Iniciativa Desertec byla založena před deseti lety. Původně mělo jít o výstavbu slunečních elektráren na severu Afriky a větrných na severozápadě Evropy a vzájemné propojení energetických systémů. V roce 2014 se iniciativa rozpadla. Nově by se sluneční energie z Afriky mohla použít na výrobu vodíku a syntetických paliv.
Vize produkce levné elektřiny vyráběné ze slunce na severu Afriky a Blízkém východě pro Evropu stále žije. Ale v jiné formě, než se původně zamýšlelo. V roce 2009 vznikla iniciativa Desertec, která počítala s tím, že se v Severní Africe bude vyrábět solární energie, jež se bude dovážet do Evropy. Projekt v roce 2014 zkrachoval.
„Myšlenka projektu Desertec je dnes důležitější, než kdy jindy,“ řekl německému deníku Handelsblatt jeden ze zakladatelů projektu Paul van Son. Iniciativa, která má podpořit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů v severní Africe a na Blízkém východě, je stále živá. Význam těchto regionů pro celosvětovou energetiku bude v následujících letech růst, tvrdí manažer firmy innogy.
Zvýšenou poptávku po obnovitelných energiích nemůže uspokojit Evropa pouze na svém území, uvedl také německý ministr hospodářství Peter Altmaier. Podporu obnovitelným zdrojům v severní Africe vyjádřil i ministr zahraničí Heiko Mass.
Plán iniciativy Desertec z roku 2011.
Původní myšlenka počítala s tím, že čtvrtinu spotřeby elektřiny v EU zajistí zejména solární elektrárny v Africe a Blízkém výhodě. V iniciativě se angažovaly německé firmy RWE, Eon, Siemens a Deutsche Bank. V roce 2014 se ale iniciativa rozpadla, firmy se neshodly na tom, zda se bude elektřina nejprve vyvážet do zemí EU, nebo zůstane místním.
Nyní se v projektu Desertec 2.0 angažuje právě innogy, Acwa Power ze Saúdské Arábie a čínský provozovatel elektrické sítě State Grid Corporation of China. State Grid je největší energetickou firmou světa podle tržeb. Van Son tvrdí, že se vrací zájem i dalších německých firem.
Původní myšlenka vývozu elektřiny z jednoho kontinentu na druhý byla opuštěna. Jako ekonomicky výhodnější se jeví výroba vodíku a syntetických paliv z obnovitelných zdrojů, zejména ze slunce. Protože v Africe jsou pozemky i pracovní síla levnější než Evropě, náklady na výrobu solární energie by měly být výrazně nižší. Maroko, Egypt i Saúdská Arábie už nyní budují obří solární parky.
Fotovoltaické elektrárny například v Maroku produkují elektřinu s nákladem 50 haléřů za kilowatthodinu (pro srovnání - průměrná cena elektřiny v roce 2019 je v ČR pro domácnosti 4,34 koruny za kWh).
Skotská firma chce změnit současnou energetickou síť:
Prostoru pro další obří projekty je v těchto zemích stále dost, míní Hanns Koenig z poradenské firmy Aurora Energy Research. Čím více bude solárních projektů dokončeno, tím je větší příležitost pro výrobu alternativních paliv z obnovitelných zdrojů, jež by se dovážely do Evropy.
„Očekáváme, že Evropa bude dovážet levný vodík a syntetická paliva z pouště,“ nešetří optimismem van Son. O zelená paliva budou mít v budoucnu zájem i asijské ekonomiky, věří na druhý život projektu nizozemský manažer.
Dále čtěte:
Jádro je nebezpečné a drahé i pro Česko, píše Havlíčkovi německá poslankyně
Obnovitelné zdroje pokryly skoro polovinu německé spotřeby. Ohrožují ale stabilitu sítě
Energetická laboratoř v praxi: sever Německa chce být do roku 2035 bez emisí
Recyklace Krušných hor. Němci mají miliony i pro české firmy
