Česko má za sebou rekordní turistický rok a lidé z turistického byznysu začali přemýšlet, jak vylákat cizince z přetížené Prahy. Tuzemské lázně se například zapojily do projektu, který by je měl dostat na seznam kulturního dědictví UNESCO, největší tuzemská hotelová síť zase do regionů posílá stovky milionů na investicích.
Bylo to vlastně jen pár slov při zasedání komise pro Evropu Světové organizace cestovního ruchu při OSN, která zmínila česká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Cílem Česka je podle ní využít současného turistického boomu pro rozvoj regionů. Jenže co ministryně bere jako úvahu a přemýšlí, jak z Evropy dostat peníze na rozvoj infrastruktury a dalších věcí, které mimo Prahu chybí, to už začali brát ostatní za vlastní.
Protože zatím je z čeho těžit. V českých hotelech, penzionech či kempech se loni ubytovalo rekordních 20 milionů turistů, což bylo o 9,1 procenta více než předloni. Zahraničních návštěvníků bylo o 9,2 procenta více a domácích o devět procent. Nejvíce se počet turistů zvýšil v Jihomoravském kraji.
Nejvíc cizinců přijelo tradičně z Německa. Počet Němců se meziročně zvýšil o 3,9 procenta na téměř dva miliony. Druzí byli Slováci, jichž do českých ubytovacích zařízení přijelo 688 tisíc. Ve srovnání s předchozím rokem jich bylo o 7,2 procenta víc. Na třetí příčce se umístilo Polsko, odkud přijelo 578 tisíc hostů.
Na tenhle příliv začaly reagovat lázně. Chtějí o sobě dát v zahraničí vědět díky uvedení na seznam UNESCO. V Česku se nominace týká Karlových Varů, Mariánských Lázní a Františkových Lázní. Celkem by pak mělo jít o 11 měst sedmi evropských zemí a UNESCO o nich rozhodne zřejmě za dva roky v létě. Letos v září se pak starostové ještě sejdou před finálním podáním přihlášky. Kvůli nominaci byla mimo jiné sjednocena a rozšířena památková ochrana v dotčených českých městech. Součástí jejich památkových rezervací je nyní i takzvaná lázeňská kulturní krajina.
Když Číňan vezme manželku a synka na výlet, utratí dvakrát tolik než Američané
Kromě lázní se o svůj díl z turistického ruchu hlásí i největší tuzemská hotelová síť Orea. Do roku 2021 investuje přes 600 milionů korun. Už vloni zahájila rozsáhlé rekonstrukce svých hotelů Horizont na Šumavě, Voroněž v Brně a Pyramida v Praze, kterým letos přibude Resort Devět skal na Vysočině a Horal ve Špindlerově Mlýně.
V tomto roce půjde podle čísel firmy 31 milionů pro Resort Devět Skal, Horizont Šumava chystá rekonstrukci v hodnotě 46 milionů, Horal ve Špindlerově Mlýně 30 milionů a v dalším roce přibližně 100 milionů. Brněnský Hotel Voroněž letos dostane investici ve výši 60 milionů.
„Nejedná se zdaleka jenom o investice do hardwaru, ale důležitá je i investice do personálu a jeho vzdělávání a do nových technologií, jako je například robotizace,“ komentuje Gorjan Lazarov, ředitel hotelové sítě Orea Hotels & Resorts. Peníze jdou i do technologií. Orea například pořídila nové elektromobily, vybuduje dobíjecí stanice u svých hotelů, chystá spuštění otevírání dveří ve svých hotelech pomocí telefonu.
Investice jsou podle Lazarova v dnešní době nutnost kvůli hodnocení zákazníků. Pokud neroste nebo v horším případě klesá, nejpozději za 6 měsíců se to odrazí v tržbách.
Snaha v regionech je jedna věc, tou druhou je, že by stejně agilní měly být i kraje a stát. Ministryně Dostálová to na konferenci shrnula poměrně přesně. „Máme třeba nádhernou jižní Moravu. Ale pokud turista při cestě tam stráví na dálnici D1 více než pět hodin, tak se o tom doma samozřejmě zmíní,“ řekla.
Dále čtěte:
Úspěch digitální ekonomiky. Počet hostů přes Airbnb v Česku vzrostl o více než polovinu
Richard Burdett: Růst měst je tikající bomba
