Úřad pro ochranu hospodářské soutěže znovu přezkoumá zadávací řízení na mýtný systém, ministerstvo dopravy podle něj vybralo konsorcium firem CzechToll ze skupiny PPF Petra Kellnera a slovenské SkyToll. Předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj dnes zrušil prvoinstanční rozhodnutí, jež v květnu zrušilo výběr vítěze tendru na vybudování a provoz systému na výběr elektronického mýta od roku 2020.
Ministr dopravy Dan Ťok (ANO) Rafajovo rozhodnutí uvítal, stejně jako vítězný CzechToll. Firmu Kapsch naopak rozhodnutí překvapilo, protože podle ní úřad v minulosti zrušil zakázky i kvůli menším problémům.
Po přezkoumání rozhodnutí a na základě doporučení rozkladové komise předseda Rafaj došel k závěru, že ačkoli jednotlivé skutkové závěry prvostupňového rozhodnutí jsou správné, právní posouzení celé věci je nutno dopracovat, uvedl mluvčí antimonopolního úřadu.
„Já jsem rád, že takové rozhodnutí padlo a že to umožňuje, abychom pokračovali v soutěži, jak jsme říkali,“ řekl Ťok novinářům v Praze. Obsah rozhodnutí nechtěl blíže komentovat, protože zatím neměl možnost se s ním seznámit. Ministerstvo dopravy podalo k antimonopolnímu úřadu rozklad proti původnímu rozhodnutí ÚOHS o zrušení tendru.
Mýto neumí ani Němci. V nejdražším sporu v dějinách dal Berlín 6 miliard jen za právníky
„Překvapilo nás to, zvláště v kontextu jen několik týdnů starého rozhodnutí ÚOHS ve věci dostavby dálnice D35, kde za obdobné, ale podstatně menší změny v zadávací dokumentaci celou zakázku zrušil,“ uvedl šéf Kapsche Karel Feix. Podle něj ovšem nyní antimonopolní úřad alespoň dostane prostor k vyřešení ještě podstatnějších problémů tendru. Mínil tím prozkoumání technologické neutrality tendru a také neurčitosti zadávací dokumentace, která podle firmy neumožňovala přesně stanovit nabídkové ceny. Feix zároveň připomněl předchozí nabídky k náhradnímu řešení mýta. Tím byla nabídka na odkup části firmy do rukou státu a také soutěž na provoz současného systému.
Podle firmy CzechToll se naopak ukazuje, že soutěž byla transparentní a férová. K jejímu zrušení podle mluvčího Miroslava Beneše nebyl důvod, protože předávání dokumentace na discích je běžné a vzhledem k nabídkám, které ministerstvo dopravy obdrželo, je podle něj zjevné, že uchazeči zadání pochopili.
„Hlavním důvodem zrušení zadávacího řízení v prvním stupni byla netransparentnost při předávání části zadávací dokumentace na přepisovatelných datových nosičích, takzvaných flash discích, jejichž obsah nebyl zajištěn proti případné změně a nebylo možno takové změny obsahu ani zpětně přezkoumat,“ připomněl Švanda.
Přečtěte si: Ťok chce uhasit mýto, i když ví, že to nestihne
Úřad nezvážil skutečnost, že obsahem sporné části zadávací dokumentace byly informace o stávajícím mýtném systému, jejichž autorem byl sám navrhovatel, a to společnost Kapsch Telematic Services. Tato firma rozporovala netransparentnost a podstatnou část návrhu na přezkoumání úkonů ministerstva opírala o tvrzení o újmě na své straně.
Naopak žádný z dalších účastníků zadávacího řízení způsob ani obsah části dokumentace nerozporoval. „Navíc navrhovatel výslovně ve svém návrhu neuvedl, v čem měla spočívat újma na jeho právech. Otázka existence hrozby újmy na právech navrhovatele tak nebyla uspokojivě vyřešena, ačkoliv se jedná o nutnou podmínku řízení před úřadem,“ uvedl Švanda.
Podle něj úřad dostatečně nezvážil změny provedené zadavatelem v zadávací dokumentaci ani se nezabýval vlivem provedených změn na výběr dodavatele. „V otázce nedostatečného vymezení zadávacích podmínek, tedy nejasně stanovené kilometráže zpoplatněných úseků pozemních komunikací pak rozkladová komise dospěla k závěru, že pro účely koncipování nabídkové ceny byly podmínky vymezeny dostatečně a všichni dodavatelé měli pro stanovení ceny shodná východiska,“ dodal Švanda.
Konsorcium, které ministerstvo vybralo, mělo za 10,75 miliardy korun deset let s použitím satelitní technologie vybírat a spravovat mýtné na dálnicích a silnicích první třídy. Dosud byl mýtný systém provozován prostřednictvím mimkrovlnných bran společností Kaspch, která se v tendru umístila na druhém místě s nabídkou zhruba o 2,7 miliardy vyšší. Dalšími uchazeči byl maďarský National Toll Payment Services a německá firma T-Systems.
Čtěte také:
