Razítko, že prodávají téměř výhradně české potraviny, má už přes sto tuzemských obchodů. Sázka na patriotismus spotřebitelů je jednou z cest, jak konkurovat velkým řetězcům a vietnamským večerkám.
Obchodní dům Spar v rakouském Welsu je narvaný k prasknutí. Mladá žena postupně obrací v rukou čtyři čtvrtkilové kostky másla. Na všech je napsáno Hergestellt in Österreich (Vyrobeno v Rakousku). Tři z nich jsou dokonce z mlékáren v Horních Rakousích.
„Rakušané preferují regionální produkty. Tím, že nakupují potraviny ze své spolkové země, vyjadřují sounáležitost s místem, kde žijí,“ říká ředitelka pražského zastoupení Österreich Werbung Franca Kobenterová. Podobné je to v Německu, známými patrioty, pyšnými na značku Swiss Made, jsou Švýcaři.
Nejsme patrioti
Takový patriotismus Čechům podle předsedy Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) Zdeňka Juračky chybí. Etikety na zboží v tuzemských obchodech připomínají spíš katalog cestovní kanceláře. Olej z Maďarska, sýry ze Švýcarska a Francie, jogurty z Německa, máslo z Belgie či papírové kapesníčky z Polska.
„Český zákazník je naprosto specifický. Nejdříve zjišťuje, kolik to stojí, a potom, jaké má zboží kvalitu. Jestli je potravina česká, řeší až na posledním místě, nebo to neřeší vůbec,“ tvrdí Juračka.
„I polský, maďarský, chorvatský, slovinský a slovenský zákazník je svému vnitřnímu výrobnímu a obchodnímu systému věrnější,“ doplňuje ho marketinková manažerka sítě prodejen ENAPO Petra Meisenbichler Pohlreichová.
Na pultech obchodů s českými majiteli najdete průměrně 50 až 70 procent potravin vyrobených v tuzemsku. V případě velkých zahraničních řetězců je to výrazně méně.
AČTO chce spolu s majiteli českých obchodů chování spotřebitelů změnit. Proto od roku 2017 nabízí prodejnám, které mají na pultech více než 70 procent (z toho zhruba pětinu regionálních) potravin, auditovaný certifikát. Ten má přesvědčit zákazníka, že nakoupí kvalitní zboží a dočká se nadstandardních služeb.
| Obchody, kterým byl certifikát udělen (stav k lednu 2019) | |
|---|---|
| Brněnka | 14 |
| COOP TIP | 24 |
| COOP ostatní | 6 |
| Pramen | 20 |
| Potraviny CBA | 16 |
| ENAPO | 10 |
| Terno | 7 |
| ostatní | 14 |
A zájem o značku Tradiční český obchod rychle roste. Počet takto označených prodejen na přelomu roku přesáhl stovku a přibývají další.
Provozovny ovšem musejí projít nezávislým auditem a splnit několik kritérií týkajících se kvality prodeje a péče o zákazníka. A to mnohé majitele odrazuje. Obchodníci mají obavy ze změn, ale především z toho, že si na ně posvítí revizoři.
Audity dnes zpracovává pro AČTO externí společnost, která má v oboru dlouholeté zkušenosti. V prodejnách probíhají anonymní kontroly, o kterých personál neví.
Mystery shopping
„Kontroly – tedy takzvaný Mystery Shopping – objednáváme u firmy, která rozumí maloobchodu. Její zástupci přijdou do prodejny anonymně, při několika návštěvách ji důkladně prozkoumají a zjistí, zda splňuje potřebná kritéria. Zároveň napíší protokol. Ten se obvykle předává majiteli. V tomto případě jej dostaneme do rukou my a představenstvo AČTO rozhodne, zda certifikát udělí. Objeví-li se nedostatky, dostane prodejna čas, aby je odstranila,“ popisuje Juračka.
A jaká kritéria auditoři hodnotí? Za prvé zkoumají exteriér prodejny (vizuální stránku) a interiér včetně čistoty a kvality skladování potravin. Zajímá je i to, jak má prodejna proškolený personál a jak vypadá zboží na pultech. To musí být čerstvé a přehledně uspořádané.
Uzenář Lenc: Je zvláštní, že španělské maso v Česku stojí stejně jako domácí
A konečně zjišťují, jak je obchod vstřícný k zákazníkům a jaké nabízí doplňkové služby. Obchody, které auditem prošly, si nakonec tuto strategii pochvalují. Následné změny se podle nich pozitivně promítají do zájmu zákazníků.
„Certifikací jsme získali hlavně zpětnou vazbu na naše obchodní dovednosti a na to, jak se naši zaměstnanci vyznají v sortimentu. Nastavili jsme si nové interní parametry služby a nabídky. A to zákazníci oceňují,“ říká Meisenbichler Pohlreichová z ENAPO.
Kde nás tlačí bota
Zástupci podnikatelských organizací si dlouhodobě stěžují, že se český venkov vylidňuje a mizí z něj drobný byznys. Také ryze domácích obchodů rychle ubývá.
Není ale úbytek malých prodejen na vesnici logický, ptám se předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR) Karla Havlíčka. Řídí jej přece trh a v malém Česku se uživí jen určitý počet obchodů.
„Trh by byl OK, ale my jsme si jej přizpůsobili k obrazu našemu. Naprosto zcestná urbanistická politika měst, městeček a městysů, kdy se v kdejaké obci postavilo několik supermarketů, zapříčinila, že se zcela vycucla kupní síla z okolních vesnic, kde kvůli tomu nefunguje ani koloniál ani hospoda,“ prohlašuje Havlíček.
A mohou podobné projekty jako značka Tradiční český obchod neblahý trend zvrátit? „To bych úplně netvrdil. I když podporujeme lokální produkty, nelze unisono tvrdit, že to ostatní není dobré. A zákazník to pozná,“ doplňuje Havlíček.
Češi si zvykli nakupovat ve vietnamských večerkách, protože mají déle a častěji otevřeno, a ve velkých supermarketech, protože zde najdou kompletní sortiment na jednom místě a za hubičku. Certifikace kvality mohou pomoci nastartovat trh, ale samy o sobě konkurenceschopnost menších českých podniků nezvýší.
Průzkum budí optimismus:
Kvalitu před nízkou cenou preferuje při nákupu potravin už 40 procent Čechů
„Vzletné věty všech mediálních mágů říkají, že se české obchody musejí odlišit kvalitou, regionálním produktem a přístupem k zákazníkovi. Určitě v tom je kus pravdy. Bohužel do doby, dokud neuvidíte jogurt v hypermarketu za zlomek ceny v koloniálu,“ glosuje předseda AMSP ČR.
Ke změně musí dospět sám zákazník. „Ten by měl umět vybírat nejen podle kvality, ale jakkoliv to zní utopisticky, měl by si uvědomit, že nákupem lokálních výrobků podporuje i svoje okolí. Ale zpátky na zem – rozhodující je kvalita, dostupnost obchodu, osobní přístup personálu a odlišný typ produktů,“ dodává Havlíček.
Poslední dobou se přece jen blýská na lepší časy – zástupci podnikatelských organizací se shodují, že čeští zákazníci získávají pozitivní zkušenost s regionálními potravinami a zároveň je od zahraničního zboží odrazují podobné aféry jako ta se zkaženým hovězím z Polska.
Vietnamci to umějí
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy se na vesnici nebo malém městě často zavře místní samoobsluha, protože je ve ztrátě, a na jejím místě se objeví vietnamský obchod. „Funguje na stejné ploše, má stejný či širší sortiment, má déle otevřeno a vydrží. Být na místě těch, kteří musejí malé prodejny zavírat, tak bych se důrazně ptal, jak je možné, že jeden byznysový model nepřežil a ten druhý žije,“ říká.
Předseda AČTO Zdeněk Juračka má jasno: „Základní příčinu vidím v tom, že probíhá neřízená expanze zahraničních řetězců.
Expanzi regulují všude včetně Polska a Maďarska, zavádí se daň z obratu, u nás bohužel žádná regulace neexistuje.“ Řešením je sdružování tuzemských obchodů do sítí či družstev jako COOP, Pramen či CBA. Ty mohu silnějším hráčům konkurovat snadněji, navíc mají na venkově díky dlouholetému působení vybudovanou síť kontaktů s místními dodavateli, a tudíž lepší přístup ke kvalitním regionálním potravinám od tamních výrobců.
Také zemědělci a menší zpracovatelé potravin v regionech by rozvoj tradičních českých obchodů na venkově ocenili. „Dnes si stěžují, že není problém potraviny vyrobit, ale prodat. Není totiž komu,“ doplňuje Juračka.
Článek vyšel v magazínu Profit
