Ve stopách Kellnera: do asijského dobrodružství se pouští další české firmy

Český kapitál stále sebevědoměji proniká na asijské trhy. Suverénní je zejména Home Credit Petra Kellnera.

Z Česka ročně odtéká do zahraničí skoro 300 miliard korun, které si firmy vlastněné zahraničními majiteli vyplácejí na dividendách. Tuzemská ekonomika je pro zahraniční korporace velmi zisková, loni inkasovaly 8,3 procenta českého HDP. V budoucnu by ale mohly peníze plynout i opačným směrem.

Majitelé kapitálu jako senátor Ivo Valenta, nejbohatší Čech Petr Kellner či judista a developer Pavel Rejchrt z Finepu čile investují v zahraničí, odkud si budou – pokud vše dobře půjde – v budoucnu sami stahovat dividendy. V tomto vydání týdeníku Euro jsme se důkladněji podívali zejména na firmy, které se nebojí ve velkém investovat vlastní kapitál na nejrychleji rostoucích trzích současnosti – na Dálném východě a v jihovýchodní Asii. Najdeme tu jak příběhy úspěchu, tak bolestné nárazy na místní „specifika“.

Těžká váha

Jednoznačně nejtěžší vahou v Asii je Petr Kellner. Prostřednictvím své firmy Home Credit je přítomen na šesti trzích hlavně jihovýchodní Asie (Indie, Čína, Vietnam, Kyrgyzstán, Indonésie, Filipíny). S myšlenkou jít do Asie přišli v PPF už dávno.

Poté, co Kellner expandoval v roce 2002 do Ruska, začal přemýšlet, jak ve skupině rozprostřít rizika, aby nebyl ­tolik závislý na této východní velmoci. „Petr Kellner někdy v letech 2008 až 2010 řekl, že měníme strategii skupiny PPF a nezajímá nás žádná investice pod 100 milionů eur, protože jakákoli menší investice vyžaduje stejné nasazení mana­gementu. Naše výnosy pocházely v té době hodně z Ruska a měli jsme už zkušenost s Vietnamem, který není malý trh, je desetkrát větší než Česko. A pak přišel plán byznys diverzifikovat do Asie a jít do Číny,“ vypráví David Minol, manažer Home Creditu, který pomáhal splátkový byznys rozvíjet v Číně, potom řídil filipínské a nyní indické operace.

Digitalizace a moderní technologie. Indie se mění, říká David Minol z Home Creditu

Od roku 2007 Kellner (a v menší míře i Jiří Šmejc, který je minoritním spolu­majitelem Home Creditu) do expanze v Číně, Vietnamu, Indii, Indonésii a na Filipínách investoval celkem 1,6 ­miliardy eur (42,6 miliardy korun). Například na svém největším trhu v Číně za deset let nabral 89 tisíc zaměstnanců a loni rozpůjčoval 13,3 miliardy eur.

V Indii pro Home Credit pracuje 18 ti­sícovek lidí a firma má po šesti letech 25 tisíc prodejních míst. Lidé si od Home Creditu nejčastěji půjčují kolem 100 eur na nový smartphone, jichž se v Indii prodá za rok asi 100 milionů kusů, na klimatizaci či lednici. Zajímavé také je, že v Indii se půjčuje bezúročně a že splátková společnost dostává provizi v řádu jednotek procent od prodejce. Této zemi Kellner evidentně věří, protože tam začíná budovat i vlastní banku. Letos na jaře požádal tamního regulátora o bankovní licenci pro PFF banku. „Je to proto, abychom nebyli tak závislí na Číně. Chceme změnit fakt, že jsme tam loni poskytli 60 procent našich půjček,“ říká Minol.

Velká závislost na ekonomice jedné země se Kellnerovi už v minulosti nevyplatila. Po zavedení sankcí začala ruská ekonomika stagnovat a Rusové hromadně přestali splácet úvěry na spotřební zboží. Home Credit kvůli tomu jen za první pololetí 2015 prodělal celkem 90 milionů eur (asi 2,44 miliardy korun), za první pololetí 2014 pak vykázal kvůli Rusku ztrátu 79 milionů eur. Situace tehdy pro Kellnera nevypadala dobře.

Na nových trzích se tomu teď jeho manažeři snaží předcházet. Své klienty upozorňují textovými zprávami, že mají zaplatit. Na Filipínách vytiskli komiks o finanční gramotnosti, se kterou mají problémy napříč Asií. Vstup na Filipíny byl dosud pro Home Credit nejrychlejší. „Od chvíle, kdy jsme tam poslali prvního člověka, do první půjčky uplynulo jen 11 měsíců,“ chlubí se Minol, který dnes už žije v Praze a do Asie jen „dojíždí“.

Judista na stepích

Na Filipínách se snaží prorazit i další český miliardář David Beran. Jeho ­skupina Profireal, která stejně jako Kellner poskytuje nebankovní půjčky, se tam vydala loni. Dnes je však Marek Němčík, který Profireal zastupuje, zdrženlivý a k tématu se nechtěl vyjadřovat.

Situace zřejmě nebyla v Asii růžová ani pro firmu dalšího byznysmena ze stovky nejbohatších Čechů. Strojírenský holding Ivana Zacha ZVVZ Group chtěl postavit spalovny v Číně, která je kvůli překotné urbanizaci zahlcena smogem. Založil tam dceřinou firmu, která podepsala předběžné smlouvy s čínským teplárenským sdružením v hodnotě stovek milionů korun. „Projekt rozvoje na tomto trhu byl z naší strany utlumen a dále jej nerozvíjíme. Obchodně na tomto trhu aktivní nejsme. Věnujeme se jiným trhům,“ odpověděl lakonicky na dotaz, jaká je aktuální situace, obchodní ředitel ZVVZ Martin Španvirt.

Naopak úspěšná story se zatím rozvíjí v Mongolsku. Čtyřiadvacetiprocentní akcionář developera Finep Pavel Rejcht tam už pět let staví bytové domy. Hlavně v začátcích mu hodně pomohlo, že je od mládí judistou. Judo a zápas jsou v Mongolsku stejně populární sporty jako u nás fotbal a hokej. „Je to divoký východ. Co si nevybojujete, to nemáte. Ale boj je tam férový,“ říká Rejchrt, který mimochodem sponzoruje i olympijského vítěze Lukáše Krpálka.

Finep staví v druhém největším mongolském městě Erdenet dva tisíce bytů. Hotových má zatím šest bytových domů po devadesáti bytech. „Teď už kapitál jen reinvestujeme. Když to hodně zjednoduším, první investice byla čtyři miliony dolarů, kumulovaná investice, kterou jsme tam za celou dobu protočili, pak 18 milionů dolarů,“ říká Rejchrt.

Marže pro developery jsou v Mongolsku podobné jako v Česku - kolem dvaceti procent a Rejchrt i přesto, že nese větší riziko než v Česku, na Mongoly nedá dopustit. „Investování v Mongolsku nezohledňuje kurzová rizika, vzdálenost, to že do práce létám dvanáct hodin, takže je v tom kus fandovství. Myslím, že investovat v Mongolsku bez srdíčka nedává smysl,“ říká Rejchrt, který dvanáctihodinový let do této asijské země absolvuje asi šestkrát ročně. Velkou výhodou pro Čechy je, že asi 20 tisíc Mongolů ze tří milionů obyvatel mluví česky. Drží pospolu, mnoho z nich pracuje ve státní správě nebo šéfuje odborům na ministerstvech.

Kasina nejsou pro Vietnamce

Tok investic, který míří z Česka do asijských zemí, je stále poměrně slabý. Podle předběžných údajů České národní banky dosáhly přímé investice českých firem do zahraničí loni 629,3 milionu korun, o rok dříve to pak bylo 1,4 miliardy korun. Platí, že nejradši mají tuzemští investoři Indii a Čínu, aktivní jsou také ve Vietnamu.

V posledně jmenované zemi investuje i senátor a uherskohradišťský patriot Ivo Valenta. První kasino otevřela jeho firma Synot South-East Asia v roce 2015 a následně přibyla ještě další dvě. „Celková investice a náklady do techniky, produktů a souvisejících nákladů jsme zatím měli kolem pěti milionů eur (125 milionů korun),“ řekl týdeníku Euro obchodní ředitel Synotu Miroslav Valenta mladší, který má na starost kromě Česka, Slovenska, Španělska a Afriky také vietnamské aktivity Synotu. Valenta junior, který je synovcem senátora, tvrdí, že kasina jsou zisková. „Na tento rok máme v plánu otevřít další tři kasina,“ dodává pak.

Ve Vietnamu mohou být kasina pouze v pětihvězdičkových hotelích a sami Vietnamci do nich nemají povolený vstup. Takže v kasinech hrají hlavně Číňané, Australané a další turisté z okolních států. Valenta junior jezdí do Vietnamu od roku 2009 a tvrdí, že tam vládne mnohem větší byrokracie než v Česku. „Nikdy si nemůžete být jisti lhůtami, protože nikdo vám nic neřekne. A pak vám oznámí, že už to je, a musíte doložit všechny dokumenty během pár dní,“ usmívá se.

Jinak se mu ale v zemi hazardu daří. Asiaté jsou obecně velcí hráči a regulace není tak přísná jako v Česku. Synot ale nechce Vietnamem skončit. Právě v těchto dnech probíhá celní řízení první várky „jednorukých banditů“ a dalších hracích strojů do Kambodži, která se má stát další investiční destinací české hazardní skupiny.

Ne všem se ale na tamním trhu daří. Ve Vietnamu se nedávno odehrál jeden z největších krachů, jaké české firmy v Asii zažily. Přerovská společnost Sezako se před sedmi lety rozhodla investovat 30 milionů korun do těžby štěrku ve vietnamské provincii Ha Tinh. Poté, co projekt zrealizovala, se však rozhádala se svým místním partnerem Phan Cong Hienem, který žil 28 let v Česku. Začal dlouhý kolotoč soudů, který pro Sezako neskončil dobře.

Jedním fiaskem se však jiní odradit nedají. Do Číny, konkrétně Šanghaje, se aktuálně chystá proniknout síť lékáren Dr. Max, která patří skupině Penta. „Máme už připravený tým a jednáme spotenciálními společnostmi o koupi,“ prohlásil v dubnu spolumajitel Penty Marek Dospiva. Firma se bude držet své dosavadní strategie, tedy skupování menších řetězců lékáren a vytváření silnějšího celku. Čínský trh představuje téměř 1,4 miliardy zákazníků a je po Spojených státech druhým největším trhem na světě. Působí na něm 400 tisíc lékáren.

Bulharský rezident

V ústraní rozvíjí své asijské aktivity energetická skupina Energo-Pro Jaromíra Tesaře. V asijské části Turecka zainvestovala dohromady 24 miliard korun a své investice si pojistila u státní pojišťovny EGAP, která české firmy podporuje. V Turecku Tesař vlastní pět vodních elektráren a další dvě v současnosti staví. „Turecká vláda nastavila velmi vstřícné podmínky pro rozvoj vodní energetiky - včetně velkých projektů. Stát vám pomůže s územním řízením, přeložkami silnic i dalšími překážkami. Po dokončení elektrárny získáte po dobu deseti let zvýhodněnou výkupní cenu vyrobené elektrické energie,“ vyjmenovává výhody tamního trhu obchodní ředitel firmy Energo-Pro Pavel Váňa. Jaromír Tesař, který dlouhodobě žije v Bulharsku, má vodní elektrárny a distribuční společnosti také v Gruzii či Česku.

Voda teče bez ohledu na politiku. Energo-Pro rozjíždí ambiciózní projekty

V asijských zemích působí ještě řada menších firem. V Číně se daří například malé hlinské firmě Příhoda, která vyrábí vzduchové potrubí. Svůj obchod otevřela letos v Tokiu i česká sklárna Moser, a má tak v regionu po Šanghaji už druhý. V Indii je aktivní výrobce železničních kol Bonatrans Jitky Komárkové Cechlové.

A jejich aktivita se projevuje už i v růstu národního důchodu, který ukazuje, kolik peněz každý rok vydělají čeští občané v tuzemsku i cizině. Hrubý národní důchod loni rostl rychleji než hrubý domácí produkt. Český kapitál pomalu sílí.

Čtěte také:

Farmaceutický průmysl je jako ruská ruleta, říká Radek Špíšek, který vyvíjí nové metody léčby rakoviny

Kellner věří Culture Tripu. PPF masivně investuje do londýnského startupu

Kellnerova PPF dál nakupuje. Získala 29,4 procenta v ČD - Telematika