Tyto fondy jsou otevřeny širšímu okruhu zájemců, kteří si mohou dovolit jednorázově investovat aspoň jeden milion korun. „Fondy kvalifikovaných investorů už nejsou jen pro ty nejbohatší, dnes u nás investují často lidé z vyšší střední vrstvy - poradci, advokáti, lékaři a další,“ říká obchodní ředitel skupiny Conseq Lukáš Vácha.
Dříve založené FKI však dodnes slouží hlavně k daňové optimalizaci v rámci velkých podnikatelských skupin. Tyto fondy mají omezený počet vlastníků, kteří se o zisky nechtějí dělit. Díky fondům kotovaným na burze šetří na daních ČEZ, Unimex Group či mnozí realitní magnáti. Ve hře je novela zákona o dani z příjmu, která je může o úsporu připravit.
Hitem jsou fondy SICAV
Fondy kvalifikovaných investorů lze s jistým zjednodušením popsat jako fondy pro milionáře, kterým se běžné otevřené podílové fondy zdají být málo originální. FKI totiž mají volnější pole působnosti. Neplatí pro ně přísné požadavky na diverzifikaci a likviditu aktiv. Mohou tedy nabídnout vyšší výnos, i když za cenu vyššího rizika.
Statistiky jasně dokládají rostoucí zájem o tuto formu kolektivního investování. Na počátku roku 2016 evidovala Asociace pro kapitálový trh 147 FKI s objemem aktiv lehce přes 68 miliard korun. Ke konci letošního března již na trhu působilo 210 takových fondů s celkovou výší aktiv 139 miliard korun. Pokud připočítáme fondy, jejichž správci nepatří do zmíněné asociace, výše aktiv vzroste na zhruba 160 miliard.
Co stojí za tímto skokovým růstem? Oslovení odborníci se shodují, že je to hlavně zásluhou změn v zákoně. Trhu prospělo zavedení možnosti zakládat investiční fondy s proměnným základním kapitálem (SICAV) v roce 2014 a také snížení hranice pro minimální investici ze 125 tisíc eur na jeden milion korun v předminulém roce.
„Před rokem 2014 bylo investování do FKI těžkopádné, a to z legislativních důvodů. Mohly zde existovat jen uzavřené akciové společnosti nebo podílové fondy. Tyto struktury nejsou pro FKI vhodné,“ vysvětluje výkonný ředitel Amista investiční společnosti Ondřej Horák a upozorňuje na ještě jednu příznivou změnu. Poslanci v zákoně škrtli maximální limit 100 investorů vjednom fondu.
Přečtěte si esej: Keynesiánská cesta do pekel
Podle manažerů investičních společností jsou dnes jednoznačným hitem investiční fondy s proměnným základním kapitálem, známé též pod zkratkou SICAV. „Tyto fondy kombinují výhody akciových společností a podílových fondů. Investiční fond lze v České republice založit za dva měsíce a za další dva lze uvést akcie na pražskou burzu, což je rychlost, kterou nám závidí i kolegové v Irsku a Lucembursku,“ říká výkonný ředitel Avant investiční společnosti Pavel Doležal.
Kupují sporťáky i lahve vína
Ještě před pár lety byly FKI zajímavé hlavně pro pomyslných horních deset tisíc Čechů, nyní jde o přinejmenším horních sto tisíc. Lukáš Vácha z Consequ zmínil, že jde typově o lidi, kteří za „bezpečnou“ investici považují nákup investičního bytu nebo vysoce úročených, avšak rizikových dluhopisů. Takovým lidem bývá těžké vysvětlit, že fond je bezpečnější a výnosnější řešení. „Češi jsou více střádalové než investoři,“ shrnuje Vácha své zkušenosti.
Investičním hitem se v posledních měsících stávají fondy zaměřené na nákup firem. Ty mohou přinášet zhodnocení až 15 procent za rok. „Důležitá je role silného zakladatele. V oblibě jsou fondy založené úspěšnými investory, které jsou pro ostatní vzorem,“ říká Ondřej Horák. Takovým příkladem mohou být fondy Jet1 a Jet2 vedené zkušeným byznysmenem Igorem Faitem či skupina Enern se zaměřením na technologické firmy.
V minulých letech byl mezi investory největší zájem o FKI zaměřené na komerční reality - kancelářské budovy, nákupní centra či logistické haly. Podle manažerů investičních společností zde však zájem opadá. Ceny nemovitostí jsou vyhnané až příliš vysoko a na další růst to už nevypadá. Ani zhodnocení u realitních fondů není žádný zázrak, pohybuje se od tří do šesti procent ročně.
Kdo hledá něco speciálního, může zkusit třeba investici do fondu Engine Classic Cars SICAV zaměřeného na sběratelsky cenná auta a motorky. Vlastnictví téměř 30 tisíc lahví vína s průměrnou cenou 3695 korun na svém webu avizuje fond Wine Investment Partners. (Oba fondy však zatím nadstandardní zhodnocení nepřinášejí, jde o maximálně pět procent za rok.
Ještě jedna poznámka na okraj. Na trhu FKI v Česku nedominují velké bankovní skupiny, které mají navrch na trhu otevřených podílových fondů. Co se týká FKI, nejvíc aktiv mají ve správě specializované investiční společnosti Avant a Amista. Mezi další významné hráče na trhu patří finanční skupiny Conseq a J&T či Redside investiční společnost.
Hrátky s daňovou sazbou
Pokud se však podíváme na největší fondy kvalifikovaných investorů, často mezi nimi nalezneme fondy nedostupné pro širší okruh zájemců. Jde hlavně o fondy založené okolo roku 2010, které sloužily především jako nástroj daňové optimalizace. Zisk fondů byl totiž daněn pěti procenty, zatímco běžná sazba daně z firemních zisků dosahuje 19 procent.
To je důvod, proč si FKI založili realitní magnáti Dušan Kunovský a Luděk Sekyra, majitelé Unimex Group Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal, miliardáři Tomáš Plachý starší a mladší ze Safichem Group či Tomáš Raška, majoritní vlastník Natland Group. Vůbec největší fond tohoto typu v roce 2011 založil ČEZ. Přesunul do něj obnovitelné zdroje na českém území v hodnotě přes 14 miliard korun.
Čeští miliardáři zpravidla do svých fondů převedli různé nemovitosti, jindy z fondů poskytují půjčky firmám ve skupině. Zisk se vyplatí vykázat ve fondu a následně jej zdanit pěti procenty. Například dva investiční fondy skupiny Central Group Dušana Kunovského loni v součtu vydělaly 601 milionů korun. Tyto i další „optimalizační“ fondy v loňském roce vykázaly zisk na úrovni deseti až 75 procent vlastního kapitálu.
Proti tomuto triku zasáhl před pěti lety stát, který řadě fondů zacílených na nemovitosti a další hmotná aktiva odejmul daňovou výhodu. Jenže nechal jim únikovou cestu. Investičním fondům, jež uvedou své akcie na burzu, pětiprocentní daň ponechal. Výsledkem tohoto zásahu je, že na pražské burze je kotováno 34 FKI, ale s jejich akciemi či podílovými listy se reálně neobchoduje.
Další zásah navrhl senátor Libor Michálek, který chce daňovou výhodu odejmout i nemovitostním fondům kotovaným na burze. „Na burze cenných papírů je dneska 34 takových fondů se zisky kolem tří miliard korun ročně, místo daně z příjmů kolem 600 milionů ročně odvádějí zhruba čtvrtinu,“ uvedl Michálek v únoru při vystoupení před poslanci. Michálkův návrh novely daně z příjmu loni hladce prošel horní komorou.
Poslanci rozpočtového výboru v květnu navrhli další zpřísnění podmínek; o daňovou výhodu chtějí obrat i fondy, kde má jedna firma či osoba vyšší než desetiprocentní podíl. Takový zásah by postihl už i některé z „pravých“ FKI, do kterých vložil peníze jeden či dva větší investoři. Dlužno dodat, že dividendy či jiné výnosy jsou již jednou zdaněné a zdánlivě malá pětiprocentní daň znamená fakticky druhé zdanění stejných peněz.
Ještě je kam růst
Oslovení manažeři investičních společností hodnotí Michálkův návrh spíše kriticky. Varují, že ztráta daňové výhody povede k vyvádění zisků do zahraničí. Čeští byznysmeni budou o to více motivováni k zakládání struktur v daňových rájích typu Nizozemska a Kypru. Státní pokladna tudíž na změně pravidel příliš nevydělá.
Naopak si přejí, aby stát rozvoj fondového byznysu ještě více podpořil. „Fondy kvalifikovaných investorů se hodí téměř ke všemu. Dokážu si představit, že za pár let budou stavět dálnice metodou PPP, kupovat tradiční české pivovary nebo že postaví chybějící nájemní byty v Praze a dalších velkých městech,“ dodává na závěr Pavel Doležal z Avantu.
Přečtěte si také:
Energetika nebo drahé kovy. Stále více Čechů volí alternativní formy investic, ukázal průzkum
