Na pozici nejúspěšnějšího žadatele o evropské dotace určené na podporu podnikání a inovací se propracoval státem vlastněný správce přenosové soustavy ČEPS. Získat má více než půl miliardy korun na posílení sítě. Na poměrně vysoké dotace z eurofondů si sáhne také Juta, Marlenka nebo „ajťácká“ divize společnosti ČEZ.
ČEPS bude čerpat celkem 537 milionů korun na pět různých projektů v oblasti posílení a modernizace páteřní elektrické sítě. Konkrétně se jedná o výstavbu nové 420kilovoltové rozvodny ve Vítkově u Sokolova, modernizaci vedení z Nošovic u Frýdku-Místku do slovenského Varína či posílení rozvodny Sokolnice u Brna. Dotace pokryjí 40 procent uznatelných nákladů. Z pohledu odběratelů proudu je to dobrá zpráva – o to méně nákladů se následně rozpočítá do ceny elektrické energie.
Na dotační peníze z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) nakonec dosáhl i ČEZ, přesněji řečeno jeho dceřiná firma ČEZ ICT Services. Ta se chystá stavět v areálu uhelné elektrárny Tušimice na Chomutovsku nové korporátní datové centrum, které nahradí čtyři stará datová centra. Celkem se jedná o investici za 450 milionů korun, evropská dotace by měla uhradit jednu čtvrtinu nákladů.
Částkou 100 milionů korun podpoří úředníci záměr společnosti Sklárny Moravia na výrobu inovované obalové skloviny. O něco méně – 99,5 milionu – má čerpat hutní podnik Constellium Extrusions Děčín na výrobu nových produktů ze slitin hliníku pro automobilový průmysl. Uspěli také uchazeči z potravinářského průmyslu. Například známý výrobce medových dortů Marlenka International získá na produktové novinky dotaci 87 milionů korun.
Čtěte více o výrobci dortů Marlenka:
Marlenka vs. Dr. Oetker: český výrobce dotlačil nadnárodní koncern k ústupku
Téměř 96 milionů korun má získat podnik Juta, aby mohl spustit výrobu inovovaných textilií určených pro stavebnictví a zemědělství. Vlastníkem Juty je byznysmen Jiří Hlavatý, který vstoupil v barvách hnutí ANO do politiky. V posledních dnech se mediálně „proslavil“ svým údivem nad tím, že mu po zvolení do poslanecké sněmovny zanikl mandát senátora.
Celkem již ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodlo o přidělení 27,4 miliardy korun na celkem 3739 investičních projektů. Dalších 1,1 miliardy padne na provozní výdaje ministerstva a jemu podřízené Agentury pro podnikání a inovace. Úředníci mají stále co dohánět - v rozpočtovém období let 2014 až 2020 by měli rozdělit celkem přes 100 miliard korun.
Jména dalších úspěšných žadatelů zveřejnil web euro.cz již dříve. Patří mezi ně i koncern Agrofert miliardáře a vítěze parlamentních voleb Andreje Babiše. Ten má čerpat eurodotaci 100 milionů korun na výrobu „inovativního“ toastového chleba v Pekárně Zelená louka. Za připomínku stojí též biotechnologická firma Sotio, za kterou stojí miliardář Petr Kellner. Ta dostane z evropských peněz 75 milionů korun na vývojové centrum buněčných terapií.
Uspěly také firmy v majetku dalších českých a slovenských miliardářů. Jmenujme aspoň výrobce nákladních aut Tatra Trucks vlastněného Jaroslavem Strnadem a René Materou, Aero Vodochody česko-slovenské finanční skupiny Penta miliardářů Marka Dospivy a Jaroslava Haščáka či Škoda Transportation. Tu vlastní Tomáš Krsek, Marek Čmejla a další čeští byznysmeni. Podle posledních zpráv ji ale v blízké době prodají.
