Menu Zavřít

Registrované partnerství mohou lesby a gayové v Česku uzavírat již 13 let. Jaké výhody jim z toho plynou?

15. 10. 2019
Autor: 42North

Od okamžiku, kdy bylo v České republice osobám stejného pohlaví povoleno uzavírat registrované partnerství, využilo této příležitosti podle dostupných údajů více než tři tisíce párů. Většinu z nich tvořili muži, v poslední době nicméně úřady pociťují zvýšený zájem rovněž ze strany žen. Díky registrovanému partnerství mohou například ze zákona dědit a být informováni o zdravotním stavu svého partnera. Oproti právoplatným manželům jsou však jejich výsady stále poměrně limitovány.

Ačkoliv se původně o institutu registrovaného partnerství hovořilo na půdě zdejšího parlamentu již v polovině devadesátých let minulého století, ve skutečnosti byl tento zákon schválen až o mnoho později, konkrétně pak v roce 2006. Předcházely tomu však dlouhé tahanice mezi poslanci a senátory na jedné straně a tehdejším prezidentem Václavem Klausem na straně druhé.

A která že práva a povinnosti těmto homosexuálním párům na základě zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství vlastně náleží? Ve skutečnosti jich zas až tolik není, alespoň tedy pokud jsou srovnávány s možnostmi, kterým se těší dvojice, jež vstoupila do svazku manželského.

Majetek i dluhy řeší každý sám za sebe

Jedna z nejvýraznějších odlišností mezi těmito dvěma instituty se týká majetku. Zatímco v případě tradičního svazku existuje pojem společného jmění manželů, který říká, že vše, co muž a žena získají po svatbě, patří jim oběma (pakliže se v předmanželské smlouvě nedomluvili jinak), registrovaní partneři s ničím takovým počítat nemohou. Pokud jeden z nich po uzavření partnerství nabude nového majetku, bude tento majetek patřit výlučně jemu.

V souvislosti s tím však vyvstává jeden poměrně častý problém. Věci, k nimž ani jeden z partnerů nemá kupní smlouvu, se mohou snadno stát předmětem potenciálních sporů, pakliže se dvojice rozhodne rozejít.

V podobném duchu jako u majetku se postupuje i v případě dluhů. Také v tomto ohledu platí zásada, že za finanční závazky vzniklé po uzavření partnerství ručí každý sám za sebe.

Pakliže by nicméně do společné domácnosti přišel exekutor, je potřeba, aby se nezadlužený partner měl na pozoru a zavčas se na základně kupní smlouvy domáhal vyškrtnutí těch věcí, které prokazatelně patří nikoliv jeho protějšku, nýbrž jemu samotnému.

Adopce ano, ovšem pouze za jistých okolností

O něco příznivější situace pro osoby žijící v registrovaném partnerství panuje na poli adopce. Ačkoliv ještě donedávna nepřipadalo osvojení dítěte registrovanými lidmi vůbec v úvahu, rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2016 vše změnilo. Nyní si tedy dítě může adoptovat alespoň jeden z homosexuálních partnerů (nikoliv však oba coby pár).

Dalším rozdílem oproti manželství je skutečnost, že v případě registrovaného partnerství nedochází ke vzniku takzvaného společného nájmu bytu, pakliže v nějakém takovém tyto osoby bydlí. Pokud by o něj měli partneři zájem, je potřeba se na tomto stanovisku dohodnout se samotným vlastníkem bytové jednotky.

O právo v takovém bytě žít a užívat jej ovšem osoba, která si ho přímo nepronajímá, nepřijde. Pakliže navíc partner v tomto bytě žil v okamžiku smrti svého protějška a nedisponuje vlastním bytem, stává se automaticky nájemcem této bytové jednotky.

O dědictví nikdo nepřijde

V čem naopak mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím žádné rozdíly nejsou, je dědictví. Na to má pozůstalý partner nárok ze zákona automaticky. V první dědické skupině bude dědit za předpokladu, že s ním mají dědit i potomci zemřelého, ve druhé (společně s partnerovými rodiči a dalšími lidmi, jež s ním žili minimálně rok ve společné domácnosti, pečovali o něj nebo jím byli vyživováni) potom tehdy, jestliže žádné potomky neměl. V případě, že by pozůstalý partner s dědictvím nesouhlasil, může se ho pochopitelně zcela dobrovolně vzdát.

Co se týče zmíněné vyživovací povinnosti, i zde pohlíží český právní systém na registrované partnerství stejně jako na manželství. Jestliže dvě osoby stejného pohlaví toto partnerství uzavřely, mají automaticky nárok na shodnou životní úroveň, aniž by se přihlíželo k tomu, zda pracuje pouze jeden z nich či oba.

Pokud se partneři rozejdou, ne vždy tato vyživovací povinnost automaticky zaniká. Když se totiž ukáže, že se jeden z nich nedokáže z nějakého objektivního důvodu uživit sám, musí mu jeho bývalý partner na výživné přispívat i nadále. Nikoliv však ve stejném rozsahu jako doposud, nýbrž v takovém, který zajistí výživu na přiměřené úrovni.

Jedinou výjimku by představoval případ, kdy by osobě, která rozchod nezapříčinila, vznikla tímto rozpadem vážná újma. Právě tehdy může soud nařídit, aby mu jeho protějšek platil výživné v plné výši, dokud tato osoba neuzavře nové registrované partnerství nebo dokud od rozchodu neuplyne doba tří let.

Právo na informace upřít nelze

Coby registrovaný partner má dotyčný rovněž právo na to být obeznámen se zdravotním stavem svého partnera. Z pohledu trestního práva je na registrované lesby a gaye pohlíženo jakožto na osoby blízké. Co takové označení znamená?

Inu, jednoduše to, že dotyčný není například povinen ohlásit policii trestný čin svého partnera, pokud by tím on byl vystaven riziku trestního stíhání, ohrožen na životě nebo na zdraví. Stejně tak mu smí pomoci takovému stíhání uniknout za předpokladu, že tím pro sebe ani pro nikoho dalšího nezíská nějaký prospěch. Dotčený smí rovněž odmítnout proti svému protějškovi vypovídat, přičemž pakliže k tomu neudělí výslovný souhlas, nesmí být proti partnerovi ani zahájeno trestní stíhání pro pomluvu, ublížení na zdraví, krádež, vydírání či znásilnění jeho samotného.

Dále čtěte:

Nejvyšší správní soud se postavil proti úřední změně pohlaví bez operace

FIN25

Britský parlament legalizoval sňatky homosexuálů v Severním Irsku

Tři desítky obcí v Polsku se prohlásily za "zónu bez ideologie LGBT"

  • Našli jste v článku chybu?