Probační a mediační služba dnes podepsala smlouvu s vítězným uchazečem tendru na elektronické náramky pro vězně. Zařízení dodá firma SuperCom, která v soutěžním dialogu uspěla už v únoru, avšak další uchazeči o zakázku následně výběr dodavatele zpochybnili u antimonopolního úřadu. Stát za náramky a jejich provoz ročně zaplatí 15,5 milionu korun, uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).
„Trvalo to osm let, ale je to tady. Je to šestý tendr, který konečně skončil úspěchem,“ podotkl ministr. „Spolehlivost elektronické kontroly odsouzeného nám umožní, abychom nyní více času věnovali přímé práci s pachateli,“ doplnila ředitelka probační služby Andrea Matoušková.
Náramky budou hlídat pachatele trestných činů odsouzené k domácímu vězení, a nahradí tak dosavadní namátkové kontroly prováděné probačními úředníky. V některých případech by zařízení také měla monitorovat obviněné, kteří by jinak skončili ve vazební cele.
Za pořízení náramků a za šestiletý provoz monitorovacího centra zaplatí ministerstvo 93 milionů korun. Rozhodujícím kritériem výběru dodavatele byla právě nabídnutá cena. Náklady na jednoho odsouzeného v domácím vězení budou 120 korun na den, 50 korun si bude odsouzený hradit sám. Pro srovnání, pobyt pachatele ve věznici stojí stát zhruba 1100 korun.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže správní řízení zatím sice nezastavil, ale patrně se tak stane. Už minulý týden totiž neshledal důvody pro vydání předběžného opatření, které by tendr mohlo ještě pozastavit. Podle něj poté, co úřad obdrží informaci o podpisu smlouvy ze strany zadavatele zakázky, správní řízení zřejmě zastaví pro bezpředmětnost.
V první fázi projektu získá ministerstvo od SuperComu 280 náramků, provoz monitorovacího centra a školení zaměstnanců. V dalších šesti letech bude moci využívat až dva tisíce zařízení podle aktuální potřeby.
Výhody náramků: rodina a zaměstnání
Za jednu z hlavních výhod náramků úřad označuje to, že odsouzený či obviněný bude moci zůstat v kontaktu s rodinou a docházet do zaměstnání. Ministerstvo si od monitoringu slibuje také častější ukládání trestu domácího vězení, ke kterému se zatím soudy - i kvůli absenci náramků - příliš často nepřiklánějí. Podle statistik Probační a mediační služby uložili soudci nejvíce trestů domácího vězení v roce 2012, kdy jich rozdali 514. Poté už počet těchto trestů setrvale klesal až k loňským 169 případům.
Elektronické náramky využívají od loňského roku Slováci. Předpokládané uvolnění míst v přeplněných věznicích se tam ale zatím nekonalo, protože monitoring se v praxi příliš neujal. V prvním roce fungování systému monitorovaly náramky jen 25 lidí. Slovenský nejvyšší kontrolní úřad uvedl, že systém vykazuje vysokou míru neúčinnosti a neefektivnosti, a to mimo jiné kvůli pozdnímu proškolení soudců a dalších pracovníků justice.
Čtěte také:
