BRATŘI BÖHMOVÉKloboučnictví v Novém Jičíně má déle než stoletou tradici. Málokdo ale ví, že zde kdysi nebyla jen manufaktura rodiny Hückelů, z níž později vznikl podnik Tonak. Druhou a neméně významnou továrnu na klobouky zde provozovali bratři Böhmové.Výroba klobouků je již po staletí téměř stejná.
BRATŘI BÖHMOVÉ Kloboučnictví v Novém Jičíně má déle než stoletou tradici. Málokdo ale ví, že zde kdysi nebyla jen manufaktura rodiny Hückelů, z níž později vznikl podnik Tonak. Druhou a neméně významnou továrnu na klobouky zde provozovali bratři Böhmové.
Výroba klobouků je již po staletí téměř stejná. Základní surovinou je králičí a zaječí srst nebo ovčí vlna. Proschlá a napnutá kožka se zbaví nečistoty a pak se moří, aby se zvýšila její plstnatost. Po usušení se srst vyčistí a připraví k vytvarování, kdy s pomocí papírové vložky vznikne polotovar zvaný šišák. Není to sice ještě hotový klobouk, dá se ale jednoduše upravit do požadovaného tvaru.
Vyrábět šišáky se tedy velmi vyplatí, protože móda bývá často vrtkavá a co letí dnes, nemusí letět i zítra. Moc dobře si to uvědomovali bratři Böhmové, když roku 1916 začínali v Novém Jičíně s výrobou klobouků. Na rozdíl od konkurenčního podniku rodiny Hückelů vsadili na levné modely a polotovary, které pak podle aktuálních trendů dokončovali. Tah to byl velmi prozíravý a firma „Brüder Böhm“ se díky němu brzy zařadila mezi největší výrobce klobouků u nás.
CIZINEC, NEBO NAŠINEC?
Jméno Böhm znamená Čech, s původem rodiny Böhmů to ale tak snadné není. Nejstarší známý člen rodu Bernhard Böhm se sice narodil roku 1820 v Mikulově, brzy se ale přesunul do Vídně a stal se z něj horlivý Rakušan. V rakouské metropoli se také kolem poloviny předminulého století narodili jeho synové Heinrich, Sigmund a Leopold.
O čem ale nemůže být u rodiny Böhmů sporu, je židovská víra. A Bernhard Böhm byl Židem podnikavým. Měl obdivuhodné obchodní schopnosti a velkou předvídavost, se kterou již roku 1848 založil ve Vídni společnost pro obchod s textilem. Určitě ale netušil, že se jeho firma jednou stane předním rakouskouherským výrobcem klobouků a její výrobky budou známé po celé Evropě.
Prvními společníky nového podniku se stali Bernhard Böhm a jeho žena Katharina. Ve Vídni začali s výrobou jednoduchých klobouků a brzy slavili úspěch. Malá firmička se pomalu rozrůstala a roku 1880, kdy do ní vstoupili Böhmovi synové, byla už známou firmou.
NOVOJIČÍNSKÁ MISE
Expanze do dalších měst na sebe nenechala dlouho čekat. Roku 1884 se již firmě podařilo pod názvem „Bratři Böhmové“ založit pobočný závod v Praze-Bubenči. Zaměstnával 1200 lidí a stal se vedle vídeňské centrály hlavním provozem firmy.
Ke zlepšování výroby byly ale potřeba také nové stroje. Jejich zdokonalováním se od počátku 20. století zabýval syn Heinricha Böhma Viktor, který se z Vídně přestěhoval do severomoravského Nového Jičína. Toto město bylo výrobou klobouků proslulé, proto zde mladý podnikatel našel příhodné podmínky. Spojil se s místním technikem Kolbem a společně založili malou továrnu hned vedle kloboučnické manufaktury Moritze Schlesingera.
Firma dostala název Globus a začala vyrábět velmi kvalitní kloboučnické stroje, o které byl zájem i v zahraničí. Když Schlesinger viděl takový sousedův úspěch, rozhodl se s Böhmem spojit a roku 1912 vznikla firma Böhm & Schlesinger. Prvním společným krokem bylo přitom vybudování nové kloboučnické továrny na Roseggergasse (dnešní Lužické ulici). HORNÍ A DOLNÍ Představy obou podnikatelů se ale začaly brzy rozcházet a již roku 1916 rodina Schlesingerů podnik opustila. Továrna připadla firmě Brüder Böhm, v průběhu první světové války byla ale obsazena vojskem a nemohla vyrábět.
Teprve po vzniku Československa se provoz konečně rozjel naplno a novojičínský podnik se stal konkurenceschopným. V původní Schlesingerově manufaktuře (tzv. horním závodě) se vyráběly šišáky, v nových provozech (dolním závodě) pak různé druhy levných vlněných klobouků. Firma získala kapitálové napojení na Anglo-Pragobanku a vývoz směřoval do celé Evropy, Austrálie i Spojených států.
Po roce 1923 došlo ještě k rozšíření areálu o novou kotelnu, komín, strojovnu a drobnější dílenské provozy, takže se novojičínská továrna stala hlavním závodem celého podniku Bratří Böhmů. Postupně sem byla převedena i výroba z Bubenče a počet zaměstnanců se tak zvýšil až na 1700.| Stojan na klobouk|
BEZ KLOBOUKU BOS
Zlom v dalším fungování firmy přišel s nástupem fašismu. Rodina Böhmova správně pochopila, že o majetek může brzy přijít, snažila se proto hned roku 1938 firmu prodat. To se jim ale nakonec nepodařilo a Němci podnik přece jen získali. Viktor Böhm i další členové rodiny tak museli být alespoň rádi, že se jim včas podařilo utéct do Spojených států.
Roku 1941 byla novojičínská továrna prodána konkurenční firmě Hückel (více v Profitu č. 49/2005), jejíž majitelé se otevřeně přihlásili k německé národnosti. To se jim ale nevyplatilo v roce 1945, kdy byly všechny jejich závody znárodněny.
Bývalý podnik Bratří Böhmů vyšel z druhé světové války ve velmi zuboženém stavu. Horní závod měl prostřelený komín a zničenou barevnu, spodní závod celý vyhořel. Přesto byly oba provozy brzy obnoveny a roku 1946 se staly součástí nově vzniklého podniku Tonak. Výroba klobouků v nich ale dlouho nevydržela. Již roku 1951 byly předány národnímu podniku Lodena, který o sedm let později splynul s Karnolou Krnov. Tradiční šišáky nahradila výroba vlněných látek, která zde probíhala až do zániku Karnoly v roce 2003. Nyní je bývalý areál firmy Brüder Böhm prázdný a hledá se pro něj nové využití.
BERNHARD BÖHM (1820-1901)
Česko-rakouský podnikatel Bernhard Bšhm se narodil roku 1820 v jihomoravském Mikulově. Brzy se ale přestěhoval do Vídně, kde se roku 1845 oženil s Katharinou Eislerovou. Měli celkem šest dětí, z nichž se později nejvíc prosadili synové Heinrich, Sigmund a Leopold. S podnikáním začal roku 1848, kdy ve Vídni založil veřejnou obchodní společnost na výrobu a prodej textilu. Postupně přešel na klobouky a v rakouské metropoli vybudoval prosperující firmu, která od roku 1880 nesla název Brüder Bšhm. Zemřel 19. září 1901.
VIKTOR BÖHM (1889-1955)
Vnuk zakladatele vídeňské manufaktury Viktor Bšhm se narodil 27. ledna 1889 ve Vídni. Od mládí se věnoval konstrukci kloboučnických strojů a dobré prostředí pro práci našel v Novém Jičíně. Roku 1912 se na čas spojil s Moritzem Schlesingerem, se kterým vybudoval i novou továrnu na klobouky. Ta později připadla firmě Brüder Bšhm a stala se jednou z největších kloboučnických manufaktur v Československu. Viktor Bšhm se podílel na jejím vedení až do roku 1939, kdy musel utéct před nacisty. Zemřel 20. prosince 1955 v New Yorku.
Prameny: Technické památky v Čechách na Moravě a ve Slezsku, Lexikon našich hospodářských dějin, Genealogy rootsweb
