Na první pohled může jít jen o jednu z mnoha soutěží o to, kdo postaví kus nové dálnice. Konkrétně čtrnáct a půl kilometru mezi Časy a Ostrovem na Pardubicku. Jenže je to také příběh o tom, jakým zvláštním způsobem se soutěží o části 38miliardového balíku, který bude letos rozdělovat Ředitelství silnic a dálnic.
Zjednodušeně řečeno tenhle příklad ukazuje, že stačí jedna administrativní chyba za 8510 korun, aby plány na dálnici rázem mohly zdražit o 167, respektive 254 milionů.
Autostráda do Ostravy
Úsek dálnice D35, která má jednou být severní variantou přetížené D1, se klidně může stát modelovým příkladem, jak probíhají veřejné soutěže o miliardové balíky. V tomto případě jde o zhruba tři miliardy korun. Týdeník Euro má podklady ke spornému výběrovému řízení. Spornému proto, že podobně jako jiné skončí u antimonopolního úřadu a kvůli podezření na porušení evropských regulí možná i u Evropské komise. Ale nepředbíhejme.
Úředníci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dostali nabídky na výstavbu v rámci druhého kola výběrového řízení loni v říjnu. Přihlásilo se sedm sdružení stavebních firem. První pod vedením společnosti M - Silnice chtělo úsek postavit za 2,97 miliardy korun, druhé pod vedením Astaldi za 3,06 a třetí v pořadí, vedené Eurovií, nabízelo 3,2 miliardy. Cena to byla příznivá, ŘSD očekávalo nabídky kolem 4,97 miliardy korun. Ale i tak, rozdíl mezi prvním a třetím uchazečem byl 254 milionů korun, což je na jednom poměrně krátkém úseku dost podstatná suma.
Výběr uchazečů a hodnocení jejich nabídek má svá rigidní pravidla, a proto pak začalo kolečko dotazů na cenu, zpřesňování informací a tak dále. Jenže hned dvě první sdružení se na jeho konci dozvěděla, že mají smůlu. Samotné ŘSD tuhle informaci nepotvrdilo, ústy mluvčího Jana Studeckého vzkázalo, že neskončilo jednání hodnoticí komise jmenované vládou, a nebude se tedy k průběhu řízení vyjadřovat. Týdeník Euro má nicméně informaci potvrzenu od firem, které se do tendru hlásily.
Nachytaní
Samotné vyloučení hned dvou nejlevnějších uchazečů je sice na první pohled zvláštní, nemusí být ovšem ničím výjimečným. Pokud třeba nedokázali odůvodnit svoji cenu nebo jsou z nějakého důvodu nedůvěryhodní, ŘSD si může takový krok obhájit. Přece jen nést odpovědnost za třímiliardový projekt není jen tak.
Jenže důvody, proč uspěla firma až ze středního patra podaných nabídek, docela stojí za pozornost. Problém tkví v tabulce formuláře 1.5. Společnost Astaldi si stáhla jeho neaktualizovanou verzi (i když už byla čtvrtá od téhož formuláře), v níž chyběl oproti nejnovější páté verzi jeden řádek. Kalkuluje se v něm se štěpkovým materiálem, který zbude po kácení vyvolaném stavbou. Bude ho 37 čtverečních metrů, přičemž za jednotku se počítá 230 korun. Jde tedy o 8510 korun, které navíc nikde nechyběly. „My jsme sumu zahrnuli v položce rozpočtu na jiném místě,“ říká ve svém prohlášení pro týdeník Euro společnost Astaldi. Proti rozhodnutí se zkoušela u ŘSD odvolat, ale neuspěla.
Firmě tedy nezbylo než se odvolat k antimonopolnímu úřadu, což může stavbu severní varianty D1 ve finále o měsíce zdržet. Mimochodem, pro italskou Astaldi patří D35 k prvním zkušenostem s českým trhem. Jedna z největších firem na světě ve svém oboru dosud v Česku nepodnikala, přilákalo ji sem oživení tuzemského stavebního trhu a přísliby budování PPP projektů, se kterými má ve světě velké zkušenosti. Kvůli českému trhu už zakládá místní pobočku a nabírá zaměstnance. Z výpisu jejích zahraničních referencí vyplývá, že stavěla například metro v Římě či Miláně, rychlotrať mezi Ankarou a Istanbulem, přístavy, nemocnice, elektrárny a další projekty. Její zázemí je tak pochopitelně silné nejen technikou, ale i právní silou. Proč je to důležité, si řekneme za chvíli.
Úsek D35 mohl být totiž ještě levnější než za 3,06 miliardy od Astaldi. Sdružení vedené společností M - Silnice bylo vyloučeno také. Nabízelo dokonce 2,97 miliardy, tedy o 254 milionů méně než favorizované sdružení Eurovie (vítěz ještě nebyl oficiálně vyhlášen). I první v pořadí dostal od Ředitelství silnic a dálnic stopku. Dostat se přímo ke konkrétnímu důvodu nebylo v tomto případě možné, týdeník Euro má ale i tady potvrzeno, že jde o administrativní chybu, a ví, že se sdružení bude bránit podobně jako Astaldi.
Teď jeden drobný komentář. Ředitelství silnic a dálnic není v nastavení přísného metru tím jediným. Do značné míry vychází vstříc zvyklostem nastaveným Státním fondem dopravní infrastruktury, přes nějž na ředitelství plynou peníze. Pokud by ŘSD bylo příliš „měkké“, mohlo by svoji benevolenci pocítit krácením peněz.
Evropo, poraď
U krácení peněz zůstaňme a můžeme rovnou navázat na to, proč je špatně, když se jedna z největších stavebních firem světa kvůli Česku naštve. Vyhazování z výběrových řízení kvůli margináliím totiž není fér. To není tvrzení týdeníku Euro ani odmítnutých uchazečů, ale Evropské komise. Pro nynější programovací období EU vydala dokument, ve kterém vysvětluje, jak zadávat veřejné zakázky tak, aby se státy vyhnuly chybám vedoucím třeba až ke krácení eurodotací. V českých podmínkách by to měla být povinná četba.
No a v dokumentu jsou informace, které se dají na princip vyhazovu za marginální chyby vztáhnout. Konkrétně se tam píše, že veřejný zadavatel (v tomto případě ŘSD) má v určitých případech povinnost požádat uchazeče o objasnění nebo doplnění předložených dokladů. Povinnost platí v případě, když je znění nabídky nepřesné nebo nejednoznačné a okolnosti naznačují, že by ona nejasnost mohla být snadno vysvětlena nebo vyloučena. „V tomto případě by byl postup veřejného zadavatele vedoucí k vyloučení uchazeče bez předchozí žádosti o objasnění nebo předložení dodatečných dokumentů v rozporu se zásadou řádné správy“ stojí vdokumentu, který odkazuje i na předchozí rozsudky v této věci.
Poslední bílá místa. Tisíce kilometrů dálnic a železnic není kam umístit
Pokud se vrátíme k tendru na D35, ŘSD argumentuje tím, že ona konkrétní věc s řádkem v tabulce je věcná chyba, nikoli objasnitelná nejasnost. Právě o tom se zřejmě povede argumentační spor.
Pokud se firmy začnou proti podobným krokům bránit u Evropské komise, nejenže to stavby ještě více prodlouží, ale v případě jejich úspěchu to může vést až k finančním korekcím ze strany Evropy. Ani jedna z těchto zpráv není dobrá pro stát, který si dal za úkol zrychlit čerpání eurodotací.
Případ pár kilometrů na D35 sice není v českých podmínkách ničím zvláštní a mezi ostatními podobnými ani výjimečný. Může se stát ale milníkem, který změní pravidla dělení zakázek v miliardovém stavebním byznysu. Ne že by to nebylo v Česku potřeba.
Dále čtěte:
Svéráz pražského územního plánování. Česko čelí arbitráži kvůli pozemkům pro železnici
Pražský okruh se rozšíří. Úsek 511 dostal od EIA zelenou
Dálnice D4 na se prodloužila o pět kilometrů. Nový úsek stál 420 milionů
