Slovenský architekt Martin Pribila je jedním z pionýrů nové doby. Jeho vize ukazují možnou tvář budoucích měst. Stavitelé nových budov budou muset totiž nutně reagovat na vedra, sucha a nedostatek některých materiálů. Jasné je, že města budoucnosti víc zezelenají, budou muset používat méně betonu a víc přírodních materiálů.
Rada od krtka
Martin Pribila si stojí za ambiciózním slovenským projektem Krtkodom, což jsou zjednodušeně řečeno domy splývající s okolní krajinou. Jejich střechy bývají zelené, spotřeba energie minimální. Pátrání po tom, které materiály efektivně využívat, ho přivedla k myšlenkám, které za pár let budou spolu s oteplováním klimatu řešit všichni architekti. A podle těchto not se začnou proměňovat města i vesnice.
Chtěli byste se nastěhovat do domu se zelenou střechou?
Všichni, kdo se pustí do staveb či oprav starých domů, se budou muset vyrovnat s nedostatkem materiálu, zejména písku, který stavebníkům chybí už teď, budou muset šetřit vodou, takže i betonem. Budou také hledat úspory energií, účinná stínění, učit se zadržovat vodu ze střech a teras. „Budeme muset vymyslet, jak rozumně využít dřevo z listnatých stromů, protože po kalamitě s lýkožrouty zůstane minimum smrkového. Zvýší se také tlak na úsporu vody při výstavbě. Běžná stavba rodinného domu totiž spotřebuje desítky až stovky kubíků vody. „Nejvíc se ale těším na to, až stavby začnou vodu zachytávat. Ne však v nádržích, ale přímo na domě, v zelené střeše a v zeleni na budově. Představte si takovou automatickou závlahu, když při dešti budete současně zalévat květiny na parapetech a v interiéru,“ říká architekt.
První zelené projekty
První města už konkrétní projekty podporují. Například Brno rozdělí lidem 20 milionů korun právě na zelené střechy a zachytávání dešťové vody. Zájemci o vybudování zelených střech mohou získat i deset tisíc korun na odborný posudek spojený s uskutečněním záměru. Výše dotace na samotnou střechu se pak bude odvíjet od toho, zda bude žádat fyzická, nebo právnická osoba, ale také od typu zelené střechy, kam patří například rozchodníkový koberec, sazenice nebo ostatní traviny. Podpora se bude pohybovat v rozmezí od 900 korun do 1400 korun na metr čtvereční. Dotace se zaměřují spíš na rodinné domy nebo nižší bytové domy, školy nebo nákupní centra.
Vyžadovat od developerů zelené střechy se rozhodla i radnice Prahy 7. Týká se to například chystané výstavby na území bývalého nádraží Bubny-Zátory. Tady bude radnice požadovat také vznik stromořadí či míst pro vsakování vody, aby všechna nestékala do kanalizace.
Uschlý ráj to na pohled. Česká krajina se začne proměňovat
Do zelených projektů se pouští i firmy. Známá je budova ČSOB v pražských Radlicích, novým projektem v průmyslu je pak hala LIKO-Vo ve Slavkově u Brna. Je pokrytá zelení, a ochlazuje tak své okolí o několik stupňů Celsia. Veškerá odpadní voda je pak čištěna v kořenových čistírnách na střeše a fasádách a opět využita pro zavlažování. „V budoucnu uvidíme více výškových budov se zeleným lemem okolo fasády. Rostliny spolu s vodou a vodním cyklem dokážou efektivně regulovat teplotu. Těším se na den, kdy budou lidé bažit po přírodní klimatizaci,“ říká Martin Pribila.
Klíčem pro města bude podle něj vyřešit ve veřejném prostoru takzvané tepelné ostrovy. Všechna parkoviště či betonové plochy tak budou ozeleněné, případně zapuštěné pod zem.
Stejně jako ochranu před vedrem budou města v příštích generacích muset řešit úspory provozu domů. Řeč je o domácích bateriových úložištích či fotovoltaických elektrárnách, tepelných čerpadlech a podobně. „Budeme muset vytvořit něco jako smart grid, nebo spíš rozumně využívat energii vyrobenou doma ve svých fotovoltaických a větrných elektrárnách.“
Toto vše se samozřejmě odrazí i v penězích.
Podle architekta Pribily jsou sice přírodě blízká řešení při stavbě domů náročná, vyváží je ale delší životnost a menší potřeba technických řešení. Naopak dražší budou rekonstrukce starších budov, které se budou muset stát dílkem většího celku a přizpůsobovat se. Mnohé se prý již nevyplatí opravovat a přijde čas jejich bourání a recyklace materiálů.
Čtěte také:
Na suchu. Nedostatek vody trápí elektrárny i teplárny
Hosté a vetřelci, co táhnou na sever. Klimatická změna způsobí i stěhování zvířat
Málo masa, sem tam brouk. Proměna zemědělství se dotkne hlavně masité stravy
Nové přehrady? Kdeže. Vodu v krajině nejlépe zadrží zdravá půda
Pšenici z českých polí vytlačí výnosnější plodiny, říká expert na klimatické změny
Kvetoucí byznys v éře sucha: odsolenou mořskou vodu pije už 300 milionů lidí
Sucho v Česku: třetina území je na nejhorších stupních, tropické teploty situaci ještě ztíží
Voda z řek má dobíjet elektrické taxíky ve městech. Projekt podpořil Brusel
Dům bez inženýrských sítí? Česká firma chce uspět v éře klimatických změn
