„Výjimku z elektronické evidence tržeb by mohli mít podnikatelé s ročními tržbami až do 600 tisíc,“ připouští ministryně financí Alena Schillerová.
Novela zákona o EET prošla druhým čtením. Může být elektronická evidence rozšířena ještě letos?
Pokud vše půjde dobře, předpokládám, že třetím čtením by mohla projít v polovině května. Pevně věřím tomu, že začne platit nejpozději v první polovině příštího roku. Elektronická evidence tržeb rozhodně nesmí ustrnout v půli cesty, jinak by nemohla plnit svůj stanovený cíl. Tím je především narovnání podnikatelského prostředí
Ten se ale daří naplňovat jen obtížně…
V sektorech, kde již EET platí, je rozdíl znát na první pohled. I když se samozřejmě najde provozovna, která to takříkajíc bude zkoušet. Standardem je účtenka s kódem FIK, která je zárukou toho, že tržby byly přiznány tak, jak mají. Nyní je důležité, aby se EET rozšířila i do dalších oblastí. To je legitimní požadavek, který často slýchávám od podnikatelů, kteří již tržby evidují v rámci stávajících prvních dvou vln. Na nedávném kongresu Samoška bylo asi 400 zástupců maloobchodních prodejen – tedy podnikatelů, kteří tržby evidují již dva roky. Moderátor se jich spontánně zeptal: kdo je proti EET? Zvedlo se pět rukou. Pak se ptal, komu je to jedno? Zvedli se asi čtyři. Maloobchodní prodejci EET podpořili, ale současně na mě volali – pro všechny, prosím. Pro všechny.
Ptám se, protože průzkum AČTO, která není proti EET, loni zjistil, že až 20 procent asijských obchodníků a také část českých prodejců zákon obchází a účtenky nevydává. Není problém v nedůsledných kontrolách?
Rozhodně si nemyslím, že by Finanční správa kontrolní činnost podceňovala. Naopak, díky EET jsou kontroly cílenější a zaměřují se zvláště na ty podnikatele, kteří již mají vroubek. Tím rozhodně nechci říci, že by snad FS měla někoho šikanovat. Cílené kontroly mají ulevit poctivým podnikatelům, kteří plní své daňové povinnosti, od zbytečné administrativy. Od spuštění projektu evidence tržeb bylo provedeno 170 tisíc kontrol, které ve třiceti procentech případů odhalily problém. Vyšší efektivitu dokazují i údaje z nedávné kontrolní akce v Praze, při níž se pracovníci FS zaměřili na podnikatele, kteří byli v minulosti za porušení zákona o EET pravomocně potrestáni.
Elektronická evidence tržeb: odpůrci prohráli, podnikatelé si zvykli
Jak dopadla?
Drtivá většina z nich, celých 72 procent, prošla kontrolou v pořádku. A to je myslím velmi pozitivní. Ukazuje to, že mnoho podnikatelů se polepšilo a žádných dalších prohřešků se nedopustili. Samozřejmě nás ale stále čeká běh na dlouhou trať.
Odpůrci EET říkají, že se boj státu s nepoctivci nedaří… Neměla by se dále měnit legislativa?
Nástroje stanovené legislativou jsou dostatečné a kontrolní orgány je přiměřeně využívají. Zároveň se snažíme využívat i dalších podpůrných nástrojů jako účtenková loterie. Efekty evidence tržeb jsou patrné. Například u stravovacích služeb došlo po náběhu evidence tržeb k 16procentnímu nárůstu počtu plátců DPH, což je čtyřikrát větší růst než průměr ve všech ostatních oblastech. Zpřísňování legislativy v tuto chvíli není namístě. Po náběhu zbývajících částí EET a při souběhu všech fungujících nástrojů bude mix kontrolních mechanismů naprosto dostačující.
Měla by podle vás EET pokračovat?
Není zdržení novely neúspěchem ministerstva, potažmo celé vlády?
Museli jsme reagovat na nález Ústavního soudu, který sice potvrdil, že je EET legitimní opatření v boji s daňovými úniky, ale odsunul náběh třetí a čtvrté vlny do okamžiku, než vstoupí v účinnost novela, která je upraví. Ministerstvo financí předložilo návrh novely Zákona o evidenci tržeb reflektující nálezy Ústavního soudu již v červnu minulého roku – tedy necelého půl roku po tom, co se k němu ÚS vyjádřil. Nebýt obstrukcí opozice, novela mohla dávno platit.
Snížila se podle vás díky opatřením jako EET či kontrolní hlášení tolerance k daňovým únikům a podvodům?
Daně se nám nejen díky EET daří vybírat mnohem lépe, jen od roku 2014 jsme vybrali více než 450 miliard korun navíc. Cítím, že společnost akceptuje, že stát dokáže efektivně vybrat stávající daně, místo aby je neustále zvyšoval či zaváděl nové.
Dlouhý: K vládě jsme skeptičtí, elektronickou evidenci tržeb ale nerušme
Jak probíhá vaše komunikace s podnikatelskými organizacemi a svazy? Ohlíželo se ministerstvo i na jejich připomínky?
S podnikatelskými organizacemi a svazy dlouhodobě spolupracujeme. Jejich návrhy pro nás měly klíčový význam. Přípravě zákona o evidenci tržeb předcházelo mnoho jednání a se zástupci asociací a svazů jsme konzultovali a diskutovali veškeré možné alternativy. Myslím, že výsledný zákon je velice dobrým kompromisem.
Zástupcům podnikatelů se ale nelíbí to, že na nový offline systém (papírové účtenky) dosáhnou jen podnikatelé, kteří nejsou plátci DPH, mají nejvýše dva zaměstnance a hotovostní roční tržby do 200 tisíc korun… Nemá být tato hranice vyšší?
Od počátku jsme pracovali s 200 tisíci. Výše hotovostních příjmů byla jako parametr pro možnost využívat zvláštní režim zvolena po konzultaci s podnikatelskými svazy a komorami a má svůj význam. Systém by měl pomoci převážně nejmenším živnostníkům s několika málo hotovostními tržbami. Poté, co jsme návrh novely veřejně prezentovali, jsme ale dostali spoustu podnětů, jakým způsobem podmínky upravit. Nad některými návrhy jsme ochotni diskutovat. Začátkem dubna jsem podpořila na rozpočtovém výboru pozměňovací návrh, který tuto hranici posouvá na 600 tisíc korun.
Proč mají být pro drobné podnikatele výhodnější papírové účtenky?
Vyslyšeli jsme obavy nejmenších živnostníků, kteří v souvislosti s EET podléhali mnoha mýtům. Zejména se obávali nepřiměřeně vysokých nákladů na nová zařízení. Naší snahou je minimalizovat náklady na straně nejmenších podnikatelů, zejména těch, kteří si podnikáním pouze přivydělávají (podnikajícím zaměstnancům, ženám na mateřské, důchodcům). Pokud si požádají o zvláštní režim, odpadnou jim náklady na pořízení pokladního zařízení a internetového připojení. Tato skupina měla také poměrně velké obavy z toho, zda obsluhu pokladny zvládnou a nyní jim odpadne i tento stres.
Čtěte komentář:
Panika nad prázdnou státní kasou
Hlasy odpůrců EET opět sílí. Někteří IT experti tvrdí, že EET nesplňuje požadavky na bezpečnost a k údajům o provozovnách se z evidence může dostat téměř každý. Co říkáte na tato slova?
To je samozřejmě úplný nesmysl. Považuji to za pouhou snahu o zviditelnění a hledání senzace někde, kde není. Celý systém splňuje ty nejvyšší bezpečnostní požadavky. Má do něj přístup jen velmi omezený počet pracovníků Finanční správy s bezpečnostní prověrkou NBÚ a veškeré přístupy jsou logovány. EET je navíc součástí tzv. kritické infrastruktury státu, přenos dat je šifrován v souladu s bezpečnostními standardy zákona o kybernetické bezpečnosti. Ani já do systému nemám přístup. Navíc bych ráda zdůraznila, že dosud nebyl zaznamenán žádný případ úniku dat v souvislosti s některou z agend Finanční správy.
EET má být zavedena plošně bez výjimek, neboť vyjmutí určité části podnikatelů by naopak tržní prostředí více pokřivilo, tvrdí také AČTO i další organizace. Proč mají být v zákoně výjimky?
Výjimku z evidenční povinnosti navrhujeme pouze tam, kde je evidence tržeb objektivně nemožná a její plnění by bránilo podnikatelům v podnikání – v letecké dopravě, v telekomunikacích u předplacených služeb a u nevidomých podnikatelů. Dále navrhujeme ještě výjimku pro tržby z hazardních her, u kterých v brzké době začne fungovat nový systém, který bude sloužit k jejich ještě podrobnějšímu reportování, a EET už je proto nadbytečná, jednalo by se o duplicitní předávání informací. Se zástupci podnikatelských svazů jsme to konzultovali a jsou s tím srozuměni.
| Alena Schillerová (55) |
|---|
| Vystudovala právo na Masarykově univerzitě v Brně. Od 90. let působí ve finanční správě. V letech 2014–2015 byla ředitelkou Odboru právního a daňového procesu GFŘ a poté náměstkyní ministra financí. Od prosince 2017 je ministryní financí. |
Článek vyšel v magazínu Profit
