„Zatím neexistuje ekonomický nástroj, který by motivoval vlastníky pozemků v zastavitelné ploše, aby využili svého práva pozemek zastavět, nebo aby požadovali, aby jejich pozemky byly zpětně vymezeny jako součást nezastavěného území. Do budoucna proto předpokládám, že informace z územních plánů by byly podkladem pro výpočet daně z nemovitosti, která by se mohla stát takovým nástrojem. Příjemcem daně bude obec,“ uvedla Dostálová v rozhovoru pro týdeník Euro.
„V současné době proto pracujeme na digitalizaci územních plánů, aby bylo možně informace z územních plánů propojit například s informacemi z katastru nemovitostí,“ dodala.
Například Praha má v územním plánu definovaných téměř tři tisíce hektarů stavebních ploch. Přesto se zdá, že jí chybějí parcely pro výstavbu, a to především bytů. Problém je, že vlastníci je často prodat nechtějí vůbec, například je využívají jako zemědělskou půdu nebo za ně chtějí ceny, které nejsou schopni investoři zaplatit.
Investoři pak tlačí na změny územního plánu u dalších ploch, které ale nemusejí být pro výstavbu vhodné a veřejností často bývají vnímány jako čistá spekulace. Navíc taková změna územního plánu trvá například v Praze několik let. To by se ale mohlo změnit. Klára Dostálová, nová ministryně pro místní rozvoj ve vládě Andreje Babiše, která nemá důvěru poslanců, chce vlastníky motivovat k tomu, aby stavební pozemky byly skutečně využívány pro stavby.
„V současné době se obce potýkají s problémem, že mají vymezeny zastavitelné plochy, ale vlastníci pozemků v těchto plochách nechtějí stavět. Obce se proto snaží vymezit ve svých územních plánech další zastavitelné plochy, ale narážejí na problém, že není ve veřejném zájmu vymezovat stále nové zastavitelné plochy, dokud nejsou využity ty současné,“ obhajuje svůj záměr ministryně.
Čtěte také:
Růst stavebnictví v listopadu zpomalil. Začalo se stavět méně bytů
Developer Sekyra: Dostupným bydlením zabráníme odlivu mozků
