Ročně tudy projde skoro 17 milionů lidí, ale jeden důležitý krok letiště teprve čeká. S trochou nadsázky řečeno teprve nyní se rozhodlo vykročit z éry kartonů cigaret, voňavek a kabelek. Řeč je o největším tendru v historii firmy v objemu zhruba osmi miliard korun. Pražské letiště mění strategii svých obchodů, což se dotkne každého, kdo tudy nebo odsud někdy poletí.
Tendr ale nestojí za pozornost jen kvůli změnám a akcentu na lokálnost českých produktů, ale i kvůli tomu, že ukazuje na změny uvnitř letecké přepravy, kdy se budou muset letiště po celém světě daleko více spoléhat na obchody než na příjmy od leteckých společností, protože ceny leteckých poplatků budou stále klesat.
Přilétá konkurence
Letiště mají poplatky od leteckých společností například podle hmotnosti jejich letadel nebo času, kdy přistávají, za hluk, použití odbavovacích přepážek či autobusů pro pasažéry na ploše, počítají se i cestující na transferech, odletech a příletech, platí se za stání, parkování letadel a podobně. V případě pražského letiště tvoří tyto příjmy přibližně 70 procent z celkových tržeb, zbytek tvoří takzvaný neletecký obchod, tedy peníze z parkovišť nebo třeba právě duty free shopů. Jen za loňský rok šlo letišti z této oblasti 2,5 miliardy korun. Celkové tržby letišti loni meziročně vzrostly asi o sedm procent na 8,45 miliardy korun.
Problémy Smartwings se kupí: zpožděné lety, odstavené boeingy, střet letadel
Prognóza leteckého provozu pro příští roky je celosvětově víc než ambiciózní. Každý den až do roku 2035 musí vyjít z výcvikových center osm nových pilotů a k tomu osm nových leteckých dispečerů, aby byla naplněna poptávka vycházející z počtu objednaných letadel. Z toho vyplývá, že na nebi i na letištích bude husto. Počet vzletů, přistání a přeletů letadel proti předchozímu roku v Česku loni vzrostl o 6,9 procenta. Rekord vezme za své ale hned letos, jak vyplývá z předběžných odhadů Řízení letového provozu.
Jenže příjmy z letecké části byznysu už nebudou tak strmě stoupat. Dokonce i Letiště Praha letos snížilo cenu za každého odlétajícího cestujícího na 568 korun, v roce 2016 byla přitom 591 korun. „V budoucnu opravdu čekáme velký tlak na letištní poplatky z důvodu rostoucí konkurence. Tím se můžou snížit výnosy z leteckého obchodu. Proto chceme naše příjmy stabilizovat posilováním neleteckého obchodu,“ řekl týdeníku Euro ředitel Letiště Praha Václav Řehoř. Zmínil například projekt Airport City, kdy by ve veřejném prostoru okolo terminálů mohly v budoucnu vyrůst nové hotely, vývojová centra, kongresová centra nebo specializovaná komerční lékařská pracoviště.
Aniž by to kdokoliv řekl nahlas, letiště se novými kroky připravuje na konkurenci. Jde jednak o podmínky, kterými přiláká do Česka velké dopravce, ale i o lokální hru. Jeden konkurent by mu v příštích letech měl vyrůst v nedalekých Vodochodech. Osmimiliardový tendr na 10 let provozování obchodů hraje v této hře o vyvážení výnosů velmi důležité místo. Celkově by podle ředitele Řehoře měl jednou neletecký obchod v objemu tržeb dorovnat ten letecký.
Bonus 500 milionů
Samotný tendr je prvním velkým krokem. Nově letiště zakázku vypsalo tak, že díky ní zvýší výnosy z neleteckého obchodu v prvním roce trvání smlouvy ve srovnání s rokem 2014 o přibližně 455 milionů korun. Roční výnos z jednoho metru čtverečního obchodní plochy se v letech 2020 až 2026 oproti roku 2014 téměř ztrojnásobí. Letiště se také rozhodlo nejít cestou dvou provozovatelů. V minulosti ji vyzkoušelo a běžně se stávalo, že se dublovali v úplně stejné nabídce, cílili na stejný segment cestujících, zatímco jiná skupina cestujících nebyla vůbec pokrytá. Rozhodnutí jít cestou jednoho provozovatele mu potvrdila i konzultantská firma ICF International.
Jaké změny tedy na letišti proběhnou? Budou v režii vítěze tendru, společnosti Lagardére, která obchody provozuje už nyní. Podle ředitele to ale nehrálo rozhodující roli. „Záměrně jsme kritéria tendru nastavili tak, aby bylo potřeba navnímat, jak se bude struktura cestujících a jejich nákupní zvyky vyvíjet v budoucnu, v následujících minimálně deseti letech. Chtěli jsme, aby uchazeči prokázali vizi v oblasti práce s více prodejními kanály nebo třeba rozvinuli strategii digitalizace a e-commerce, což je směr, kterým chce jít celé letiště,“ popisuje Řehoř.
Měli by politici podpořit vybudování velkého letiště ve Vodochodech?
Lagardére nebyla zdaleka jediným uchazečem, letiště oslovilo zhruba desítku nejvýznamnějších firem působících v Evropě. Přihlásili se nakonec tři zájemci - vítěz Lagardére Travel Retail, skupina Dufry a Heinemann. „Posuzovali jsme kvalitativní a finanční kritéria, která měla při výběru naprosto stejnou důležitost, tedy padesát procent kvalita služeb a zboží, padesát procent nabízená výše nájmu. U kvalitativních kritérií nás zajímala třeba práce se strukturou cestujících a způsob zacílení jednotlivých skupin zákazníků, personální a logistické zajištění provozu, design a rozvržení obchodních prostor nebo detailní koncept prodeje s důrazem na nabídku lokálních značek a produktů,“ doplňuje Řehoř.
Made in Czech Republic
Nový nájemce má ze smlouvy povinnost na začátku nájmu obchody upravit a zmodernizovat. Dostanou tedy novou podobu a design. Na přestavbách by měl nájemce proinvestovat přibližně sto milionů korun. Po pěti letech musí znovu obchody modernizovat tak, aby pořád odpovídaly požadavkům moderního nakupování na velkých mezinárodních letištích.
Na letišti tak vznikne sedm různých typů obchodů, každý typ bude jiný, zaměřený na trochu jiného zákazníka. Nabízet bude jiné značky a různý sortiment. Rozhodovat bude národnost cestujících, jejich věk, cestovatelské a nákupní návyky nebo příjem. Celkem v nabídce letiště bude zhruba 760 značek, z toho asi 140 úplně nových. Letiště podle ředitele Řehoře hodně stojí o lokální značky. Těch bude asi 80, z toho asi třicítka se na letišti objeví poprvé. Přibližně 90 řad zboží bude exkluzivně k dostání jenom na letišti. Některé produkty mají být dokonce levnější než v centru.
| 16,8 milionu cestujících loni prošlo pražským letištěm. |
| 4400 m2 má 24 obchodů v duty free zóně, které se mají změnit. |
| 8 miliard korun je hodnota tendru na desetiletý pronájem obchodů. |
| 30 % tržeb letiště tvoří takzvaný neletecký obchod. V budoucnu to má být až 50 procent. |
Svou vlastní prodejnu bude mít třeba Lego nebo Karl Lagerfeld. Pronajímaných 24 bezcelních obchodů má plochu téměř 4400 metrů čtverečních. Součástí smlouvy byla i nová plocha Aelia Duty Free, takzvaná walk through zóna, kterou již nyní Lagardére provozuje.
Do doby trvání tendru může promluvit chystané rozšíření druhého letištního terminálu. Ne, že by se na něm stávající nájemce nějak podílel, ale s ohledem na dokončení dostavby, konkrétně po sedmi letech, může dojít k ukončení kontraktu a novému tendru. Je to varianta, se kterou uchazeči v rámci tendru počítali a zohlednili ji ve svých nabídkách.
Česká brána do světa. Letiště Václava Havla Praha přežilo nacisty i komunisty a ročně odbaví na 17 milionů lidí
Velký tendr není jediný ve svém oboru, který na letišti proběhl. Právě nyní firma vypsala koncesní řízení na provozovatele celkem sedmi obchodů v oblasti travel essentials. Obchody by měly nabízet například tisk, drobné občerstvení či různé doplňky k cestování. „Naším cílem je poskytnout cestujícím v rámci každé ze sedmi obchodních jednotek vše, co by se jim mohlo hodit během letu a dalších cest. Jde tedy o maloobchodní prodej se sortimentem tzv. travel essentials. Řadíme sem nabídku drobnějších produktů, jako je například tisk, tabákové výrobky, menší občerstvení nebo různé cestovní doplňky,“ popisuje možnou budoucí nabídku pro cestující Jiří Petržilka, výkonný ředitel neleteckého obchodu Letiště Praha.
Podobně jako u velkého tendru na duty free shopy bude firma z poloviny přihlížet k finančním kritériím a z poloviny ke kritériím kvalitativním, mezi něž se mimo jiné řadí schopnost obchodníka průběžně se přizpůsobovat proměnlivé skladbě cestujících, originalita v rozvržení obchodních prostor, rozmanitost nabízeného zboží či kvalita personálního zajištění a logistiky.
Dále čtěte:
Pražské letiště zvýšilo počet pravidelných linek, loni odbavilo rekordních 16,8 milionu cestujících
Zpozdil se váš let? Víme, jak získat nejvyšší možné odškodnění
10 nejhorších letišť na světě. Podívejte se, odkud pravděpodobně neodletíte včas
