Minimální mzda v Česku je dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby. Ta byla loni pro samotného dospělého o 1555 korun vyšší než nejnižší čistý výdělek. Předloni rozdíl činil 1881 korun. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, výzkumného ústavu práce a výpočtu čisté mzdy.
Minimální mzda letos činí 12 200 korun. Vláda dnes rozhodla, že se od ledna zvýší zvýší o 1150 korun na 13 350 korun. Hranice ohrožení příjmovou chudobou odpovídá 60 procentům mediánu příjmu. Pro samotného dospělého činila loni 11 195 korun. Z minimální mzdy, která dosahovala 11 tisíc korun, člověku bez dětí a daňových slev zbylo 9640 korun. Předloni do chudoby spadl jednotlivec s částkou pod 10 691 korun. Tehdejší nejnižší výdělek 9900 korun se rovnal 8810 korun čistého.
Letos si pracovník s minimální mzdou 12 200 korun vydělá 10 468 korun čistého. Hranice příjmové chudoby se už loni blížila k 11 200 korun, letos bude vyšší. Letošní údaj statistici zveřejní příští rok. Už dřív poukazovali na takzvanou pracující chudobu a neplatnost tvrzení, že chudý je jen ten, kdo nepracuje. „Problém pracující chudoby ukazuje, že mít zaměstnání v současnosti již není zárukou jistoty kvalitního života, natož blahobytu,“ uvedl Český statistický úřad.
Přečtěte si komentář o vývoji ekonomiky: Sýčkování na prosluněné stráni
Podle údajů Eurostatu v roce 2016 téměř desetině zaměstnaných obyvatel EU nad 18 let hrozila chudoba. Od roku 2010 podíl vzrostl, tehdy se to týkalo 8,3 procenta lidí. Nejlepší byla předloni situace ve Finsku, kde se v ohrožení chudobou ocitla 3,1 procenta pracovníků. Na druhé příčce skončilo Česko s 3,8 procenta lidí s výdělkem pod hranicí chudoby. Nejhůř na tom naopak byli rumunští zaměstnanci, nedostatečný příjem mělo 18,9 procenta z nich.
Minimální mzda se citelněji zvyšovala v minulém volebním období za vlády Bohumila Sobotky (ČSSD). Z 8500 korun ji bývalý kabinet postupně zvedl na nynějších 12 200 korun, tedy o 3700 korun.
Zaměstnavatelé se výraznějšímu navyšování brání. Roste totiž i zaručená mzda, takže je nutné zvednout výdělky také dalším lidem. Některé firmy si stěžují na to, že kvůli nařízenému přidání pracovníkům s nízkou kvalifikací jim nezbývá na navýšení odměn pro odborné síly. Poukazují také na to, že produktivita roste pomaleji než mzdy.
Odboráři naopak požadují rychlejší růst. Kritizují pomalé přibližování Česka západním státům. Poukazují na to, že minimální mzda je pod hranicí chudoby a nízké výdělky pak musí dorovnávat sociálními dávkami stát.
Podle analýzy, kterou si nechaly před několika lety odbory vypracovat, se ale při zvyšování minimální mzdy snižují i mzdové rozdíly mezi odbornými a nekvalifikovanými pracovníky. Nejrychleji totiž rostou právě nejnižší tarifní stupně, naopak vyšší výdělky pro kvalifikované síly se zvedají pomaleji. Někteří zaměstnanci to podle analýzy vnímají jako nespravedlnost, což může vést k poklesu jejich produktivity, a tím ke snížení výkonnosti celého podniku.
Dále čtěte:
