Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí a zdraví odhlasoval návrh ukončit povinné přidávání současné generace biopaliv do pohonných hmot postupně během příštího desetiletí. Zatímco biopaliva vyráběná z řepky, kukuřice či z cukrové řepy mají skončit v roce 2030, palivo vyrobené z palmového oleje má být zakázáno již v roce 2021.
Vlivný výbor europarlamentu se tak rozhodl přitvrdit původní návrh předložený Evropskou komisí. Ta navrhovala snížit cílovou hodnotu podílu biopaliv první generace (tj. vyrobených ze zemědělských plodin využitelných v potravinářství) ze sedmi procent v roce 2020 na 3,8 procenta o deset let později. Europoslanci požadují snížení až na nulu a navíc volají po rychlém zákazu bionafty vyrobené z palmového oleje.
Přibývající plantáže palmy olejné totiž zabírají plochu po vypálených deštných lesích v jihovýchodní Asii, rovníkové Africe a Jižní Americe. Jenže negativní ekologické dopady má i pěstování řepky a kukuřice na evropském kontinentu. Plodiny určené pro výrobu biopaliv vyčerpávají půdu, urychlují erozi a plošné užívání pesticidů navíc poškozuje zásoby podzemní vody.
Čtěte: Peníze, nebo řepka. Zběsilé pěstování energetických plodin ničí půdu i podzemní vodu
Poslanci z výboru pro životní prostředí a zdraví naopak podpořili další návrh Evropské komise, podle kterého bude od ledna 2021 zavedena minimální hodnota pro podíl biopaliv druhé generace. Jednat se má o paliva vyrobená z odpadních surovin a obnovitelných zdrojů (například z oxidu uhličitého, „zelené“ elektřiny či z vypěstovaných řas).
Obě hlavní bruselské instituce se však neshodují na číslech. Evropská komise navrhla „odstartovat“ v roce 2021 na podílu 1,5 procenta a postupně se dostat k cíli 6,8 procenta v roce 2030. Poslanecký výbor hovoří o rychlejším nárůstu a dosažení hranice minimálně 10 procent na konci příštího desetiletí.
Čtěte také:
Dotační eldorádo. Bioplynové stanice loni shrábly osm miliard
Návrh musí ještě odhlasovat plénum Evropského parlamentu a poté ministři členských zemí. Čelit jistě budou tvrdému lobbování ze strany výrobců biopaliv a odporu některých vlád. Mezi kritiky bude evidentně patřit i česká vláda. „Výrazně negativní stanovisko zaujímáme k požadavku na rychlé omezení biopaliv první generace a naopak ambiciózní až nereálné požadavky na rychlý rozvoj pokročilých biopaliv,“ uvádí se v zápisu z nedávného zasedání Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii.
Dominantním výrobcem řepkové bionafty je v Česku lovosický podnik Preol ze skupiny Agrofert nepřímo ovládané miliardářem a politikem Andrejem Babišem. Většinu výroby bioetanolu zajišťuje cukrovar Tereos TTD z Dobrovic na Mladoboleslavsku, který má francouzské a německé vlastníky.
Dále čtěte:
Nový zdroj biopaliva. Exxon Mobil je bude vyrábět z řas
Věřitelé podpořili reorganizaci Oleo Chemical. Proběhne fúze s firmou Temperatior
