Zaujalo mne mimo jiné vaše nedávné vysvětlení rozdílu mezi platností a účinností. Oceňuji na Profitu, že kladete důraz na přesnost. Zrovna nedávno jsem přemýšlel, jestli je nějaký rozdíl mezi krádeží a loupeží. I tyto výrazy se, myslím, používají jako synonyma. Lukáš Hora I mezi těmito výrazy je podstatný rozdíl.
Zaujalo mne mimo jiné vaše nedávné vysvětlení rozdílu mezi platností a účinností. Oceňuji na Profitu, že kladete důraz na přesnost. Zrovna nedávno jsem přemýšlel, jestli je nějaký rozdíl mezi krádeží a loupeží. I tyto výrazy se, myslím, používají jako synonyma.
Lukáš Hora
I mezi těmito výrazy je podstatný rozdíl. Navíc se v praxi používá řada dalších pojmů, které zmíním níže.
Zjednodušeně řečeno: Ke krádeži dochází bez použití násilí proti jinému člověku, zatímco u loupeže je rozhodujícím znakem právě ono násilí. Proto jsou také tresty za loupež přísnější než u krádeže.
Ostatně také ve stávajícím trestním zákoně je krádež řazena mezi trestné činy proti majetku, zatímco loupež mezi závažnější trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti.
Typickým příkladem krádeže je odcizení volně stojícího jízdního kola, tašky nebo otevřeného osobního automobilu s klíčky v zapalování. Oproti tomu loupeží je přepadení banky nebo případ, kdy útočník s pistolí přinutí podnikatele, aby mu „přenechal“ automobil.
Pro hodnocení loupeže přitom není rozhodující, zda bylo násilí skutečně použito. Stačí pouhá „pohrůžka bezprostředního násilí“, tedy například hrozba nožem, pistolí či skupinou svalovců.
Násilí však v tomto případě musí směřovat proti jinému člověku, tedy proti oběti trestného činu. Za násilí se zde tedy nepovažuje například rozbití okna nebo silové překonání zámku u dveří - v takovém případě hovoříme o vloupání, které (ač je slovo příbuzné spíše loupeži) považujeme „jen“ za vyšší a přísněji trestaný stupeň krádeže.
O „pouhou“ krádež jde také v případě, že se zloděj bez použití násilí zmocní věci, jejíž držení až poté násilím (nebo jeho pohrůžkou) brání. I tato forma krádeže je však samozřejmě považována za závažnější a proto přísněji trestána.
Jan Beneš, právník
