Vedení energetické společnosti ČEZ ustoupilo od plánu na rozdělení této polostátní firmy, důvodem byl odpor politiků v čele s ministrem průmyslu a obchodu Tomášem Hünerem (za ANO).
„Akcionářská práva státu ve skupině ČEZ vykonává ministerstvo financí. Za MPO ale na nadcházející valnou hromadu dáváme jasné doporučení, a to rozhodné ne dělení skupiny ČEZ,“ řekl Hüner. Ministerstvo financí zatím nechtělo věc komentovat a mluvčí ČEZ Ladislav Kříž uvedl, že program nadcházející valné hromady ČEZ bude teprve zveřejněn, ale „žádné schvalování transformace se nenavrhuje“. Informovaly o tom dnešní Hospodářské noviny (HN).
O rozdělení firmy, ve které stát přes ministerstvo financí drží zhruba 70 procent akcií, se uvažuje především kvůli stavbě nového jaderného zdroje. ČEZ dříve uvedl, že zkoumal šest možných alternativ rozdělení. Nejpreferovanější variantou je ta, že by stát plně vlastnil jadernou, uhelnou, těžební a obchodní část. „Nový ČEZ“, ve kterém by si měl stát v první fázi ponechat 51 procent, by zahrnoval distribuci, prodej, obnovitelné zdroje a energetické služby ESCO.
Přečtěte si rozhovor s Danielem Benešem:
Beneš: Rozdělení ČEZ na čistou a špinavou část je dobrý nápad
Hüner už dříve Hospodářským novinám řekl, že rozdělení ČEZ kvůli výstavbě nového jaderného bloku je hloupost. Není prý jisté, zda je transformace ideálním řešením a nejsou také spočítány dopady pro akcionáře.
List nyní napsal, že Hüner chce dát vládě doporučení, jak ve věci pokračovat, do konce roku. Podle studie, kterou si nechalo ministerstvo zpracovat od firmy PwC a kterou mají HN k dispozici, stále chybí dokumenty, které by analyzovaly vývoj cen elektřiny, možné způsoby financování reaktorů, návratnost projektu či dopadu jejich výstavby do veřejných rozpočtů. Teprve s těmito analýzami bude jasné, jestli by měla nové reaktory platit sama firma a jestli by potřeboval stání pomoc, a teprve poté se může prý debatovat o rozdělení ČEZ, uvedly HN.
Společnosti ČEZ loni meziročně vzrostl čistý zisk o 30 procent na 19 miliard korun. Tržby klesly o procento na 201,9 miliardy korun.
O energetice čtěte také: