Pamětníci si možná vzpomenou na vtip o tom, co všechno podraží. Za á alkohol, za bé bydlení, za cé cigarety… Nyní přeskočme k písmenu té - teplo. První teplárny hlásí spíše stagnaci či mírný růst, ale lze se setkat i s extrémními skoky. Příbramská teplárenská šla s cenou nahoru o jednu čtvrtinu a převzala pomyslný „žlutý trikot“ nejdražšího velkého distributora v Česku.
Nepříznivý stav oboru vnímají už i čeští politici a státní úředníci. Napříč politickým spektrem získává podporu návrh snížit sazbu daně z přidané hodnoty na teplo z 15 na deset procent. Pomoc nabízí také Energetický regulační úřad, který navrhuje výrazné zvýšení finančních bonusů za společnou výrobu elektřiny a tepla.
Fakticky to znamená, že stát začne z rozpočtu přímo či nepřímo dotovat cenu tepla, aby zabránil živelnému rozpadu centralizovaných soustav a přechodu na lokální vytápění. Ceny v mnoha českých městech se již dostávají nad hranici, od které dává smysl o odstřižení od teplárny uvažovat.
Žlutý trikot pro Příbram
Nechtěné prvenství získala Příbramská teplárenská. S platností od začátku listopadu zvýšila cenu tepla na 730 korun za gigajoule - včetně DPH. Meziroční zdražení ve středočeském městě dosáhlo 25 procent. Vedení podniku vidí problém v unijním systému emisních povolenek. „Pro běžnou produkci Příbramské teplárenské nám přidělené množství emisních povolenek již nestačí, a proto budeme nuceni nakoupit cca 132 tisíc kusů za tržní cenu určovanou burzou těchto povolenek,“ uvedl výkonný ředitel Příbramské teplárenské Jaroslav Hrabec.
Více než desetinové zdražení tepla se odehraje v západní části Prahy, kde je dodavatelem skupina Veolia Energie, a v Žďáru nad Sázavou. V obou případech se jedná o reakci na růst cen paliva - zemního plynu. Naopak v dalších městech je situace výrazně klidnější, nárůst ceny tepla se v meziročním srovnání pohybuje od nuly do šesti procent.
Jistý unikát představuje Liberec, kde ceny dokonce o dvě procenta klesnou. Před pěti a více lety se přitom Teplárna Liberec umisťovala vysoko v přehledech nejdražších dodavatelů tepla a část odběratelů se od ní odpojila. Změnu přinesly investice do modernizace výrobních zdrojů a rozvodné sítě. „Cena 650 korun za gigajoule s DPH neodpovídá skutečným nákladům na výrobu tepla, ale tento rozdíl by měly v příštích letech pokrýt efekty z úspory ztrát“ vysvětluje předseda představenstva Teplárny Liberec Vladimir Kravjansky.
Své aktuální ceníky na rok 2019 do uzávěrky tohoto čísla zveřejnilo dvanáct větších výrobců a distributorů tepla. Tedy asi jedna čtvrtina z jejich celkového počtu. S otazníkem tak zatím zůstává, kolik budou v příštím roce za teplo platit lidé v Brně, Ostravě, Plzni i řadě dalších velkých měst.
Byznys plán kazí i mírné zimy
Čím je teplo dražší, tím více lidé uvažují o odpojení od sítě a pořízení vlastního zdroje tepla. V případě panelových domů připadá v úvahu hlavně domovní kotel na zemní plyn nebo tepelné čerpadlo. V minulých letech platilo, že touhu po odpojení se od teplárny aktivují ceny od 650 korun za gigajoule výše.
Zahřeje, ale prodraží se. Velké teplárny ztratily cenovou výhodu
Ceny tepla žene nahoru hned několik faktorů - růst cen emisních povolenek, miliardové investice do snižování emisí škodlivých látek, zdražování uhlí, plynu i jiných paliv, ale také mírné zimy. „Pro domácnosti mám i jednu pozitivní zprávu. Na nákladech vytápění za rok 2018 ušetří. Za období od ledna do konce listopadu je spotřeba tepla oproti dlouhodobému normálu nižší o deset až patnáct procent,“ zmínil výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.
Současně jsou majitelé tepláren poměrně úspěšní při lobbování za různé úlevy a výhody. Vedle zvažovaného snížení sazby DPH jim vyšel vstříc Energetický regulační úřad, který navrhl výrazné navýšení bonusů za kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. V případě méně účinných zdrojů se má bonus zvýšit ze 45 na 173 korun za megawatthodinu, u těch nejúčinnějších z 200 na 328 korun. Úřad chce změnu schválit tak, aby vstoupila v platnost již od počátku ledna příštího roku.
Dále čtěte: