Svět si připomenul sedm let od havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima způsobené zemětřesením a vlnou tsunami. V Německu havárie vedla k rozhodnutí, že se země do konce roku 2022 vzdá jaderné energie. Mnozí Němci se v následujícím roce po fukušimské katastrofě rozhodli přejít k odběru energie z obnovitelných zdrojů. Od té doby „přeběhlíků“ k zeleným tarifům ubylo, uvedl srovnávací portál pro ceny elektřiny Verivox.
I když je takzvaná zelená energie pocházející z obnovitelných zdrojů často levnější než standardní tarif, podíl Němců, kteří při změně poskytovatele elektřiny preferují zelenou elektřinu, klesá. Vyplývá to ze statistiky portálu Verivox, který srovnává nabídky cen elektrické energie na německém trhu. Čísla zveřejnil deník Die Welt.
Zatímco v roce 2012 si zelený tarif vybralo 75,5 procenta klientů, kteří změnili dodavatele elektřiny, v roce 2017 to bylo o 40 procentních bodů méně. „Pouze 36 procent spotřebitelů, kteří v loňském roce změnili dodavatele elektřiny přes portál Verivox, si zvolili tarif s ekologickou elektřinou,“ zdůraznil provozovatel portálu.
| Zájem o zelenou elektřinu | |
|---|---|
| Rok | Podíl zákazníků, kteří chtějí u nového dodavatele zelenou elektřinu (v %) |
| 2012 | 75,50 |
| 2013 | 68,39 |
| 2014 | 59,88 |
| 2015 | 57,19 |
| 2016 | 49,01 |
| 2017 | 35,53 |
Zdroj: Verivox/Die Welt
Sympatie k ekologickému proudu se navíc značně liší podle regionů. V Dolním Sasku, kde je nejvyšší podíl větrných turbín, to je „jen“ 31,6 procenta uživatelů Verivoxu. Zelenou variantu si naopak vybere každý druhý klient z městských států Hamburk (51 procent) nebo Berlín (53 procent).
„U městských obyvatel se zdá, že podobně jako si častěji zvolí biopotraviny, tak si i ekologickou elektřinu vyberou častěji než spotřebitelé na venkově,“ míní energetický poradce Verivoxu Mathias Köster-Niechziol. Ve městech navíc působí větší konkurence, která se snaží zákazníky upoutat zeleným tarifem.
Venkov větrné parky nerad
Ve venkovských oblastech mají navíc Němci často před očima větrné parky, které nechtějí podporovat, napsal Die Welt. Argumentem nejsou ani peníze, ekologický tarif může být ročně až o 300 eur (7650 korun) levnější při průměrné spotřebě 4000 kilowatthodin za rok.
Verivox je na německém trhu nejčastějším rádcem klientů, kteří chtějí přejít od jednoho poskytovatele ke druhému. Drží 60 až 70 procent trhu, klesající zájem o zelený tarif u svých zákazníků ale potvrdil i další portál Check24.
Ředitel německé agentury pro obnovitelné energie AEE Philipp Vohrer uvedl, že řadoví Němci mají zřejmě pocit, že přechod Německa od jádra k zeleným variantám elektřiny je natolik úspěšný, že není třeba masově přecházet na zelené tarify. Navíc tento přechod platí všichni Němci v rámci poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie. Čtyřčlenná domácnost se spotřebou 4 tisíc kilowatthodin zaplatí ročně 272 eur (6936 korun) za změnu energetické politiky Německa ročně, kterou spustila právě havárie v Japonsku.
Německá agentura pro životní prostředí prostředí uvedla, že zelené tarify mají na maloobchodním trhu s elektřinou podíl 17 procent. Po katastrofě ve Fukušimě se tento podíl téměř zdvojnásobil (mezi roky 2010 až 2012). V roce 2010 byl podíl německých domácností, které odebíraly zelenou elektřinu 8,8 procenta, v roce 2012 to bylo 15 procent. V následujících dvou letech se podíl ustálil na 17 procentech. V Německu v roce 2014 nabízelo 810 dodavatelů elektřiny 3800 různých tarifů se zeleným proudem.
| Fukušima. Sedm let poté |
|---|
| Katastrofa v japonské jaderné elektrárně byla způsobena zemětřesením a vlnou tsunami 11. března 2011. Na následky silného zemětřesení zemřelo 20 tisíc lidí. Výbuch vodíku v reaktorech způsobil rozšíření štěpného materiálu do okolí. Bylo evakuováno 150 tisíc lidí v okruhu 20 kilometrů. Japonsko po havárii odstavilo všechny své jaderné bloky, postupně se od roku 2015 uvádějí do provozu. Po sedmi letech od havárie kleslo radioaktivní záření na místě elektrárny o 95 procent, uvedl Naohiro Masuda z energetického koncernu Tepco. Většina vyhořelého jaderného paliva byla uložena v nově postavených budovách. Největším problémem zůstává radioaktivní isotop vodíku tritium, který nelze z vody odfiltrovat, a proto je asi jeden milion tun vody uložen v tisícovce nádrží na místě. Japonská vláda se stále nerozhodla, co s tritiem udělá, napsal Handelsblatt. Jednou možností je pomalé ředění do Tichého oceánu, proti tomu protestují místní rybáři. Pravděpodobnější je výstavba dalších 400 nádrží na kontaminovanou vodu s tritiem. Na začátku března byly první ryby z oblasti Fukušima vyvezeny do Thajska. Pouze pětina domů v oblastech, které byly otevřeny pro obyvatelstvo, je osídlena. Většinou staršími lidmi. Mladí se do oblasti nechtějí vracet. |
Více o energetické politice:
Zpackaná revoluce? Němci platí za elektřinu rekordní sumy
Zelený proud v Rakousku zůstává chimérou. Napojen je i na německé jádro
Domy na baterky. Češi si oblíbili řešení solárních panelů a úložišť
Dluh na generace. Dopravci v Německu vytáhli proti dotacím na zelenou energii
