Menu Zavřít

U snědené dálnice. Stavělo by se, ale přestává být za co

16. 11. 2019
Autor: Martin Pinkas

Budou o kompletní dálniční síti snít i naši potomci za padesát let?

Doby, kdy bylo spoustu peněz, ale málo staveb silnic, dálnic či železnic, definitivně skončily. Dnes by se stavělo, ale už přestává být za co. A kvapem se blíží ještě mnohem horší doby. Nedávno vládou schválený rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) dokazuje, jak vláda projedla budoucnost, jakkoli jsou plánované výdaje nejvyšší za posledních deset let. Ekonomika přitom citelně oslabuje svůj růst a vládní pomoc akcelerací veřejných investic by byla zcela namístě. Rozdávání v sociální a mzdové oblasti si nyní vybírá svou daň a vláda bude svou fiskální politikou v přicházejících horších dobách zase šlapat na brzdu místo na plyn.

Ve skutečnosti je totiž těch necelých 87 miliard citelně méně než letošní realita, kdy bylo sice naplánováno 86 miliard, ale skutečnost se bude blížit sto miliardám korun po navyšováních během letošního roku. Navíc výhled, který byl součástí rozpočtu SFDI na letošní rok, předpokládal výdaje v roce 2020 na úrovni o deset miliard vyšší, než nyní vláda schválila. Takže meziročně se plánuje reálně méně. A to přesto, že součet požadavků na financování již probíhajících nebo k zahájení připravených staveb dosahuje 109 miliard korun. V této částce je zahrnuta i dosud poskytovaná pomoc krajům ve výši zhruba dvou miliard korun na opravy silnic II. a III. tříd. Ty byly v posledních letech ze státního rozpočtu dotovány částkami od dvou do čtyř a půl miliardy korun ročně a celková částka představuje více než šestnáct miliard korun.

Když tento penězovod vyschne, bude to na stavu okresek citelně znát. Navíc se do potíží dostanou lokální dodavatelé stavebních prací a sníží své kapacity, což do budoucna venkovskou údržbu prodraží.

Prožráno po česku

Problémy ve financování působí mnohaleté přibrzdění investic, které mělo dopad do hotovostního přílivu peněz z EU. Evropské fondy proplácejí dotace až na dokončené investice. Do té doby je nutné je financovat z domácích zdrojů. Vyplacené dotace se pak opět použijí jako domácí financování dalších staveb. Prudké zpomalení výstavby tak způsobilo, že přitekly peníze, ale nebylo do čeho je investovat, a tak byly v rámci rozpočtu spotřebovány na jiné účely. Česky řečeno prožrány.


Arrivederci. Italské stavební firmy opouštějí české dálnice

 Dálnice, ilustrační foto


Pro rok 2020 se tak počítá s příjmy z fondů EU ve výši pouhých třinácti miliard korun. Proto je nyní třeba vyčleňovat pro SFDI nové národní zdroje, které ale samozřejmě jinde mohou chybět. Tyto národní zdroje pak z oněch 87 miliard na příští rok činí celých 70 miliard, což je pro rozpočet zjevně dlouhodoběji neudržitelné, protože ve výhledu na roky 2021 až 2022 mají národní zdroje citelně klesat. Samotná dotace, bez vlastních zdrojů SFDI z mýtného, dálničních poplatků a z části spotřebních daní, činí pro příští rok 36 miliard, ale v dalších letech má být o deset miliard nižší.

A tak ještě přespříští rok má mít SFDI na útratu o miliardu více než v nadcházejícím roce, ale v roce 2022 je predikován už pětimiliardový propad. Přitom se počítá s růstem přílivu evropských peněz o deset miliard ročně a čerpáním úvěru u Evropské investiční banky ve výši kolem tří a půl miliardy ročně.

Evropských peněz ubude

Přestože evropské fondy z rozpočtu na léta 2014 až 2020 budou ještě nějaký čas dobíhat, už nyní je jasné, že příští vláda bude řešit zapeklitý oříšek. Evropských peněz na dopravní stavby dramaticky ubude. Dopravní dotace čerpáme z Fondu soudržnosti, který má mít v příštím rozpočtovém období podle posledních návrhů o třetinu peněz méně. A druhý zdroj, Fond pro regionální rozvoj, má tři čtvrtiny peněz směřovat na podnikání, výzkum a inovace, životní prostředí a udržitelný rozvoj, což dálnice nebudou. Že by bylo možné čerpat dál částky blížící se obvyklým dvaceti miliardám, je čirou iluzí.

A tak je na stole opět PPP (Public-Private Partnership, partnerství veřejného a soukromého sektoru - pozn. red.). Už v příštím roce má být spuštěn pilotní projekt na úsek mezi Prahou a Pískem. Schválen byl v roce 2016 a nyní v listopadu by měl být vybrán koncesionář, který dálnici postaví a bude provozovat. Takže žádný kalup to není. Navíc dosavadní pokusy skončily vždy blamáží. I PPP však musí stát v budoucnu splácet.

Prostě bez toho, že zabrzdíme růst státních výdajů na spotřebu a otočíme je do investic, nic moc v Česku nepostavíme a o kompletní dálniční síti budou snít i naši potomci za padesát let.

Čtěte také:

Kremlíkovi schází v rozpočtu miliardy na dopravní stavby, propouštění zaměstnanců mu nevadí

ŘSD může dostavět úsek D3 u Ševětína. Soud zamítl žalobu proti vyvlastnění

Stát nestíhá stavět váhy na dálnicích, má několikaleté zpoždění

O měsíc rychleji a 148 milionů dráž. Stát podepsal smlouvu na dostavbu dálnice D11

Vyhrabat a odvézt. Část zvlněné D1 na Ostravsku se bude muset postavit znovu

MM25_AI

První plány na výstavbu české dálniční sítě pocházejí již ze 30. let. Stále však chybí zhruba 800 kilometrů

  • Našli jste v článku chybu?