Jihlavský Motorpal je jednou z nejvýznamnějších firem na Vysočině. Nový majitel ale chce z podniku vybudovat světovou firmu.
„Tyhle stroje půjdou do šrotu, místo nich dáme jiné moderní mašiny. Zrovna v tomhle místě je vidět, že se do fabriky vůbec neinvestovalo, ani do strojů, ani do lidí,“ ukazuje generální ředitel Motorpalu Radim Valas na stroje ve výrobní hale. Valas nastoupil na svoji záchrannou misi v jihlavském Motorpalu před více než rokem. „Paradoxně, jednou z prvních věcí, kterou jsem musel v rámci ozdravného plánu udělat po svém nástupu, bylo, že jsem lidem ve výrobě zvedl platy,“ vzpomíná s úsměvem. Pokud by tak neučinil, většina pro výrobu nepostradatelných lidí by skončila v sousedním výrobním areálu – u Bosche.
Valas má být při záchraně tradičního strojírenského podniku klíčovým mužem společně s novým stoprocentním majitelem Motorpalu Grzegorzem Hótou. „Teď jsme ve fázi, kdy se rozhoduje o dalším osudu společnosti. Možné scénáře jsou tři. První, že firma nepřežije, tohle si nikdo z nás nepřipouští. Druhý scénář je, že přežije, ale jako malý osekaný podnik s EBITDA 50 milionů korun ročně, což nám vzhledem k energii a financím, které jsme do projektu vložili, nedává smysl. V úvahu připadá jen třetí možnost, že znovu uděláme z Motorpalu celosvětově významnou firmu,“ řekl týdeníku Euro Hóta.
Málem nepřežil
Jihlavský Motorpal patří historicky mezi nejvýznamnější průmyslové společnosti na Vysočině. Když se rok po druhé světové válce pokládal na kraji Jihlavy základní kámen na stavbě fabriky, byla to velká událost, na kterou přijela delegace až z Prahy a z místní smetánky nechyběl skoro nikdo. Firma, kterou se komunisté často chlubili jako svým hospodářským zázrakem, se postupně rozrůstala i tím, že spolkla některé fabriky v regionu. Podnik zásoboval vstřikovacími čerpadly všechny země tehdejšího východního bloku a v dobách své největší slávy zaměstnával přes dvanáct tisíc lidí.
Sláva firmy ale v posledních letech notně upadla. Motorpal sice na rozdíl od mnoha strojírenských podniků přežil devadesátá léta, úspěšně svoji produkci přesměroval na západní trhy, kam v roce 2005 vyvážel skoro devadesát procent produkce, postupně se ale propadal do stále hlubších ekonomických problémů.
„Výrobu se podařilo udržet jen s vypětím všech sil. Na nějaké velké vyskakování to nebylo. Svoji roli sehrála jak ekonomická krize, tak i to, že se akcionáři podle mě firmě moc nevěnovali a nevěděli co s ní,“ tvrdí jeden z někdejších středních manažerů firmy.
Motorpal testuje své zařízení i na traktorech z Běloruska, kam vyváží část své produkce
Motorpal se dostal do problému už při celosvětové krizi v roce 2008 a dále se potácel až do roku 2016, kdy podnik sám na sebe podal insolvenční návrh. V té době dosáhly jeho dluhy 800 milionů korun. Ještě týž rok přijali věřitelé firmy reorganizační plán navržený vedením podniku. Takřka současně do společnosti vstoupil strategický investor Moto Capital, za kterým stojí jeden z tehdejších akcionářů Motorpalu Hóta. Ten již od roku 2007 vlastnil v podniku 27 procent akcií. „Nechtěl jsem, aby moje jméno bylo spojeno s krachem nějaké společnosti, navíc jsem dostal nápad, jak firmu zachránit,“ tvrdí.
V první fázi do podniku nalil osmdesát milionů korun. Další desítky milionů následovaly. Hótu záchranná akce pro Motorpal zatím vyšla na více než tři sta milionů korun. Navíc je připraven další peníze investovat. I proto, že je přesvědčen, že našel způsob, jak z jihlavského podniku udělat světovou firmu. Plány posvětil letos v únoru Krajský soud v Brně, když odsouhlasil splnění reorganizačního plánu jihlavské společnosti.
Vyděláme na limitech
Vše začalo před několika lety, kdy Hóta sondoval situaci v zemích, které řešily jeden zásadní problém. A sice co s neúnosným množstvím emisí, které do ovzduší vypouštějí spalovací motory vozidel. Rusko, Indie a další asijské země se tenhle problém rozhodly vyřešit zpřísněním emisních limitů. Jenže vzhledem ke světové ekonomické krizi musely toto opatření o několik let odložit. „Nemohou tak činit donekonečna, doba, kdy zpřísní emisní limity, je tady,“ tvrdí Hóta. A s tím přichází, alespoň jak věří, obrovská šance i pro Motorpal. „Vsadil jsem na země, kde se brzy čeká zpřísnění limitů,“ vysvětlil. Několik let objížděl a sondoval u výrobců motorů v Rusku, Indii a dalších asijských zemích vhodnost vstřikovacího zařízení z Motorpalu pro jejich motory a emisní normy.
Z Motorpalu má vybudovat světovou firmu nový ředitel Radim Valas. Tržby jihlavského výrobce by letos měly vzrůst na 1,5 miliardy korun
Firma patří mezi zhruba čtyři až pět světových producentů, kteří jsou schopni tohle zařízení nejen sériově vyrábět, ale také vyvinout a odladit kompletní systém pro daný motor. Aktuálně produkci vstřikovacích zařízení vybavených takzvaným common railem celosvětově dominuje německý Bosch. Jenže tato technologie vstřikování kromě předností má i zásadní nevýhody. Je plná elektroniky a velmi citlivá na kvalitu pohonných hmot, což není v některých zemích, jako je Rusko a Indie, jednoduché udržet.
„Tady máme šanci uspět s naším mechanickým vstřikovacím zařízením. Nejenže vydrží horší kvalitu paliva, ale je levnější a méně náročné na údržbu,“ popisuje plány firmy její ředitel Valas. Ten aktuálně dojednává několik obrovských kontraktů v Rusku, Indii a Číně. „Nemůžu bohužel říci žádné jméno, ale šance jsou velké. V Indii a Rusku jsme v závěrečné fázi jednání, pokud uspějeme, znásobíme náš odbyt,“ tvrdí.
Jsme teprve na začátku
Jen pro srovnání: Motorpal aktuálně vyrábí do čtyř tisíc vstřikovacích čerpadel měsíčně. „Pokud uspějeme v Indii, najedeme v letech 2017 až 2020 výrobu až sedmi tisíc dalších zařízení měsíčně, a to jen pro jednoho odběratele,“ tvrdí Valas. V případě podpisu dalších velkých kontraktů, což majitel i vedení Motorpalu považují za reálné, vzroste produkce oproti současnosti na 12 tisíc až 15 tisíc kusů měsíčně. „Existuje reálná šance, že z nás bude skutečně významná firma v oboru,“ tvrdí Valas.
S tím ale přijdou i těžkosti, které by však rád řešil každý majitel podniku. Současná výrobní kapacita Motorpalu na pokrytí poptávky nebude stačit. Částečně se to dá zvládnout tím, že některé věci bude jihlavská společnost nakupovat od externích dodavatelů a ušetřené výrobní kapacity a lidi použije na produkci klíčových komponent.
Jedna z prvních věcí, kterou musel udělat nový šéf Motorpalu po svém nástupu, bylo zvýšení platů pro klíčové zaměstnance
„Reálně uvažujeme i o výstavbě nové továrny, kde a kdy bude případně stát, zatím nevíme,“ upozornil Hóta. A ředitel Valas k tomu dodává: „Dáváme dohromady tým lidí, přemýšlíme, zda vůbec stavět v Česku, nebo ne, co vše mohou zvládnout externí dodavatelé, jsme teprve na začátku.“
Firma se při svém rozvoji musí vypořádat ještě s jedním problémem, nedostatkem lidí. Jen letos bude chtít přijmout až 150 nových zaměstnanců, v následujících dvou letech dalších 200. V tomto počtu se počítá i se špičkovými pozicemi pro posílení kapacity výzkumu a vývoje Motorpalu, zejména konstruktéry, elektroniky, programátory a technology.
Čtěte více o ročním insolevnčním řízení v podniku:
