Státní pokus o opětovné nastartování solárního byznysu končí debaklem. Připravené dvě miliardy korun z evropských peněz určených na střešní fotovoltaiky a ukládání energie téměř nikdo nechce. Týden před koncem výzvy k předkládání projektů se přihlásilo pouze osm firem s projekty za 13 milionů korun.
Nevalný výsledek přiznal Ondřej Tomšej z odboru strukturálních fondů ministerstva průmyslu a obchodu na konferenci Solární energie 2017, organizované firmou b.i.d. Services. Neslavný výsledek mohou ještě vylepšit zájemci čekající na poslední chvíli. Termín pro překládání projektů končí v pondělí 16. října. „Mám signály, že další zájemci s pomocí poradenských firem na podání žádosti intenzivně pracují,“ řekl Tomšej.
Podmínky výzvy na fotovoltaické projekty, jež patří do Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), jsou přitom nastaveny poměrně vstřícně. Podporu lze čerpat na solární panely o instalovaném výkonu až jeden megawatt, příspěvek z evropských fondů přitom u malých firem může činit až 80 procent uznatelných nákladů a u těch velkých do 60 procent. Dotace lze čerpat jak na samotné panely, tak na instalace doplněné o ukládání přebytků energie (ohřev vody či baterie).
Úložiště energie přinesou revoluci. Zažehnout ji může Česko
Proč je tedy zájem tak nízký? Podle názoru spoluvlastníka firemní skupiny S-Power Jaroslava Šuvarského je hlavní potíž ve složité administrativě. Podnik totiž musí vyhlásit veřejnou soutěž, což s sebou nese riziko, že vyhraje parta břídilů bez potřebných zkušeností s podstřelenou cenovou nabídkou. „Chybí nám motivace takové projekty pro podniky připravovat, protože je malá šance, že bychom poté soutěž vyhráli,“ dodává Šuvarský.
Projekty v podnicích se tedy zadrhly, naopak se v letošním roce rychle rozjíždějí instalace v rodinných domech. Také zde se jedná o dotované projekty – tentokrát z programu Nová zelená úsporám. Například výše zmíněný S-Power letos uzavřel 260 smluv. „Dvě třetiny zájemců preferují akumulaci energie ze solárních panelů do vody, kde vychází návratnost investice o mnoho lépe. Zbývající třetina dává přednost kombinaci fotovoltaiky s baterií,“ vypočítává Šuvarský.
Čtěte také:
Vláda končí s perzekucí solárníků, teď už chce s nimi spolupracovat
Velmi aktivní je v tomto oboru také ČEZ, konkrétně jeho dceřiná firma ČEZ Solární. Ta se na počátku října pochlubila, že stihla postavit a připojit 302 střešních solárních elektráren. Z toho 97 instalací je doplněno bateriovými systémy pro ukládání přebytku vyrobené elektřiny. Právě na podmínku ukládání přebytečné energie (včetně využití k ohřevu vody) je vázáno přidělení dotace z programu Nová zelená úsporám.
Přečtěte si také:
Zlaté sluneční žně. Majitelé elektráren si vyplácejí dividendy
Obří solární park na Mělnicku vydělává 150 milionů ročně
Dobře pro ČEZ, špatně pro spotřebitele. Cena elektřiny na burze strmě roste
