V dozorčí radě energetické společnosti ČEZ končí její předseda a někdejší předseda Akademie věd Václav Pačes. Pokračovat v ní nebudou ani Robert Šťastný, který býval označován za nominanta KDU-ČSL, a Petr Polák, který podle médií platil za muže bývalého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Dnes v noci o tom rozhodla valná hromada firmy, která trvala více než 14 hodin. Valná hromada také rozhodla, že ČEZ vyplatí akcionářům stejnou dividendu jako loni, 33 korun za akcii před zdaněním.
Novými členy rady byli zvoleni bývalý člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal, šéf odboru státního rozpočtu na ministerstvu financí Karel Tyll a bývalý viceprezident Komory auditorů ČR Otakar Hora, který byl dříve také zodpovědný za provozní řízení společností poradenské skupiny KPMG v České republice.
Nominaci Tylla a Lízala ministerstvem financí minulý týden schválil vládní výbor pro personální nominace, Hora dosud působil v ČEZ ve výboru pro audit. Dozorčí rada ČEZ má 12 členů. Stát má osm členů, zbytek jsou zástupci zaměstnanců.
Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ještě jako ministr financí v Sobotkově vládě uvedl, že na základě tehdejších koaličních dohod nominoval do dozorčí rady ČEZ za stát čtyři zástupce jeho resort, tři zástupci byli nominováni ČSSD a jeden KDU-ČSL.
Média v posledních letech častokrát spekulovala o tom, že Babiš chce svůj vliv v ČEZ navýšit. Například loni v lednu nynější premiér uvedl, že zástupci ministerstva financí v dozorčí radě firmy hlasovali na konci roku 2016 proti prodloužení mandátu stávajícímu vedení firmy. Byli ale přehlasováni a dozorčí rada před Vánocemi 2016 potvrdila ve funkci předsedy představenstva ČEZ na další čtyři roky Daniela Beneše.
Lov posledních partyzánů. Babišově čistce stále odolává Beneš
Dozorčí rada ČEZ mimo jiné volí a odvolává členy představenstva firmy. Generálního ředitele pak volí představenstvo. Týdeník Respekt tento týden uvedl, že vůči Benešovi jsou v dozorčí radě společnosti loajální čtyři zástupci zaměstnanců. Další čtyři místa jsou obsazena lidmi nominovanými v minulosti z ministerstva financí, tedy s požehnáním Babiše, napsal Respekt. „Pokud by Babiš chtěl dostat ČEZ pod kontrolu, potřeboval by ke svým čtyřem nominantům ještě další tři,“ podotkl týdeník.
Respekt dodal, že při rozdělení míst nicméně premiér bude muset přihlédnout k tomu, že o místa v ČEZ mají zájem také ti, jejichž podporu potřebuje pro vznik nové vlády, kterou by mělo sestavit hnutí ANO se sociálními demokraty s podporou komunistů. Beneš s Babišem jednali minulý týden na Pražském hradě s prezidentem Milošem Zemanem. Generální ředitel ČEZ po jejím skončení uvedl, že tématem schůzky byla budoucnost české a evropské energetiky.
Přečtěte si komentář: Česká energetika bez šťávy
Beneš letos v lednu podpořil Zemana při znovuzvolení hlavou státu přítomností v jeho volebním štábu. K účasti generálního ředitele firmy ve štábu ČEZ už dříve uvedl, že ji nelze považovat za politicky angažované jednání.
Účastníci valné hromady nejprve zamítli návrh představenstva společnosti, který kromě výplaty dividendy 33 korun za akcii žádal také výplatu tantiém pro vedení firmy v celkové výši 21 milionů korun. Následně byl schválen protinávrh ministerstva financí. Resort navrhoval dividendu ve stejné výši, s odměnami pro představenstvo a dozorčí radu ČEZ však nepočítal. Tantiémy nebyly vedení společnosti vyplaceny ani v předcházejících třech letech.
ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který drží právě přes ministerstvo financí 70 procent akcií. Hlasování na valné hromadě společnosti tak vesměs končí podle přání resortu. ČEZ loni vzrostl čistý zisk o 30 procent na 19 miliard korun, tržby klesly o procento na 201,9 miliardy korun. Čistý zisk společnosti očištěný o mimořádné vlivy, ze kterého se počítá dividenda, loni činil 20,7 miliardy korun, meziročně o pět procent více.
Dále čtěte:
