Senioři v Česku často nemají peněz nazbyt, ale investicí do vhodných finančních nástrojů si mohou zajistit zajímavé přilepšení do svého rozpočtu. Ročně si mohou díky stavebnímu spoření či penzijnímu připojištění přijít i na několik tisíc korun.
Senioři se zpravidla málokdy mohou pustit do investování, a když si to dovolit mohou, patří obvykle k těm nejkonzervativnějším investorům. Stavební spoření a penzijní připojištění pro ně mají oproti jiným formám investic jednu velkou výhodu.
Tou je poměrně štědrý státní příspěvek, který obdrží všichni, kdo splní stanovené podmínky. Senioři tak podstupují malé riziko oproti jiným formám investování, kterých se logicky vzhledem ke svému věku a často i zkušenostem bojí.
Penzijní připojištění
I senior může mít penzijní připojištění, přitom často na tento finanční produkt ani nepomyslí. Shrňme si pravidla. Penzijní připojištění spadá do třetího důchodového pilíře. Tomu, kdo se do něj rozhodne vstoupit, náleží příspěvek od státu.
Maximální státní příspěvek je 230 korun měsíčně, přičemž příspěvek ve výši 90 korun dostane každý, kdo vkládá alespoň 300 korun. Dalších 20 procent pak dostane ze všech vkladů nad zmíněnými 300 korunami.
Spočítejte si na naší kalkulačce, za jak dlouho půjdete do důchodu
Pro maximální využití příspěvku je tedy nutné spořit alespoň tisíc korun měsíčně. „Ročně tak lze díky penzijnímu připojištění získat od státu až 2760 korun,“ vysvětluje Zbyněk Kočiš, finanční specialista společnosti Poutko.
Státní příspěvek však není jediná výhoda penzijního připojištění. Řada seniorů si totiž k penzi přivydělává a doplňkové spoření může využít i v každoročním zúčtování daně z příjmu.
Maximální částka, o niž lze za rok 2018 snížit daňový základ, činí 24 000 korun. Tuto možnost plně využijí ti, kteří měsíčně spoří 3000 korun.
Penzijní připojištění se státním příspěvkem, třetí pilíř penzijního systému, mělo v Česku na konci roku 2017 uzavřeno 4,47 milionu lidí.
Nemáte možnost dostat se k lékaři?
Přečtěte si, že on má povinnost přijet za vámi
Stavební spoření
Podobně jako u penzijního připojištění mají i v případě stavebního spoření investoři možnost dosáhnout na státní příspěvek. Ten činí 10 procent z uložené částky ročně, maximálně však 2000 korun.
Pro získání plné podpory je tedy nutné naspořit alespoň 20 000 korun za rok, což odpovídá necelým 1667 korunám měsíčně. Zajímavý je i roční úrok, jenž je díky státní podpoře reálně kolem tří procent.
Nevýhodou stavebního spoření může být pro některé zájemce na druhou stranu fakt, že vybrat vložené finance lze nejdříve po šesti letech.
V případě dřívějšího ukončení totiž investor přijde nejen o státní příspěvek, ale i o úrok. Počítat je také nutné s pravidelnými poplatky za vedení účtu.
Zájem o stavební spoření u Čechů výrazně roste. Stavební spořitelny poskytly od ledna do konce dubna 2018 úvěry za zhruba 23 miliard korun, což je meziroční nárůst o pětinu. Zároveň spořitelny uzavřely zhruba 161 000 nových smluv, jejich počet tak meziročně stoupl o 27 procent.
Česká republika je za Německem a Rakouskem na třetím místě v Evropě v počtu smluv o stavebním spoření. V Německu ke konci roku 2017 evidovaly stavební spořitelny 28 milionů smluv, v Rakousku 4,5 milionu a v Česku 3,2 milionu smluv o stavebním spoření.
Čtěte také:
Jaký budete platit doplatek za léky na předpis
