Vojtěchovy reflexy. Leteckou záchranku čekají další změny

Historka z loňského léta velmi výmluvně popisuje stav, do něhož se česká letecká záchranná služba dostala kvůli krokům hnutí ANO. Během cest po regionech premiér Andrej Babiš zavítal v úterý 5. června i do jižních Čech a prohlédl si opuštěný zánovní heliport v Plané u Českých Budějovic. Ten hejtmanství nechalo postavit v roce 2015 za 58 milionů pro regionální vrtulníkové záchranáře. Jenže sloužili tam jen do 31. prosince 2016. Od roku 2017 službu chtě nechtě převzala armáda - protože ministerstvo financí pod Babišovým vedením nesouhlasilo s dosavadním systémem - a přesunula jihočeskou záchranářskou bázi na svou ženijní posádku v Bechyni. „Vůbec jsem netušil, že jde o čerstvě postavenou a takto prostornou a moderní základnu,“ uvedl Andrej Babiš loni v červnu podle webu záchranářů. A tak se opět začalo pracovat na tom, jak lékaře s helikoptérami do Plané vrátit.

Výsledkem je „nová“ koncepce letecké záchranky pro osmileté období 2021 až 2028. Tedy tak úplně nová není. Vrací systém, který v Česku fungoval až do roku 2016, než jej Andrej Babiš a jeho tehdejší tajemník Adam Vojtěch začali demontovat, aniž by přišli s novým a lepším modelem.

Výsledkem bylo, že od 1. ledna 2017 musela policie a armáda začít provozovat čtyři stanice místo původních dvou, jeden z původních poskytovatelů zanikl, dva noví přišli a sami lékaři si hlasitě stěžovali na způsob výběru nových provozovatelů.

Nešťastné a zbytečné rozhodnutí

„V zásadě je to jediný možný směr,“ pokyvuje dnes hlavou Marek Slabý, prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR. „Myslím si, že ministerstvo akceptovalo to, co my jsme připomínkovali dřív,“ pokračuje ve své pochvalné řeči nad čerstvou koncepcí.

Jako ředitel jihočeské záchranky je rád, že už za necelé dva roky by mohla opět ožít základna v Plané. A že se do regionu opět vrátí soukromý provozovatel, který bude investovat do techniky i nového personálu, protože bude mít vidinu dlouhodobé smlouvy se státem. Což se nyní, když kontrakt trvá jen čtyři roky, neděje. „Osmiletá smlouva dává větší jistotu - soukromníkům se vyplatí investovat,“ ví Slabý.

Byl jedním z těch, kdo hned od začátku roku 2016 začal upozorňovat na všechny důsledky rozmarů tehdejšího ministra financí Andreje Babiše a jeho tajemníka Adama Vojtěcha. Vize, že během přechodné čtyřleté doby se zrodí úplně nový systém letecké záchranky spadající kompletně pod státní podnik, se i díky varování samotných lékařů loni ukázaly jako nesmyslné. A zádrhelem nebyl jen nákup deseti německých vrtulníků EC 135 za 1,6 miliardy korun. Nejproblematičtěji se jevil požadavek na vlastní personál - aby měl nový státní podnik hned od 1. ledna 2021 k dispozici minimálně 30 letců a 24 techniků, nedokázal nikdo zajistit. Nicméně ministerští úředníci na tyto okolnosti přišli až ve chvíli, kdy začali lámat funkční systém letecké záchranky. Místo osmi stanic nabídli soukromníkům pouze šest a navíc zkrátili dobu kontraktu z osmi na čtyři roky.

---

Přečtěte si: Vytvoření státní letecké záchranky by bylo chybou a rizikem selhání systému, zní z DSA

---

„Nelze v žádném případě hovořit o zrušení dlouhotrvajícího systému,“ reaguje dnes Gabriela Štěpanyová, mluvčí ministerstva zdravotnictví. „Tehdejším provozovatelům končila smlouva a bylo tedy nutné vysoutěžit novou zakázku v otevřeném řízení,“ dodává v souvislosti s tendrem z roku 2016.

To ale není úplná pravda. I proto, že resort na rozdíl od dřívějška vypsal jen čtyřletý kontrakt, a navíc prosazoval úplné převzetí letecké záchranky státem, soukromým provozovatelům se přestal rentovat výcvik nových pilotů a techniků. Proč by investovali deset milionů - tolik zrození jednoho vrtulníkového letce zhruba stojí -, když vrcholní politici prosazovali vznik státního podniku, nejlépe už od roku 2021.

„To rozhodnutí vlády bylo nešťastné a zbytečné, přineslo zbytečné rozkolísání systému,“ hodnotí Marek Slabý zkrácený kontrakt.

Podnik v šuplíku

Teď tedy ministerstvo couvlo a do ostatních resortů rozeslalo k připomínkám souhrnný materiál, který ukazuje, jak bude letecká záchranka fungovat od roku 2021. A nejde o nic přelomového. Státní podnik je - zatím - schován opět do šuplíku a přepracované policejní a vojenské jednotky si mohou oddechnout. Místo současných čtyř stanovišť už budou obsluhovat jen po jednom.

„Je to osvědčený systém provozu, který byl zajišťován v letech 2008 až 2016,“ po chválil rozhodnutí Daniel Tuček, pilot a místopředseda představenstva DSA.

Pilot a místopředseda představenstva Daniel Tuček

Podřízení Adama Vojtěcha nyní svou práci směřují k tomu, aby v březnu mohli rozjet přípravy výběrového řízení. Ministerstvo zdravotnictví s tendrem spěchá i proto, aby se neopakovala tři roky stará situace. Tehdy se soutěžilo na poslední chvíli. Do věci navíc zasáhl antimonopolní úřad. Kvůli nejasnostem ohledně certiflkací vrtulníků společnosti Air-Transport Europe muselo ministerstvo zaplatit pokutu 1,25 milionu, soutěž o základnu v Ústí nad Labem dokonce muselo opakovat.

A i když podle zjištění týdeníku Euro vedení ministerstva zdravotnictví myšlenku na státní podnik úplně nezahodilo, v nejbližších letech ji neoživí. Pokud jednou bude chtít stát zajišťovat leteckou záchrannou službu vlastními silami, na přípravu potřebuje minimálně šest let. Dřív to rozhodně nepůjde, jak ukázaly poslední tři roky.

---

Letecká záchranka v Česku

---

Dále čtěte:

Záchranka bude mít centrálu na Palmovce. Magistrát pošle městské části 600 milionů

Stát chce zřídit vlastní leteckou záchrannou službu

Kdo zachrání záchranku? Služba nemá vrtulníky ani piloty