Tlak na růst mezd nejvíce dopadá na montovny, sklady a obchodní řetězce, které vyplácejí podprůměrné mzdy. Do potíží se však mohou dostat i banky.
Mzdy ve velkých českých společnostech se sbližují. Velké banky, energetické a telekomunikační podniky i věhlasné globální koncerny sice platí dobře, ale mzdy v posledních letech příliš nezvyšují. Naopak chemičky, gumárny a potravinářské podniky, které ještě před pár lety platily zaměstnancům okolo 20 tisíc hrubého měsíčně, jsou nuceny přidávat deset i více procent ročně, aby si udržely své zaměstnance.
Takové je jedno ze zjištění z analýzy výše a vývoje mezd zpracované týdeníkem Euro. Zaměřili jsme se na 212 podniků z patnácti oborů, které včas zveřejnily finanční výsledky za minulý rok. Jen pro představu: Sledované společnosti zaměstnávají v součtu více než půl milionu lidí a v loňském roce na mzdách vyplatily celkem přes 250 miliard korun.
Průměrný měsíční příjem ve 212 sledovaných velkých podnicích přesáhl 38 tisíc korun. Tedy o téměř devět tisíc více, než činil průměrný hrubý výdělek zaměstnance v loňském roce podle údajů Českého statistického úřadu. Dlužno dodat, že většina zaměstnanců pracuje v malých a středních podnicích, které si tak štědré odměňování zaměstnanců nemohou dovolit.
Kam mizejí řemeslníci
Mezi dvěma stovkami sledovaných firem své zaměstnance v loňském roce nejlépe platil podnik IBM Česká republika, kde průměrný plat včetně odměn a bonusů dosáhl bezmála 163 tisíc korun.
Další příčky obsadily velké auditorské a poradenské společnosti spolu se softwarovými firmami, ve kterých se průměrný měsíční příjem zaměstnanců včetně odměn pohybuje od 70 tisíc do 100 tisíc korun. Nad hranicí 50 tisíc již nalezneme také mobilní operátory, velké banky a některé energetické společnosti.
Naopak tucet nejhůře platících zaměstnavatelů z dvou stovek vybraných se pohybuje v rozmezí 20 tisíc až 25 tisíc korun měsíčně. Tuto skupinu tvoří hlavně maloobchodní řetězce, doplněné o průmyslové podniky z oborů potravinářství, montáže elektronických zařízení a gumárnu Trelleborg Bohemia. Další kandidáty od zařazení do přehledu zachránilo jen to, že včas nezveřejnily účetní výsledky za loňský rok. Například obchodní řetězec Hruška měl předloni mzdový průměr jen lehce přes 15 tisíc korun.
Podle statistik personální agentury Profesia, která vedle jiných aktivit provozuje mzdový srovnávač Platy.cz, je největší tlak na růst mezd u technických a dělnických profesí. Nástupní mzda u nových nabídek práce pro servisní inženýry, obsluhu stavebních strojů, montéry či konstruktéry byla letos v říjnu o více než 25 procent vyšší než loni.
Napětí na pracovním trhu dále navyšují noví investoři. Jak upozornil David Svatoš, spolumajitel poradenské společnosti Logio, jen za posledních pět let narostl počet skladových hal v Česku o dvě třetiny. Vše nasvědčuje tomu, že přibývající montovny a velkosklady vysávají pracovníky z jiných odvětví a způsobují třeba i úbytek řemeslníků. Ti raději volí jistotu v podobě pevné pracovní doby a stabilního příjmu než nejistotu, kterou přináší práce na živnostenský list.
Zaměstnavatelé si čím dál více stěžují na to, že jim zaměstnanci bez ohledu na smlouvu nenastoupí na směnu a začnou i bez podání výpovědi pracovat jinde. Ze šetření mezi členy Hospodářské komory vyplynulo, že i na pracovním trhu se dnes pohybují „šmejdi“ zneužívající napjaté situace. Ti před začátkem směny číhají na vytipované zaměstnance a nabízejí jim peníze na ruku, pokud hned půjdou pracovat jinam.
Stará odvětví na ústupu
Detailní čísla týdeníku Euro poukazují na fakt, že současný ekonomický boom se zdaleka netýká všech podniků. Naopak, lze najít řadu společností i celých odvětví, které jsou v posledních letech nuceny propouštět zaměstnance a nemohou si dovolit ani výraznější navyšování mezd.
Mnohé z těchto firem mají jedno společné - jedná se o tradiční české podniky, které se v současné dynamické době tak trochu ztrácejí. Nejvíc pracovních míst zaniklo při těžbě černého uhlí. Společnost OKD musela během tří let propustit 4,5 tisíce zaměstnanců, další místa zanikla u dodavatelských firem. Značný podíl na tom mělo uzavření ztrátového dolu Paskov na jaře loňského roku.
Obecně se nedaří ani tradičním odvětvím hutnictví, zpracování kovů a těžkého strojírenství. Stavy zaměstnanců loni snižovaly hutě ArcelorMittal Ostrava, výrobce uhelných kotlů Viadrus, žďárský metalurgický podnik ŽĎAS i Slovácké strojírny. Masivní propouštění má za sebou strojírenská skupina Vítkovice, menší redukce stavu personálu se v minulých dvou letech odehrála i v holdingu Škoda Transportation.
Poměrně rychlý útlum výroby nastal v odvětví energetického strojírenství, zejména v podnicích orientovaných na uhelnou energetiku. Postihuje firmy s českými i zahraničními vlastníky. Příkladem může být plzeňský výrobce generátorů pro velké elektrárny Brush SEM, který je součástí britské skupiny Melrose Group. Ještě před pěti lety měl 950 zaměstnanců, loni už jich bylo jen 638.
Podniky z odvětví těžebního a hutnického průmyslu i těžkého strojírenství v minulém roce mzdy navyšovaly - v průměru o zhruba pět procent. Celkový objem vyplácených mezd zde však stagnoval; růst platů byl kompenzován snižováním počtu zaměstnanců.
Špatná sázka na BET
Pro řadu absolventů vysokých škol bývalo v minulém i předminulém desetiletí životní výhrou nastoupit do některé společnosti z oborů, které vystihuje zkratka BET - bankovnictví, energetika, telekomunikace. V posledních letech to již přestává platit. Tři jmenované sektory sice stále platí své zaměstnance nadprůměrně dobře, ale tempo růstu mezd zde silně zaostává.
Dnes už se například absolventům ekonomických fakult vyplatí zauvažovat o kariéře v jiných oborech. Velké průmyslové a technologické koncerny - jmenovitě třeba Škoda Auto, Siemens, ABB, Plzeňský Prazdroj či Unipetrol - jsou dnes mzdově na úrovni velkých energetických společností a bank. Poměrně slušně své zaměstnance platí i takzvaná centra sdílených služeb, která v současném desetiletí v Česku rychle přibývají a expandují.
Do potíží se mohou dostat banky, které své běžné zaměstnance neplatí nijak skvěle. Jak třeba pod podmínkou anonymity uvedl zaměstnanec Monety Money Bank, pracovník na pobočce má základní plat 23 tisíc korun hrubého. S odměnami za uzavřené smlouvy se může dostat k hranici 30 tisíc. S přihlédnutím k situaci na trhu práce v Praze i dalších velkých městech to opravdu není žádné terno.
Letos v květnu média dokonce informovala o hrozbě stávky v ČSOB, za kterou stála organizace Moderní odbory. Také v případě ČSOB se objevila podobná částka jako v případě Monety. Tedy, že někteří pracovníci pobočkové sítě mají základní plat 22 tisíc korun měsíčně.
Průměrný měsíční příjem zaměstnance velké české banky či pojišťovny podle propočtu týdeníku Euro vycházejí příznivě - 39 tisíc až 64 tisíc korun hrubého. Jenže průměr neumí vystihnout vysoké rozdíly v příjmu manažerů a expertů na jedné straně a pracovníků na pobočkách na straně druhé. Zatímco v éře první republiky stávkovali hlavně horníci a dělníci, v blízké budoucnosti možná zažijeme první demonstraci bankovních úředníků.
Velká jízda autoprůmyslu
Zatímco mzdy v bankách a energetice spíše stagnují, opačný protipól představuje obor automobilového průmyslu. Automobilky a velcí výrobci autodílů loni navýšili mzdu zpravidla o pět až dvanáct procent. Často se můžeme setkat s varováním před vysokou a stále rostoucí závislostí české ekonomiky na automobilovém byznysu. Zaměstnanci by z takové závislosti měli být nadšeni, protože mzdy v tomto oboru jsou vyšší než kdekoli jinde v průmyslu.
Sledované velké podniky se zahraničními majiteli platí dle propočtu týdeníku Euro svým zaměstnancům zpravidla od 29 tisíc do 44 tisíc korun měsíčně. Na horní hranici lze nalézt podniky s vysokou přidanou hodnotou a vlastními výzkumnými a vývojovými kapacitami, naopak jednodušší závody platí hůře. Na „chvostu“ tabulky jsou dvě firmy s tuzemskými vlastníky - výrobce autobusů SOR a podnik Brano, kde až loni průměrný příjem zaměstnance překonal hranici 25 tisíc korun.
Nejen svou velikostí, ale i výší mezd z přehledu vyčnívá největší průmyslový podnik v Česku - Škoda Auto. Podle propočtu týdeníku Euro zde průměrná mzda včetně všech odměn a bonusů loni překonala 50 tisíc měsíčně. Samotná automobilka uvedla, že mzda tarifního zaměstnance v průměru dosáhla 45 385 korun. „Na základě kolektivní smlouvy vzrostly tarifní mzdy zaměstnanců v letošním roce o 12 procent,“ doplnila mluvčí Škody Auto Kamila Biddle.
Současně platí, že firmy z automobilového byznysu - na rozdíl od většiny průmyslových odvětví - generují nová pracovní místa. Konkrétně Škoda Auto měla v roce 2014 něco přes 27 tisíc zaměstnanců, letos už se jejich počet blíží 35 tisícům. Koncern Continental Automotive během tří let navýšil stavy zaměstnanců v Česku o 3310. Vyšší stovky pracovních míst v posledních letech vytvořily také společnosti Robert Bosch, Automotive Lighting či Brose CZ.
Jedeme na doraz
Tlak na další růst mezd zůstává silný. Podle průzkumu Hospodářské komory mezi podnikateli mzdy letos vzrostou o 8,6 procenta a v příštím roce bude nárůst velmi podobný. Firmám dnes chybí už 440 tisíc zaměstnanců. Krizi na trhu práce prohlubuje i expandující veřejný sektor, který jen v posledních pěti letech zaměstnal dalších 30 tisíc lidí. Současně je to vláda, která pod tlakem odborářů blokuje příchod většího počtu pracovníků z Ukrajiny, Srbska a dalších zemí.
Nedostatek lidí začíná mít vážné makroekonomické dopady - chybějící půlmilion pracantů snižuje výkon české ekonomiky o stovky miliard korun. Těžká nerovnováha na trhu práce pravděpodobně vydrží až do nástupu další ekonomické krize, případně do pokroku v oblasti umělé inteligence a robotizace výroby.
| Jak jsme mzdy počítali |
|---|
| Základním zdrojem jsou zveřejněné výroční zprávy a účetní závěrky. Velké české podniky jsou až překvapivě vzorné, přes 80 procent z nich již své loňské výsledky zveřejnilo v obchodním rejstříku, případně na svém webu. Ze zákona mají tuto povinnost splnit do konce roku. Méně nadšené do zveřejňování dat o svém hospodaření jsou tradičně potravinářské firmy a maloobchodní řetězce. Firmy, které loňské výsledky zatím neoznámily, se v přehledu až na výjimky nevyskytují. Výjimku jsme učinili v případě obchodních řetězců, kde by jinak téměř nikdo nezůstal. Proto jsou zde zařazeny i podniky, které zveřejnily aspoň výsledky za finanční rok 2016/2017. Ale třeba řetězec Bauhaus své výsledky nezveřejnil od roku 2013. Všude, kde to bylo možné, používáme data za zaměstnance bez nejvyšších manažerů. Jejich vysoké příjmy totiž mohou průměr značně zkreslit. Není to však možné ve všech případech. Některé firmy totiž s pojmem „vedoucí pracovník“ zacházejí velmi kreativně. Třeba poradenské firmy uvádějí, že nemají žádné top manažery, jiné podniky naopak do této kategorie řadí stovky zaměstnanců. |
Zdroje grafů: Výroční zprávy a účetní závěrky firem; propočet týdeníku Euro
Vysvětlivky: * Ve všech případech se jedná o mzdy včetně top manažerů; * * Data za obchodní rok 2016/2017; (Kons.) - Jedná se o konsolidovaný údaj za celou firemní skupinu
Čtěte komentář k tématu:
Čeho se bojí české banky?
Dále čtěte:
