Dlouholetý šéf Ifo-Institutu Hans-Werner Sinn při sledování diskuze o budoucnosti eura v Itálii tvrdí, že pokud Německo přestane dávat záruky financování dluhů, Itálie eurozónu opustí. Podle něj budoucí italská vláda bude hrát hru, kterou lze pospat slovy: Dejte nám víc peněz na financování dluhů, nebo odejdeme z eura.
Politická nestabilita Itálie, jejíž ekonomika je třetí největší v eurozóně, může ohrozit stabilitu celé měnové unie. Německý ekonom Hans-Werner Sinn, který po mnoho let šéfoval mnichovskému ekonomickému institutu Ifo, míní, že odchod Itálie z měnové unie je vysoce pravděpodobný.
V článku, který napsal pro týdeník Wirtschaftswoche, uvedl, že si dokáže představit, že Itálie opustí eurozónu. „Pokud se Německo začne zdráhat poskytovat další peníze nebo poskytovat záruky pro další generace, je velmi pravděpodobné, že se Itálie vzdá eura,“ napsal Sinn.
Itálie si zvykla na vysoké státní výdaje, vládní dluh se od roku 2008 do roku 2017 zvýšil ze 100 na 132 procent HDP. „Dejte nám peníze, nebo odejdeme z eurozóny. To může být skrytá hrozba všech budoucích italských vlád,“ míní respektovaný ekonom.
Ilona Švihlíková o reformě eurozóny:
Proč se Francie a Německo nemohou shodnout na reformě eurozóny
Lídr Ligy (dříve Liga severu) Matteo Salvini navrhl, že by dluhopisy italské vlády, které v rámci kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky nakupovaly v posledních letech centrální banky zemí eurozóny, měly být odepsány. Jedná se o částku ve výši 250 miliard eur. Společná euroměna prý Itálii neúměrně zotročuje.
Největším rizikem pro eurozónu by bylo zavedení paralelní měny v Itálii, o které předáci stran Liga i Hnutí pěti hvězd hovoří. V tom případě by eurozóna měla požadovat okamžité opuštění měnové unie Itálií, zdůraznil Sinn.
Kdo přijde po Draghim?
V Německu se v rámci debaty o dluhové krizi Itálie (potažmo Řecka) hovoří o možném nástupci v čele Evropské centrální banky (ECB). Italského ekonoma Mario Draghiho by mohl příští rok na podzim nahradit německý centrální bankéř Jens Weidmann.
Argumentuje se také tím, že Německo jako největší člen eurozóny v čele ECB nemělo svého člověka. Problém ale podle Wirtschaftswoche nastává právě v tom, že by neměl pochopení pro další benevolentní nakupování dluhopisů zadlužených zemí na jihu Evropy.
Současná situace v eurozóně může politicky Německu vyhovovat v tom, že zvyšuje jeho konkurenceschopnost na úkor ostatních členů eurozóny a zvyšuje objem jeho exportu. ECB si tištěním peněz fakticky kupuje čas, aby oddálila reformu eurozóny.
Itálie se zmítá v politické krizi. Prezident Sergio Mattarella odmítl jmenovat vládu Hnutí pěti hvězd a Ligy. Zejména kvůli kandidátovi na ministra financí. Jednaosmdesátiletý Paolo Savona odmítá účast Itálie v eurozóně, zejména kvůli dominantnímu vlivu Německa. Země míří k předčasným volbám.
Související články:
Společný evropský dluhopis podruhé: nápad Bruselu rozčiluje Němce
Řecko má zachránit marihuana. Tsipras si slibuje miliardy, Brusel ho nebere vážně
S eurem na věčné časy a nikdy jinak
