firmy musely napravit svoje chování, pokutu ale nedostaly.

Výběr nejvyšších pokut, které ÚOHS udělil

2,036 miliardy korun (2015) - Zřejmě dosud nejvyšší pokutu uložil ÚOHS stavebním firmám za kartel v zakázkách. Později byla pokuta snížena na 1,66 miliardy korun. Největší pokutu dostala firma Skanska (530 milionů), skoro půlmiliardové sankce dostaly i společnosti Strabag a Eurovia. Pokutovány byly i firmy Swietelsky stavební, M-Silnice, Berger Bohemia a Lesostavby Třeboň. Krajský soud v Brně letos v květnu pokutu zrušil. Firmy už ji ale musely zaplatit. Případem se ještě bude zabývat Nejvyšší správní soud, kam podal ÚOHS kasační stížnost. Pokud by úřad musel pokuty vracet, mají firmy nárok i na úroky v řádu desítek milionů korun.

979 milionů korun (2007) - Devět mezinárodních strojírenských firem dostalo v únoru 2007 vysokou pokutu za kartel. Sankce se týkala 16 společností z holdingů Siemens, Alstom, Areva, Fuji Electric, Hitachi, Japan AE Power Systems, Mitsubishi Electric, Toshiba a Nuova Magrini. V dubnu téhož roku ÚOHS společnostem Areva T&D Holding a Siemens AG pokutu snížil. Souhrnná sankce činila 941,9 milionu korun. Pokutu opakovaně řešily soudy, existenci kartelu potvrdil i Krajský soud v Brně. V dubnu 2013 Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil, že ÚOHS musí o výši pokut rozhodnout znovu. Loni v únoru ÚOHS řízení zastavil, protože uplynula lhůta pro uložení pokuty. Ve výsledku na tom vydělaly pokutované firmy, kterým stát musel vyplatit úroky z neoprávněně vybraných pokut a ty se vyšplhaly do milionových částek.

484 milionů korun (2004) - Pokuta za kartel šesti stavebních spořitelen, nepravomocně byla uložena v roce 2004. ÚOHS později případ překvalifikoval a pokutu snížil nejdříve na 201 milionů korun a v prosinci 2006 na 55 milionů korun. Spořitelny se obrátily na soudy, které sankci zcela zrušily.

370 milionů korun (2006) - Pokutu za údajné zneužití dominantního postavení na trhu s plynem uložil ÚOHS společnosti RWE Transgas. V březnu 2007 úřad sankci snížil, soudy ji ale poté několikrát zrušily. V roce 2014 NSS zamítl kasační stížnost RWE a potvrdil rozsudek soudu z ledna 2012, který zrušil sníženou pokutu 240 milionů korun, jeden z deliktů ale potvrdil. Případ se vrátil na ÚOHS, který v prosinci 2014 uložil RWE pokutu 39,8 milionu Kč za první delikt. Druhý se nepodařilo prokázat. Proti rozhodnutí firma podala rozklad, který ÚOHS v srpnu 2015 zamítl.

313 milionů korun (2002) - ÚOHS podezříval šest distributorů pohonných hmot (Benzinu, Shell, Agip, ConocoPhillips, OMV a Aral), že část roku 2001 jednali ve vzájemné shodě při určování cen benzinu. Sankcí se několikrát zabývaly soudy. V únoru 2014 ÚOHS definitivně zastavil řízení v této věci, více než deset let trvající spor skončil bez pokuty.

278 milionů korun (2016) - ÚOHS uložil 12 stavebním firmám za kartel ve stavebních zakázkách pokutu v souhrnné výši 278 milionů korun. Později předseda ÚOHS Petr Rafaj pokutu zvýšil na 300,7 milionu korun. Mezi pokutovanými firmami jsou Swietelsky, Hochtief, OHL ŽS, Colas CZ a další. Kartel se týkal zakázek v Jihočeském kraji a na Vysočině. Pokutu stále řeší soudy.

270 milionů korun (2008) - V červenci 2008 ÚOHS informoval, že České dráhy mají zaplatit pokutu za zneužití dominantního postavení v nákladní dopravě. Na základě rozkladu ČD úřad v květnu 2009 pokutu snížil na 254 milionů korun. V září 2014 NSS rozhodl, že pokutou se bude znovu zabývat Krajský soud v Brně. Ten v dubnu 2015 rozhodnutí ÚOHS zrušil.

210 milionů korun (2004) - Pokutu za zneužití dominantního postavení uložil v roce 2004 ÚOHS Českému Telecomu (později Telefónica O2, nyní O2 Czech Republic). Úřad sankci později snížil na 205 milionů korun. V září 2006 soud rozhodnutí potvrdil; tehdejší Telefónica podala kasační stížnost, kterou ale v červenci 2009 NSS zamítl. V lednu 2012 Telefónica neuspěla se stížností u Ústavního soudu.

183 milionů korun (2017) - Řetězec Globus dostal pokutu 183 milionů korun za porušení zákona o významné tržní síle, kterého se dopouštěl vůči některým dodavatelům potravin. Ti museli přistoupit do účetního systému Markant, který jinak nepotřebovali. Pokuta je dosud nejvyšší sankcí za zneužití zákona o významné tržní síle. Rozhodnutí není pravomocné, Globus proti němu může do 15 dnů podat rozklad.

120 milionů korun (2005) - Pekárenské firmy Delta Pekárny, Odkolek (nyní OK Rest) a Penam úřad v roce 2005 pokutoval za jednání ve vzájemné shodě při určování prodejních cen výrobků. Existence kartelu byla potvrzena, pokuta byla později snížena na 52,8 milionu korun. ÚOHS se případem zabýval opakovaně, v prosinci 2013 pokuty zrušil Krajský soud v Brně, existenci kartelu ale potvrdil. V listopadu 2014 ÚOHS firmám znovu uložil pokutu 52,8 milionu korun. Začátkem loňského roku rozhodl Ústavní soud o otevření případu, soudy do té doby neposuzovaly přiměřenost postupu ÚOHS při přepadových kontrolách. Letos v březnu pekárenské firmy neuspěly u Ústavního soudu s ústavní stížností proti postupu ÚOHS.