V tuzemsku každý rok putuje k firmám z daňového ráje typu Švýcarska nebo Bermud zhruba sedm procent veřejných zakázek. Ve finančním vyjádření je to okolo 18 miliard korun ročně. Podle mezinárodní studie, kterou zpracovala tuzemská společnost Datlab ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, je tak Česko v celoevropském srovnání na nelichotivém čtvrtém místě.
Příkladem firmy usídlené v daňovém ráji je například plzeňská Doosan Škoda Power, kterou skrze lucemburskou matku vlastní Jihokorejci. Firma dodává turbíny polostátní energetické firmě ČEZ bez uveřejnění ceny. Dalším příkladem je OMV Česká republika, kterou skrze rakouskou mateřskou společnost ovládá z jedné čtvrtiny vlastník ze Spojených arabských emirátů. Firma dodává pohonné hmoty státní firmě Čepro, či Vojenským lesům a statkům. Sídlo v daňových rájích má i řada farmaceutických dodavatelů miliardových státních zakázek, jejichž vlastníci pochází z Britských panenských ostrovů, Bermud, Kajmanských ostrovů, nebo Švýcarska.
Studie českých ekonomů a informatiků se zaměřila na zadávání veřejných zakázek v celé Evropské unii včetně Česka v letech 2006 až 2017. „Odhadujeme, že v celé Evropské unii putují ročně firmám s vazbami do zemí, které samotná unie označuje za daňové ráje, tendry za 100 miliard eur. Vzniká tak nejen riziko daňových úniků, ale zároveň i skrývání majitelů a střetu zájmů,“ říká hlavní spoluautor studie Jiří Skuhrovec. Češi jsou první, kdo v tomto ohledu přišel se solidními čísly.
Studie zmapovala vlastnické struktury čtvrt milionu dodavatelů napříč Evropskou unií a ukázala na rozsáhlý problém napojení neprůhledných firem na veřejné rozpočty. Nejhůře si ve srovnání vede Velká Británie, kde končí v daňových rájích zhruba 13,4 procenta zakázek. Dále je to Portugalsko se 7,6 procenta, Španělsko se 7,3 procenta. Čtvrtá v pořadí je Česká republika se 6,8 procenta.
Kde nejlépe ukrýt majetek: Ve Švýcarsku a Spojených státech
Řešení přitom není obtížné. Autorům studie poskytla vodítko Evropská komise, podle které mohou jednotlivé státy proti zneužívání daňových rájů legálně bojovat. „Česko může po firmách požadovat průkazné doložení vlastníků i mezinárodního plnění daňových povinností, což se zatím děje jen velmi omezeně,“ říká Skuhrovec, který je zároveň garantem neziskové platformy Rekonstrukce státu.
Podle něho by měla být logicky prvním krokem změna zákona o zadávání veřejných zakázek tak, aby zakázku nemohla získat firma, která nemá zveřejněné vlastníky v registru konečných vlastníků. „Následně pak urychlené zveřejnění tohoto registru, jemuž se Česko kvůli nové evropské směrnici beztak nevyhne,“ dodal Jiří Skuhrovec.
Data o firmách z databáze Orbis autorům poskytla společnost Bureau van Dijk Moody’s company, sběrem světových dat o zakázkách se zabývá samotný Datlab.
Čtěte také: