Za zrušené rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) o velkém kartelu stavebních firem bude muset zřejmě stát uhradit desítky milionů korun navíc. Stát už začal vracet firmám neoprávněně vybrané pokuty v celkové výši 1,66 miliardy. Úroky z těchto sankcí vyjdou na desítky milionů. Jen Skanska úrok vyčíslila na více než 60 milionů korun, vyplývá z vyjádření firmy. Úroky chtějí žádat i další společnosti.
Skanska patřila podle ÚOHS k největším hříšníkům. Loni v srpnu zaplatila 530 milionů korun. „ÚOHS nám již vrátil jistinu, úrok očekáváme na účtu v řádu dnů,“ řekl mluvčí společnosti Ondřej Svatoň. Dodala, že firma požaduje úrok 14 procent, tedy v součtu více než 60 milionů korun.
Podobně bude postupovat i Eurovia, která musela zaplatit skoro půl miliardy. „Eurovia CS je od počátku přesvědčena, že se nedopustila žádného porušení zákona a že celé řízení i pokuta byly neodůvodněné. Zaplacenou pokutu by měl nyní stát bez zbytečného odkladu vrátit, včetně sankčního úroku,“ uvedla mluvčí firmy Iveta Štočková.
Jezdcem na D8. Posudek v miliardovém sporu není pro stát příznivý
Úroky ze zaplacené sankce 76,2 milionu korun bude žádat zřejmě i společnost Swietelsky stavební. „O vrácení úroků či o jejich výši budeme ještě jednat, ale s největší pravděpodobností o ně požádáme,“ napsal jednatel společnosti František Fryš. Další firmy se zatím nevyjádřily. Pokud ale o zaplacení úroků z pokut požádají všechny, může celková částka dosáhnout až ke 200 milionům korun.
Rybaření důkazů
ÚOHS se případem začal zabývat v roce 2012 na základě podnětu policie, který se ale týkal jen zakázek v Písku, jež vyhrával Strabag. ÚOHS proto provedl přepadové šetření v sídle firmy a také u Eurovie. Na základě toho, co na místě našel, rozšířil okruh účastníků kartelu o další firmy a další zakázky, které ale nebyly pojmenovány v původním podnětu. Podle Krajského soudu v Brně to vedlo k bezbřehému vyšetřování a neodpovídalo to původnímu podezření, které se navíc nepotvrdilo. Chování úřadu soud označil za fishing expedition, tedy lov informací prakticky naslepo.
Soud navíc označil důkazy získané při místních šetřeních za nezákonné, proto podle něj nemohou být ve správním řízení použity. ÚOHS tuto skutečnost přirovnal ke kauze exhejtmana Davida Ratha, v níž Vrchní soud v Praze nepřijal shromážděné důkazy, neboť prohlásil odposlechy za nezákonné.
Čeští stavebníci pod lupou. Rakousku vadí daňové finty firem ze sousedních zemí
„Výklad soudu je pravda dosti formalistický a ve prospěch šetřených soutěžitelů. Jako takový ho považuji za správný, neboť ÚOHS by měl zahajovat správní řízení jen v případech skutečně vážného podezření na porušení zákona. S ohledem na to, jak závažné důsledky vedení správního řízení má na šetřené soutěžitele,“ uvedla specialistka na soutěžní právo Jitka Linhartová ze společnosti Schoenherr.
Podle Linhartové nyní ÚOHS začne provádět šetření v obchodních prostorách firem i mimo zahájená správní řízení. Sám soud tento postup nabízí, když vysvětluje, že lze použít jednotlivá vyšetřovací oprávnění ještě bez zahájení správního řízení proti konkrétní firmě. To dosud ÚOHS nedělal a v okamžiku přepadové kontroly zahajoval i řízení.
Aktuální rozsudek Krajského soudu je pro ÚOHS další těžkou ranou. „Schopnost ÚOHS obhájit své kartelové případy u soudu se zdá být stále nižší. Často jde právě o procesní důvody, jako například u rozhodnutí týkajícího se strojírenských firem, kde pokuta dosáhla miliardy korun,“ uvedla Linhartová. Podle ní ale úspěšnost ÚOHS nelze srovnávat například s Evropskou komisí, kterou nezatěžuje tolik procesních předpisů jako ÚOHS.
ÚOHS prý neznal názor soudů
Sám ÚOHS se hájí tím, že v roce 2012, kdy prováděl místní šetření, nebyl znám názor tuzemských správních soudů na tuto činnost. „Z pohledu úřadu je díky získaným podkladům nepochybné, že kartely se staly a že tímto jednáním byly de facto ukradeny veřejné prostředky státu. Rozhodnutím krajského soudu je však dlouholetá poctivá práce vyšetřovatelů hozena pod stůl. Nelze se proto divit, že zaměstnanci ÚOHS v deziluzi z takového rozhodovaní soudu ukončují pracovní poměr u vyšetřujícího orgánu, neboť si uvědomí, že poctivá práce byla znevážena,“ uvedl v reakci na verdikt soudu minulý týden ÚOHS v tiskové zprávě. Případem se ještě bude zabývat Nejvyšší správní soud, kam podal ÚOHS kasační stížnost.
ÚOHS během své více než pětadvacetileté existence (včetně Českého úřadu pro hospodářskou soutěž) udělil několik vysokých pokut přesahujících 100 milionů korun, většinu z nich však před soudy neobhájil.
Čtěte také:
