Reaktory čtvrté generace jsou budoucností jaderné energetiky a Češi by měli být u toho. Aspoň si to myslí lidé z výzkumného ústavu ÚJV v Řeži u Prahy. Uspět chtějí s projektem malého reaktoru Energy Well, určeného pro odlehlé lokality a průmyslové areály.
„Všichni si přejí, aby Česko vyrábělo produkty s vysokou přidanou hodnotou. Tak pro to pojďme něco udělat,“ vyzval ve čtvrtek v Praze na konferenci o malých jaderných reaktorech Martin Ruščák, ředitel Centra výzkumu Řež, dceřiné firmy ÚJV Řež. Jedním z budoucích hitů českého exportu by podle jeho slov mohly být i malé reaktory s obchodním názvem Energy Well – tedy v překladu „studna energie“.
Samotný výzkum je však teprve v počátcích. Do roku 2023 chtějí v Řeži otestovat vhodné materiály a provést výpočty reaktoru. První demonstrační jednotka by mohla zahájit provoz někdy po roce 2030. Cílem je dostat do výroby poměrně malý reaktor, který by se vešel do běžného lodního kontejneru, což by usnadnilo dodávky do celého světa.
Reaktor Energy Well má být určen hlavně pro odlehlé lokality – města v subpolárních oblastech či na pouštích, případně jako zdroj energie pro doly v rozvojovém světě. Využití by však mohl najít i v Česku – jako náhrada dožívajících podnikových elektráren a tepláren. Řešením pro „velkou“ energetiku však nebude, jeho elektrický výkon má dosahovat jen 16 až 20 megawattů.
Křetínský má velké plány v Anglii. Čtěte více:
Křetínský chce v Anglii stavět plynový Temelín
Po technologické stránce se má jednat o vysokoteplotní reaktor chlazený tavenou solí. Reaktory IV. generace mohou zužitkovat rozšířenější uran 238, který budou měnit ve štěpný materiál. Hlavní slabinou reaktorů první až třetí generace reaktorů je to, že využívají výhradně uran 235. Tento izotop je však v přírodě poměrně vzácný, tvoří jen 0,7 procenta přírodního uranu.
Výzkumníci ze středočeské Řeže však nemají nic jistého. Po celém světě lze napočítat nejméně 40 projektů na výzkum a následnou produkci malých jaderných reaktorů. „Náš projekt šanci na úspěch má. Důkazem může být zájem o spolupráci, který má americké ministerstvo energetiky,“ zdůraznil Ruščák. Partnerské firmy ve Spojených státech by v budoucnu mohly vyrábět to, co český průmysl nezvládne – například palivové soubory.
Někteří konkurenti jsou již o pár kroků dále. Například kanadský startup Terrestial Energy, který vyvíjí tavenou solí chlazený reaktor IV. generace s elektrickým výkonem 140 megawattů, již zahájil jednání s americkým jaderným regulátorem NRC. O udělení licence chce požádat na konci roku 2019 a první reaktory v Kanadě a USA plánuje spustit do provozu během příštího desetiletí.
Čtěte také:
