Třetí pokus o prodej hutě Poldi zkrachoval, firma nezaplatila

2. 10. 2018

Také třetí pokus o prodej kladenské hutě Poldi zkrachoval. Vydražitel ve stanoveném termínu nezaplatil, srpnová dražba firem Poldi a Poldi. Podnik, který je částí někdejšího rozsáhlého koncernu, je od loňského prosince v konkurzu a zaměstnanci dostali výpovědi. Insolvenční správce podle jeho zástupce Michala Žižlavského již zahájil přípravu exekutorské dražby s přísnějšími mechanismy proti maření prodeje.

Vítězem poslední dražby, která se konala koncem srpna, byla společnost Elaria Group. Zaplatit měla 256 milionů korun. Neznámá firma byla založena letos v dubnu. Sídlo má v administrativní budově v Praze 4, jde však jen o virtuální kancelář. Předchozí dva pokusy o prodej hutí skončily také neúspěchem. „Již před konáním druhé opakované dražby insolvenční správce AS Zizlavsky vyhodnotil situaci tak, že subjekty, které se účastní prodejního procesu, mají pravděpodobně zájem prodej prodlužovat. Doporučil proto zajištěnému věřiteli a věřitelskému výboru ukončení dosavadního procesu dražby a zahájení exekutorské dražby,“ uvedl Žižlavský. Připomněl, že u takové dražby jsou přísnější mechanismy proti maření prodeje. Lze nastavit vyšší dražební jistotu a uplatnit vyšší sankce.

Zajištěný věřitel i věřitelský výbor ale upřednostnili druhou opakovanou dražbu. Insolvenční správce s nimi předjednal kompromisní řešení, kdy bude v případě neúspěchu přímo zahájena exekutorská dražba. Podle něj šlo o nejrychlejší řešení. Druhou možností bylo přezkoumání vhodnosti udělených pokynů soudem, což vyžaduje určitý čas.

„Nyní, kdy byla zmařena i druhá opakovaná dražba, insolvenční správce AS Zizlavsky v souladu s předběžnou dohodou s věřiteli zahájil přípravu exekutorské dražby. Zatím má k dispozici kladná stanoviska věřitelského výboru a jednoho ze zajištěných věřitelů. Věřitelé požadují konkrétní exekutorský úřad, což správce odsouhlasil. Nyní buď proběhne řádný proces exekutorské dražby, nebo insolvenční správce AS Zizlavsky aktivuje dohledovou činnost insolvenčního soudu,“ dodal Žižlavský.

Skutečnost, že se prodej někdejší chlouby českého průmyslu opakovaně nedaří, mrzí hlavně bývalé pracovníky, z nichž někteří přišli dražby sledovat. Kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) už dříve poukazoval na to, že bývalí zaměstnanci dobře znají diagram železo-uhlík a mají k hutím citový vztah. „Je to obrovská škoda, protože Poldovka patří ke Kladnu, patří ke středním Čechám, a to, že se o ni pořádně nikdo nestará, je v tuhle chvíli pro Kladno jako největší město Středočeského kraje velký problém. Ale bohužel je v soukromých rukách a kraj ani město s tím toho moc udělat nemohou,“ uvedla dnes k další zmařené dražbě hutí hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO).

Loučení s mahárádžou. Mittal koupil ostravské hutě za 175 milionů, vytáhl z nich 47 miliard

Firmy Poldi a Poldi Trade byly poprvé vydraženy v dubnu za 261 milionů, vítězná společnost Compagnia del mediterraneo Steel založená krátce před dražbou ale včas nezaplatila. Podobná situace se opakovala po červnové dražbě, v níž uspěl podnikatel Jindřich Vlček s firmou Warhols Hold, 251 milionů také neuhradil. Dražitelé vždy složili jistinu 17 milionů, z níž se uhradily náklady dražby v několika milionech. Zbytek byl firmám vrácen.

Podle obchodního rejstříku Poldi dosud patří skupině Rucarto Limited zapsané na Kypru. Fungování před lety začaly komplikovat dluhy, například dodavatelům materiálů, energií a dalším, které dosáhly stovek milionů korun. Loni byl provoz podniku většinou zastavený. Soud povolil reorganizaci, vedení se ale nepodařilo splnit podmínky. V Poldi dříve fungovaly provozy ocelárny, kovárny, dokončující výroby a tepelného zpracování. V Poldi a Poldi Trade ještě nedávno pracovalo 150 lidí.

Někdejší chlouba českého průmyslu Poldi
Huť Poldi založil 18. května 1889 Karl Wittgenstein, jeden z nejvýznamnějších průmyslníků své doby, který byl ředitelem a spolumajitelem Pražské ocelářské společnosti. Poldi založil jako svoji soukromou společnost, pojmenoval ji na počest manželky Leopoldiny. V roce 1893 nechal patentovat slavnou ochrannou známku s profilem ženské hlavy, patrně Leopoldiny.
Huť se rychle prosazovala jako výrobce ušlechtilých ocelí a záhy se zařadila mezi přední světové výrobce a průkopníky v oboru. Poldi byla prvním výrobcem elektroocelí v českých zemích a hlavňová ocel Poldi anticoro z roku 1910 byla jednou z prvních nerezavějících ocelí na světě. Už roku 1897 měl podnik 20 zastoupení v Evropě a Rusku. Firma získávala prestižní zakázky, například na rakousko-uherských bitevních lodích.
Po roce 1918 představovala Poldina huť monopolního výrobce ušlechtilých ocelí v Československu. Špičkové materiály se uplatňovaly zejména v leteckém a automobilovém průmyslu, speciální tvrdokov Poldi diadur znamenal průlom do tehdejšího monopolu firmy Krupp. Z řady zakázek vyniká například dodávka na konstrukci slavného mostu Harbour v Sydney v 30. letech. V roce 1931 byl založen samostatný provoz Anticorro produkující chirurgické nástroje a kostní náhrady (kyčelní klouby).
Po roce 1989 se firma nedokázala vyrovnat s rozpadem socialistických trhů a omezením domácí průmyslové výroby. Koncern, který dával práci 20 000 lidí, byl ztrátový a pracoval na zlomek kapacity. V únoru 1992 se státní podnik přeměnil na akciovou společnost holdingového typu. Zhoršující se ekonomická situace vedla v únoru 1993 až k zastavení výroby oceli a vláda hledala východisko v urychlené privatizaci.
Vítězem v soutěži o 66 procent Poldi Ocel se v září 1993 stala společnost Bohemia Art podnikatele Vladimíra Stehlíka, který s oborem neměl žádné zkušenosti a chyběl mu i potřebný kapitál. Pod Stehlíkovým vedením se postupně součásti holdingu dostaly do konkurzu a zastavily výrobu.
Od podzimu 2012 funguje Poldi Hütte pod jménem Poldi s.r.o. s novou vlastnickou a manažerskou strukturou. Podle obchodního rejstříku patří společnost se základním kapitálem 200 tisíc korun firmě Rucarto Limited zapsané na Kypru.
Poldi se už v roce 2014 potýkala s problémy, především s opožděnými výplatami. Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. V rámci insolvenčního řízení soud v červnu 2016 povolil reorganizaci, o kterou zažádal nový investor.
Loni v lednu začala ocelárna po roce fungovat v ostrém provozu, ještě v lednu byla znovu odstavena. Poté fungovala omezeně, nyní výroba stojí. Vedení firmy se nepodařilo splnit podmínky reorganizace, například splacení dluhů. Pomoci měl také nový investor, jednání ale nevyšla.
Loni v březnu věřitelé odhlasovali pokračování reorganizace, v listopadu dal soud firmě další lhůtu pro její splnění. V prosinci soud poslal společnost do konkurzu. Zaměstnanci dostali výpovědi.