Zlatem Srí Lanky je čaj. Nejenže je tato jihoasijská země jeho třetím největším prodejcem na světě, ale malebný svět čajových plantáží přivádí na ostrov také mnoho turistů. Navštívit lze starosvětské čajové manufaktury či vyhlídku, odkud na celý ostrov shlížel sám pionýr čajového průmyslu Thomas Lipton.
Foto: Profimedia.cz
Jako byste se dívali na nějaké nekonečné golfové hřiště táhnoucí se až k obzoru. Takový pocit máte, když pozorujete krajinu centrální Srí Lanky z některého místního vrcholu. Natolik uhlazeně působí sytě zelené oblé pahorkatiny s čajovníkovými plantážemi. Jihoasijský tropický ostrov je právem nazýván ostrovem čaje. Ten je hlavním exportním tovarem Srí Lanky, dává obživu velké části obyvatel a utváří ráz místní krajiny.
Prales doplatil na zemědělství
Původní prales na Srí Lance je domovem vzácných živočichů, jako jsou levhart, dikobraz či kočka cejlonská. Jeho plocha se však kvůli rozvoji zemědělství smrskává na minimum. Jestliže ještě před 100 lety pokrýval prales 70 procent plochy ostrova, dnes už to není ani jedna čtvrtina. Stromy jsou ilegálně káceny na dřevo a zemědělci také rozšiřují na úkor pralesa svá pole. Poznat kouzlo deštného pralesa v ještě nedotčené podobě lze už jen v několika málo přírodních rezervacích. Dobrou volbou je návštěva rezervace Sinharádža na jihu země, která je na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Asi málokoho by už dnes ale napadlo, že Srí Lanka byla původně pěstitelem kávy. Čajovníky byste tu ještě v polovině 19. století vůbec nenašli. Kávovníkové plantáže ale zdecimovalo rozšíření jedné parazitující houby. Nápad nahradit kávu čajovníky uvedl v praxi jako první v roce 1867 podnikatel James Taylor, který měl již bohaté zkušenosti s pěstováním čaje v Indii. A čaj se ukázal jako správná volba. Srí Lanka má totiž pro jeho pěstování ideální podmínky – teplé a vlhké klima a příkré kopce, jejichž skosené svahy jsou vystaveny slunci. Plantáže pokryly především centrální Vysočinu uprostřed ostrova, která se zdvihá až do výšky 2 500 metrů nad mořem.
Dnes je čaj páteří srílanské ekonomiky a hlavním exportním artiklem. Po Indii a Číně je Srí Lanka třetím největším producentem čaje na světě, pokrývá zhruba desetinu světové produkce.
Čajový průmysl rozjeli Britové
Čaj ale zároveň láká turisty přímo k návštěvě samotného ostrova. Kolorit pěstování čaje a jeho zpracování v tradičních manufakturách má totiž své jedinečné kouzlo.
Srí Lanka
Tropický ostrov v Indickém oceánu je ještě menší než Česká republika, ale má dvakrát tolik obyvatel. Většinu tvoří Sinhálci, kteří jsou převážně buddhistického vyznání. Menšinoví Tamilové vyznávají hinduismus či islám. Tamilové žili na ostrově již dříve v historii, nejvíce jich ale dovezli jako dělnickou sílu Britové v 19. století. Mezi vládou
a separatistickým hnutím Tamilských tygrů zuřil desítky let konflikt, který skončil až vítězstvím vládních vojsk v roce 2009. Část ostrova také zdevastovalo katastrofální tsunami v roce 2004. V současnosti se ale země vzmáhá, přičemž těží hlavně z turismu a produkce čaje.
Jak se tam dostanete
Zpáteční letenka z Evropy do metropole Kolomba stojí kolem 25 tisíc korun. Do 30 dní pobytu platí pro české turisty bezvízový styk. Pokud směřujete například na prohlídku továrny Dambatenne, kterou založil sir Thomas Lipton na konci 19. století, jeďte vlakem z hlavního města Kolomba do stanice Haputale. Přesun trvá asi devět hodin. Z Haputale míří přímo do továrny lokální autobus pro zaměstnance, cesta trvá necelou hodinu.
Kde se můžete ubytovat
Ubytujte se v městečku Haputale, odkud jsou i pěkné výlety do okolí. V centru je několik hostelů v cenové relaci kolem 10 dolarů za osobu a noc.
Celý čajový průmysl budovali na Srí Lance původně Britové ještě v době, kdy spravovali ostrov coby svou kolonii pod názvem Cejlon. A architektura továren i zázemí plantáží si dodnes uchovaly podmanivý starosvětský ráz. Typická čajovníková plantáž pak vypadá jako hluboké údolí se svahy porostlými čajovými keři, v jehož centru stojí třeba přes 100 let stará manufaktura. Po svazích se jako pestrobarevní brouci pomalu posouvají tamilské česačky, po plantážích se často převalují chuchvalce mlhy. Takový obraz je pak vděčným motivem pro oko turistovo i jeho fotoaparát.
Na plantážích pracují výhradně ženy
Můžete také navštívit většinu čajových továren přímo během provozu. Projdete s průvodcem celý proces zpracování čajových lístků a nakonec dostanete místní odrůdu ochutnat. Samo sebou se očekává, že si pár pytlíků také nakoupíte v podnikové prodejně.
Jako prototyp tradiční čajové továrny lze k návštěvě doporučit třeba továrnu Dambatenne u města Haputale. Tu nechal už v roce 1890 vystavit sám sir Thomas Lipton, který patří ke známým průkopníkům čajového průmyslu. Po prohlídce manufaktury se můžete vydat mezi plantážemi vzhůru asi tříhodinovým výletem na jeden z okolních vrcholů, kde najdete vyhlídku s výmluvným jménem Lipton’s Seat. Právě zde Lipton rád sedával a kochal se krásnou krajinou ostrova. Z vyhlídky je možné při dobré viditelnosti spatřit celou jeho jižní polovinu až k moři.
Cestou na vyhlídku nebo dolů z ní budete potkávat skupinky česaček, které neúnavně schraňují lístky do jutových pytlů. Jsou to výhradně ženy. Muži jejich práci jen organizují. Naprostá většina pracovníků na čajových plantážích jsou Tamilové, tedy příslušníci etnika, které tvoří asi 15 procent populace. Na rozdíl od majoritního etnika – buddhistických Sinhálců – je většina Tamilů hinduistického vyznání. Tamily totiž dovezli kdysi na ostrov Britové právě jako levnou pracovní sílu. I po více než 100 letech spočívá tvrdá práce převážně na jejich bedrech. Klasický symbol Srí Lanky – fotografie ženy trhající na plantáži čajové lístky – tak vykazuje zajímavý paradox. Čaj i většina Tamilů přišly na ostrov teprve v nedávné historii, přesto jsou teď jeho symbolem.
